Vypověděli jsme smlouvu o přátelství a spolupráci s Ruskem?

vyvadil jiří nový
24.10.2018 02:40
Přichází 100. výročí vzniku Československé republiky. Jestli v něčem mi I. republika schází, tak v inteligentní, vyvážené politice všech azimutů, kterou prosazoval prezident T.G. Masaryk i ministr zahraničních věcí a jeho nástupce Edvard Beneš. A možná to neříkám dost razantně. Oba mužové věděli to, co bylo přirozené po několik století, že Rusko je svébytnou a často určující jednotkou Evropy.

Čeští ministři zahraničních věcí, jistě s výjimkou Jiřího Dienstbiera st., připomínají ministry zahraničních věcí předlistopadového režimu. Tupí, bez invence a rozhodně nenavazující na úctyhodné tradice Masaryka a Beneše.

Když dnes posloucháme televizní či jiné pořady na téma Ruska, slyšíme hlasy totálních hlupáků.

Oni nezaregistrovali, že vznikl po absurdním kyjevském euromajdanu světový geopolitický trojlístek Rusko – Čína – USA, který do značné míry ovlivňuje a vlastně i určuje, kudy by svět měl směřovat. Sorry, nezahrnuji tam EU, ta představuje už jen zvláštní ekonomicko - administrativní entitu, jejíž geopolitický význam je fakt spíše jen symbolický.

Když máme ono 100. výročí vzniku Československa, je dobré si připomenout hřejivá slova T.G. Masaryka na adresu Ruska. Ve své stěžejní práci Rusko a Evropa vyhmátl podstatu Ruska, která platí dodnes.

Staré Rusko, Rusko jako protiva Evropy! A přece - mnich v Getsemane, poutníci, starověrci, sedlák, všichni mě přenášejí do věřícího dětství - tak jsem věřil a jednal, když jsem jako chlapec chodil na pouti, tak věří a jednají dosud děti a ženy našich slováckých sedláků, když putují k zázračnému obrázku Panny Marie na Hostýně, tak věřila a učila mě matka; ale dětství minulo navždy, právě protože dětství musilo ustoupit zralejšímu věku...

Rusko uchovalo dětství Evropy, reprezentuje v ohromné mase svého selského obyvatelstva křesťanský, zvláště byzantinský křesťanský středověk. Bylo jen otázkou času kdy se středověk musil probudit k novověku - to stalo silnější měrou Petrem a jeho nástupci.

To cítí Francouzi, velká část Němců či Italů, ale pokud by se oním směrem zaměřil Čech, je to agent Putina.

Když přišel 17. listopad 1989, měl jsem pochybnosti o tom, že vše co přijde, bude tak svobodné a pozitivní. Odmítl jsem využít možnosti vystoupit z balkónu Melantrichu, patřícímu straně, které jsem byl členem. Pravdou ovšem je, že po třiceti letech od roku 1989 cítím daleko větší rozčarování, než jsem cítil tehdy.

Zatímco Masaryk a Beneš byli všestranně chápajícími světovými státníky a například francouzský prezident Charles de Gaulle převzal od prezidenta Beneše myšlenku politiky všech azimutů, kterou vystoupením z vojenské složky NATO dovedl k dokonalosti, primitivní neznalost a nedostatek rozhledu představitelů české zahraniční politiky v posledních dvou desetiletích z nás činí bezvýznamnou periférii.

Ne to, že fangličkářsky neaplaudujeme pro bruselskou Evropu, ale to, že naši zahraniční politici, představují dogmatické a poslušné stádo, takové, které kdysi poslouchalo Moskvu a dnes papouškují představy Macrona či Merkelové.

Nuže tyto postavy k nám tuším v pátek přijedou. Ale nelze je srovnat s jejich předchůdci, typu již zmíněného de Gaulla, (viz odchod z vojenské složky NATO), Jacqua Chiraca (odmítnutí války v Iráku) Margaret Thatcher (odmítající spojení obou částí Německa) či Gerharda Schrödera, který vyhrál volby stavě se proti válce v Iráku.

Když mluvím o tom, že nemyslíme, nemám tím na mysli, promiňte mi ten výraz, obyčejné lidi. Ti umí rozlišovat, mám tím na mysli vyumělkované liberálně-demokratické elity, tu pravicové, tu levicové, tu je to Zaorálek, tu Stropnický, tu stoupenec války v Iráku…

Posledním politikem, který, promiňte mi ten patos, rozuměl v zahraniční politice vůli lidu, byl Jiří Paroubek, který nasměroval v té době mohutnou ČSSD proti vybudování amerického radaru a mimochodem zdržel se svého času přes odpor jestřábů v ČSSD podpory misí v Afghánistánu.

Je skvělé, že zde nemáme americký radar a mimochodem po posledních měsících v Afghánistánu, kde byl likvidován generál afgánské policie, pravda namísto určeného amerického velitele vojenských sil a téměř už nemá smysl poukazovat na další ztráty našich vojáků, protože vítězství Talibánu je více než zřejmé. A já jenom doufám, že národ požene k odpovědnosti poslance, kteří pro rozšíření misí hlasovali.

Řekl bych, že na úvod to asi stačí, takže k meritu.

Ono se to v podstatě vlastně tutlá, ale už čtvrt století platí velmi vybroušená smlouva o přátelství a spolupráci s Ruskem, podepsaná miláčkem pravdoláskařů (včetně dnešních Pirátů) Václavem Havlem a v té době Západem milovaným prezidentem Ruska Borisem Jelcinem.

Jako zakladatel Přátel Ruska v České republice nemohu chtít nic více, než, aby byla dodržována, zejména když je kvalitní. A v první řadě bych očekával, že před jakýmkoliv vystoupením ve sdělovacích prostředcích si ji alespoň prolítnou naši ministři zahraničních věcí.

To bych ovšem asi od nich chtěl mnoho.

Každý z vás si může text přečíst.

A já z něj budu citovat jen některé úryvky, které dokazují až symbiózní nenávist, ale zejména totální ignoraci znalostí této smlouvy v politickém i novinářském prostředí.

Kdo sledoval poslední Otázky Václava Moravce, za přítomnosti premiéra Babiše a jak se sám označil „liberálního demokrata“ a předsedy Pirátů Bartoše, musel nabýt dojmu, že jsme ve válce s Ruskem, jen premiérovi, dlužno dodat, že obstojně hájícího předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka, to zřejmě uniklo.

No Moravec v této zemi zřejmě může všechno, i vyhlásit válku.

On možná profesor Piťha má o nadřazenosti jisté sexuální komunity pravdu…

Takže, hned v uvozujících slovech se praví:

… Smlouva o přátelství a spolupráci mezi Českou republikou a Ruskou federací o přátelských vztazích a spolupráci, Česká republika a Ruská federace (dále jen "Smluvní strany"),

navazujíce na tradiční vztahy přátelství mezi národy obou států,

přesvědčeny o tom, že vzájemná úcta a spolupráce mezi oběma státy odpovídá zájmům národů České republiky a Ruské federace a slouží upevňování míru, bezpečnosti a spolupráce v Evropě, vytvoření kvalitativně nových vztahů založených na rovnosti,

přejíce si definitivně skoncovat s totalitní minulostí spojenou s nepřípustným použitím síly proti Československu v roce 1968 a s dalším neospravedlnitelným setrváním sovětských vojsk na československém území, jehož materiální důsledky jsou řešeny příslušnou dohodou z 1. dubna 1992…

Poznámka:

Po čtvrt století trvání této smlouvy, která podobně jako následná Česko – německá deklarace, lapidárně a stručně řeší minulost, Luboš Zaorálek, hystericky bez nejmenších znalostí podkladů vykřikoval, že dnešní problém vztahu České republiky a Ruska je srpnová okupace. A s tím přichází čtvrt století po podpisu této smlouvy. Za co ten chlap bral statisíce. Kdysi jsme si mysleli, že blbí jsou jenom komunističtí ministři z éry před rokem 1989. Ti dnešní jsou horší. Myslet mohou, podklady mají, ale nezajímá je to. A jen se diví, že jim nikdo nevěří.

Mimochodem, když právník Radek Vondráček citoval z této preambule, byl okamžitě napaden, o jakých tradičních vztazích přátelství mluví.

A když uvedl, že nelze usuzovat na vztah českého obyvatelstva k Rusko z médií, byl pořad Václava Moravce toho nejlepším příkladem. Takovou míru nenávisti rozhodně nelze u většinové společnosti zjistit.

Když byly zjišťovány vztahy k Merkelové, Trumpovi a Putinovi, dopadl Putin nejlépe, po něm Trump a nejhůře Merkelová.

Čl.1. Smluvní strany budou rozvíjet svoje vztahy jako spřátelené státy.

Pozn:

No, kdo poslouchal onen pořad tzv. neutrální veřejnoprávní ČT při zmíněném pořadu, musel dospět k názoru, že zítra nejpozději, je třeba Rusko bombardovat. Spřátelený stát jako řemen.

Čl.4. Smluvní strany potvrzují, že bezpečnost je nedílná a že jejich bezpečnost je nerozlučně spjata s bezpečností všech účastnických států Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Budou všestranně napomáhat posilování bezpečnosti a rozvoje spolupráce v Evropě s cílem vytvořit účinný celoevropský bezpečnostní systém.

Pozn.:

To bych rozhodně mohl podepsat a měli bychom závidět Rakousku jeho neutralitu a aktivitu v rámci KBSS. My porušujeme toto ustanovení členstvím v NATO.

Čl.5. Smluvní strany budou pořádat pravidelné konzultace na různých úrovních s cílem zabezpečit další rozvoj a prohloubení svých dvoustranných vztahů a výměny názorů na mezinárodní otázky. Setkání na nejvyšší úrovni se uskuteční podle potřeby a účelnosti zpravidla jednou ročně. Ministři zahraničních věcí budou pořádat pravidelné konzultace o otázkách společného zájmu. Předpokládají se pravidelná setkání vedoucích představitelů ostatních ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy obou Smluvních stran.

Pozn:

Nic se nezrealizovalo.

Čl.6. Konzultace se bezodkladně uskuteční na žádost jedné ze Smluvních stran, která má za to, že by mohly být ohroženy její bezpečnostní zájmy. Obě smluvní strany budou usilovat o dosažení shody o opatřeních vhodných k překonání vzniklé situace. Dojde-li podle názoru jedné ze Smluvních stran k ohrožení míru nebo vzniku mezinárodního napětí, budou se vzájemně informovat o možných způsobech urovnání sporu a stabilizaci situace.

Pozn:

Nic se nezrealizovalo

Čl.7. Smluvní strany budou aktivně napomáhat procesu jaderného, chemického, bakteriologického, tak i konvenčního odzbrojení, dalšímu snižování ozbrojených sil a výzbroje v Evropě, posílení opatření důvěry a bezpečnosti na dvoustranném a mnohostranném základě, jakož i zřizování stálých struktur celoevropské bezpečnosti. Budou přispívat k tomu, aby byly cestou závazných a účinně kontrolovatelných dohod sníženy stavy ozbrojených sil a výzbroje na úroveň dostatečnou pouze pro obranu. Smluvní strany budou spolupracovat v zájmu prohloubení důvěry a bezpečnosti a za tím účelem budou rozvíjet vzájemně výhodnou spolupráci a kontakty ve vojenské oblasti.

Čl.8. Zvláštní pozornost budou věnovat rozšíření styků mezi parlamenty. Smluvní strany budou napomáhat rozvoji styků mezi lidmi, politickými stranami a hnutími, odbory, církvemi, náboženskými, sportovními, turistickými a jinými svazy a spolky.Výměna mládeže bude požívat všestranné podpory obou Smluvních stran.Smluvní strany budou podporovat úsilí směřující k hlubšímu vzájemnému poznání a porozumění a k překonávání různých předsudků.

Pozn.:

Takže, když předseda Poslanecké Sněmovny jel do Moskvy plnit tento postulát Smlouvy, jestřábi od Pirátů a zřejmě vyšinutí Václav Moravec a Jakub Janda upadají v amok.

Čl.11. Smluvní strany budou napomáhat rozvíjení vzájemně výhodné hospodářské a obchodní spolupráce. Smluvní strany budou v souladu se svým právním řádem a mezinárodními smlouvami, jichž jsou stranami, vytvářet příznivé ekonomické, finanční a právní podmínky pro podnikatelskou a jinou hospodářskou činnost včetně vzájemné podpory a ochrany investic a nebudou ve vzájemné hospodářské spolupráci přijímat diskriminační opatření.

Pozn.:

Tak tady je porušení jako hrom. Divím se, že nás Rusové nežalují.

Čl.19. Smluvní strany budou napomáhat rozvoji spolupráce a výměn v oblasti informací a podporovat kontakty mezi organizacemi a představiteli hromadných sdělovacích prostředků.

Pozn:

Tak to je bomba. Moravcové, Jandové, Kalouskové, Gazdíkové mluví přesně opačně.

Čl.21. Každá Smluvní strana bude na svém území zajišťovat péči o vojenské hroby a vojenské pomníky druhé Smluvní strany, jejich udržování a přístup k nim.Budou rovněž spolupracovat při zjišťování a udržování pohřebišť občanů druhé Smluvní strany, výměně informací o osudu zemřelých a nezvěstných na svém území.

Pozn.:

Říká vám něco případ Koněv? A ministr zahraničních věcí Stropnický prohlásil, že nemá právo ovlivňovat zastupitelstvo Prahy 6 v jejich aktivitách o doplňujících nápisech. A ČT se diví, že následně Rusové odmítají podporovat pomníky tzv. běločechů u Zborova.

Čl.27. Tato smlouva se uzavírá na dobu deseti let, poté se bude její platnost prodlužovat vždy na následující pětileté období, pokud ji jedna ze Smluvních stran nevypoví písemně nejméně jeden rok před uplynutím příslušného období platnosti. Tato smlouva bude předložena sekretariátu Organizace spojených národů k registraci podle článku 102 Charty Organizace spojených národů.

Dáno v Praze dne 26. srpna 1993 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a ruském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

Za Českou republiku: Václav Havel v. r. prezident republiky

Za Ruskou federaci: Boris Jelcin v. r. prezident

Takže.

Nejsme hodni být následovníky Masaryka i Beneše.

Tak jako po dvaceti třech letech po roce 1945 přišla vzpoura v podobě Pražského jara v roce 1968 narůstajícího už od poloviny 60. let, přišla v roce 1989 vzpoura směrem ke kapitalismu a zcela logicky dnes přichází revize těchto představ a hledání něčeho nového.

My Češi máme na to měnit Evropu i svět. Dělali jsme to za Husa, za Žižky, za Masaryka a Beneše a dokonce i za Slováka Dubčeka.

Mladý a schopný rakouský kancléř Sebastián Kurz převzal Masarykovskou a Benešovskou strategii mostu mezi západní Evropou a Ruskem.

Je to neskutečná ostuda.

Plňme své historické poslání.

jiri-vyvadil
Vědět, co v politice nastane, mě baví...

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.