Velké vítězství levice ve Vídni

spo viden
12.10.2020 14:51
Všechny prognózy, které předcházely víkendovým volbám do zemského zastupitelstva ve Vídni, předpokládaly velké vítězství sociální demokracie.

Od roku 1945 nebylo zemských voleb, ve kterých by sociální demokraté ve Vídni nedokázali zvítězit. Starosta Vídně byl vždy jejich členem. Od roku 1995 až do roku 2018, tedy dlouhých třiadvacet let, byl starostou Vídně Michael Häupel. Ten před dvěma lety předal nástupnickou štafetu novému starostovi Michaelu Ludwigovi. Výměna v čele stranické organizace i města proběhla po dlouhých diskusích velmi konsensuálně, a jak ukazují výsledky víkendových voleb i úspěšně. Prostě,  místo charismatického, velmi oblíbeného Häupla přišel muž, který i v těchto parametrech může být do budoucna plně srovnatelný.

Volební výsledky popsal ve svém článku již Richard Seemann. Snad jen upozorním na tendence, trendy, které se ve volbách projevily. SPÖ (soc. dem.) chybí do absolutní většiny jen čtyři mandáty (má jich 47). Volební výsledek strany bude zřejmě ještě upřesňován, protože ve volebních urnách čeká na zpracování během pondělka téměř 400 tisíc korespondenčních hlasů. SPÖ nicméně posílila svůj volební výsledek na 43 – 44%. Tedy zhruba o 3% vyšší oproti volbám před pěti lety, a to nezmění ani součty masy korespondenčních hlasů.

Druhým vítězem voleb jsou lidovci, jejichž lídrem byl ministr financí Blümel. Ten získal přes 19% hlasů. A volební výsledek Kurzových lidovců se ve Vídni tak téměř zdvojnásobil oproti předchozím volbám. ÖVP získala dvacet mandátů. Koaliční Zelení místně posílili a mají patnáct mandátů. Naopak, Svobodní ztratili oproti předchozím volbám dvě třetiny hlasů a získali pouhopouhých devět mandátů, respektive něco přes 8% hlasů. Lidovci zažili příliv pravicových hlasů, které v posledních několika volbách postupně získávali Svobodní (FPÖ). Největším poraženým těchto voleb ale nejsou. Jejich někdejší stranický lídr a před pěti lety hlavní soupeř tehdejšího starosty Häupla, Strache, se svou kandidátkou Team HC Strache, získal pouhá 3,6%. A do zemského zastupitelstva se nedostane. Právě tyto volby měly znovu nastartovat politickou kariéru Stracheho. Zdá se, že Svobodní bez Stracheho ve Vídni nejsou schopni dosahovat vysokých volebních zisků a naopak Strache bez Svobodných je marginální osobností. Je nyní jisté, že aféra, které byl Strache před dvěma lety vystaven, zničila zřejmě definitivně jeho reputaci.

Pátou stranou, která bude fungovat v zemském zastupitelstvu, jsou liberálové z NEOS, kteří získali devět mandátů, respektive 7,4% hlasů.

Samozřejmě, že výsledky voleb po započtení korespondenčních hlasů můžou zaznamenat ještě jistou korekci, ale pro pochopení hlavních tendencí rozhodnutí vídeňských voličů tyto výsledky plně postačují.

Podle průzkumů prováděných při odchodu voličů z volebních místností, bylo zjištěno, že 36% z nich si přeje pokračování dosavadní levicové koalice na vídeňské radnici (SPÖ – Zelení). Z voličů Zelených si přeje pokračovávání takové koalice 83% respondentů. 54% z voličů SPÖ si přeje totéž. 13% respondentů si přeje koalici mezi SPÖ a lidovci. Všichni šéfové a lídři stran, které se dostali do zastupitelstva (pochopitelně s výjimkou FPÖ) vlastně vyloučili koalici s FPÖ. Tedy, všechny možnosti koalic jsou otevřené a Michael Ludwig má velmi dobrou perspektivu jednání, což mu zajistí pětileté a velmi stabilní vládnutí. Jestli dá přednost koalici se Zelenými, která se osvědčila anebo s lidovci, což by svědčilo o vyšší hře sociálních demokratů v rámci celého Rakouska, to uvidíme. Pokud by se zástupcem starosty Ludwiga stal nově lidovecký lídr Blümel, znamenalo by to přeskupení rakouské vlády. Blümel by pochopitelně jako ministr financí skončil.

Zajímavá jsou také témata, která preferovali vídeňští voliči nejsilněji. Někde hluboce vzadu je, na rozdíl od voleb před pěti lety, téma imigrace. Prostě vídeňská sociální demokracie si s tímto problémem, i v koalici se Zelenými, věděla rady.

Na prvním místě lidé stavěli hodnoty života ve Vídni. Vídeň, jak známo, se v posledních dvaceti letech stala jedním z nejpřívětivějších měst pro život na světě. A samozřejmě politická reprezentace, která na tom má největší zásluhu – sociálně demokratická strana – z toho u voličů nejvíce benefituje.

Na druhém místě mezi volebními tématy bylo vytváření nových pracovních míst.

 Na třetím místě je bydlení, které je prakticky od roku 1919 u všech sociálně demokratických administrativ, které se od té doby, za posledních sto let, vystřídaly (s výjimkou éry rakouských klerofašistů a nacismu v letech 1934 – 1945), v centru jejich pozornosti. S podporou vídeňské radnice bylo za sto let postupně postaveno 220 tisíc komunálních bytů. Vedle toho byl také podporován segment družstevního bydlení. Město operativně a přitom promyšleně pracuje s volnými pozemky pro výstavbu. Samozřejmě zajišťuje rekonstrukci stárnoucího bytového fondu, který vlastní.

Na dalších místech v pořadí zájmů voličů bylo vzdělávání mladých lidí a zlepšení systému školního vzdělávání.

Vídeňská sociální demokracie je samozřejmě tradicionalistická. Její vzdělávací instituce se zabývají minulostí, ale také přítomností a budoucností. Její program je vždy v každých volbách postaven moderně a odpovídá na aktuální požadavky voličů. Její realizační síla je taková, že nikdo nepochybuje o tom, že volební sliby anebo alespoň jejich významná část, budou v průběhu pětiletého volebního období splněny.

V každém případě spolu s Hamburkem, některými dalšími německými městy, je rakouská Vídeň jakýmsi hlavním městem sociální demokracie ve střední Evropě. Je nepochybně velkou inspirací pro všechny  evropské sociální demokraty. Stojí totiž za to, studovat politické  zkušenosti této strany ve Vídni.

Jen tak mimochodem, první, kdo přinesl podrobné informace o detailech bytové,  dále  sociální a finanční politiky vídeňské sociální demokracie, byl Dr. Přemysl Janýr, a to na stránkách měsíčníku Trend, jenž jsme společně vydávali. P. Janýr byl po své emigraci v roce 1969 velmi aktivním členem vídeňské sociální demokracie. Byl velmi blízkým spolupracovníkem soc. dem. kancléře Bruna Kreiskyho. Když se na konci roku 1990 vrátil do vlasti, zapojil se do budování a obnovy ČSSD. Jeho znalosti politických reálií Rakouska a celého Západu byly impozantní. A upřímně, já prakticky až doteď využívám jeho zkušeností, např. v oblasti bytové politiky ve Vídni.

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

cernik

   

cernik

Je-li ono vítězství rak. socdem ve Vídni, tak zasloužené, 
tak se ptejme (Vídeň je také spolkovým státem)"
- zlepší se tamní Zák. práce?
- zkrátí se doba nároku na důchod?

a další věci, které nějak J. P. ve svém expozé nezmínil.

A mějme taky na paměti, že Vídeň patří k dražším evropským městům.