Výrobce pseudoskandálů Kroupa

Jiri-Paroubek-1403-05
7.9.2018 11:34
Je to zvláštní, že někteří podivní lidé jsou stálicemi české mediální scény a dokonce se pěkně živí z peněz českých občanů z poplatků jimi placených na veřejnoprávní Český rozhlas. Přitom jsou to lidé, o nichž se ví, že v minulosti vytvořili ostudně skandální pseudokauzy, které významným způsobem ovlivnily veřejný život, aby se po čase ukázalo, že všechno bylo jinak. Jedním z těchto lidí je i Janek Kroupa.

S Kroupou jsem se poprvé setkal v roce 2005, když mně přinesl zpravodajsky nahrané zvukové záznamy rozhovoru šéfa mého sekretariátu na Úřadu vlády, Zdeňka Doležala. Z. Doležal se na partyzánsky vyrobených nahrávkách zmateně a hlavně pitomě vyjadřoval k nějakým otázkám, přeháněl svou důležitost. Ale žádný hrdelní zločin, jak se později ukázalo, v tom nebyl. Nicméně jsem s ním okamžitě rozvázal pracovní poměr.

Druhé setkání s Jankem Kroupou bylo na podzim roku 2006 před komunálními a senátními volbami, když přivedl do Lidového domu jakéhosi provokatéra a podvodníka, jenž v tuto chvíli zřejmě ještě pobývá v nápravném ústavu. Tento podvodník, aby odvedl pozornost kriminalistů od sebe, vyprávěl cosi o spiknutí starosty Budišova a dalších sociálních demokratů na Vysočině, za účelem vlastního velkého obohacení se na vrub evropských fondů. Prostě, Janek Kroupa vyvolal z ničeho nic kauzu s pomocí velmi pravděpodobně policejního provokatéra, který obvinil, jak se později ukázalo, řádné občany. To vedlo mezi jinými k teatrálnímu zatčení tehdejší sociální demokratky (a mé někdejší náměstkyně coby ministra pro místní rozvoj) Věry Jourové. Tehdejší vedení policejní složky ÚOOZ sloužilo tehdy plně politickým záměrům ODS a ministra vnitra Langera. Dva dny před volbami byla Věra Jourová vzata do vazby a den před komunálními a senátními volbami se objevily jakoby náhodou uniklé policejní protokoly z výslechu Věry Jourové. Ty měly dokladovat, že jsem byl zločinně spojen se svou náměstkyní a dával jsem jí úkoly, který projekt má být z evropských fondů financován a který ne. Nic z toho se pochopitelně neprokázalo, ale před volbami to zabralo a Janek Kroupa celou pseudoaféru, která měla poškodit sociální demokracii, a mě osobně, odstartoval. Byl součástí tohoto zřejmého spiknutí. Avšak rozumný soudce, který soudil obžalované v kauze Budišov, za čas všechny obžalované zprostil viny. Nicméně, jak jsem uvedl, před volbami na podzim roku 2006 to zabralo a poškodilo to volební výsledek sociálních demokratů. Tehdy ale sociální demokracie získala do svého držení na další dvě volební období v komunálních volbách například Brno a Ostravu. Volební výsledek mohl být ještě lepší.

V prvních týdnech roku 2010, tedy pár týdnů před sněmovními volbami, se v tehdejší MF Dnes začala připravovat a rozsáhle komunikovat kauza, jak se za pár týdnů ukázalo pseudokauza, lobbistů Steyeru. Pracovní konstrukce Kroupy, Kubíka a spol. tehdy zněla nejspíš takto: s nevýhodnou koupí obrněnců Pandur, vyrobených rakouským Steyerem, pěkně spojíme Paroubka. Co na tom, že o koupi předražených Pandurů s konečnou platností rozhodla až Topolánkova vláda. (Pandury nakoupené Topolánkovou vládou byly zhruba o třetinu dražší, než byla jejich původní cena odsouhlasená ještě vládou pod mým vedením.). Ale nic z toho Kroupovi, Kubíkovi a spol. nevadilo, mleli si svou. Pak přišli na „geniální tah“, který měl být haupttrefou, když se tehdejší zástupce šéfredaktora MFD vyjádřil, že v jistý den ráno v květnu 2006, kdy se mnou dělal rozhovor pro MFD v Kramářově vile, viděl z mé pracovny vycházet dva lobbisty Steieru. Tehdy zavládlo mezi mými spolupracovníky v Lidovém domě nelíčené zděšení. Aféra pečlivě rozvíjená tehdejší MFD už nabírala grády a toto měl být rozhodující „důkaz“. Chlapci ovšem nepočítali s tím, že při svém odchodu ze Strakovy akademie jsem si stáhl také všechny své časové rozvrhy a plány z doby, kdy jsem byl českým premiérem. A tak se přišlo na to, že v den, kdy jsem se měl ráno sejít s lobbisty Steyeru v Kramářově vile, jsem už pobýval od předchozího dne na summitu Evropská unie – Latinská Amerika ve Vídni. Česká televize byla pochopitelně lačná a napojená na pány Kroupu a Kubíka a už se těšila na můj skalp. A tak mě na ten den večer pozvali do svého hlavního zpravodajského programu na grilování. Protože jsem věděl, jak to ve skutečnosti je, poslal jsem místo sebe Jaroslava Tvrdíka se suchým sdělením. Jeho partnerem v debatě byl, no kdo jiný nežli tehdejší zástupce šéfredaktora MFD Kubík. J. Tvrdík ho ovšem na místě verbálně zpráskal jako psa a Kubíkovi nepomohla ani pomoc moderátora, který snaživě přispěchal s tím, že přeci do Prahy z Vídně je to jen 300 km. Než se rozešli, tak ovšem pánové společně došli k názoru, že bych ke své dopravě z Vídně do Prahy a zpět a abych to všechno stihl, tedy lobbisty Steyeru i konferenci s hlavami států a šéfy vlád zemí EU a Latinské Ameriky ve Vídni, potřeboval raketu. A ta ve vybavení tehdejšího Úřadu vlády, a myslím, že se to nezměnilo dodnes, nebyla. Pánové Kroupa, Kubík a spol. připravovali tedy pár týdnů před volbami do sněmovny v roce 2010 kompromitační kampaň, ale past sklapla na prázdno a po téhle své blamáži se k tomu již nevraceli. A jak známo jediný, kdo byl v kauze Pandurů potrestán, byl bývalý rádce a kamarád předsedy vlády Topolánka, Marek Dalík. No a po letech jsem se nyní setkal s Kroupou znovu. Snažil se vyfabulovat jakousi nezákonnost půjčky peněz, kterou jsem si půjčil od svého přítele na svůj podnikatelský záměr. Past, kterou tento manipulátor s fakty na mě tentokrát připravil, i v tomto případě sklapla na prázdno. Nezaujatí odborníci museli konstatovat, že celá věc proběhla zcela legálně. Ostatně půjčit si peníze není zločin v žádné demokratické zemi.

Janek Kroupa nyní prožívá poněkud nepříjemné období. Prohrál před pár dny soud s Andrejem Babišem a to je jistě nepříjemné, ani ne tak pro Kroupu, který má z ostudy kabát, ale pro veřejnoprávní rozhlas, že takové individuum zaměstnává. Po čtvrté v životě jsem se setkal se jménem J. Kroupy, z toho třikrát bezprostředně nebo krátký čas před volbami a vždy se tento popleta (je to opravdu jen popletenost?) pokusil negativně ovlivnit výsledky voleb subjektu, který jsem buď vedl, nebo za který jsem kandidoval (teď kandiduji do Senátu jako nezávislý). Těžko říci, zda je za těmito akcemi J. Kroupy jeho komplikovaný psychický stav anebo je to prostě něco jiného, vážnějšího. Třeba korupce....

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Kvido

Podivné u Janka Kroupy je to, že vždy před nějakými volbami vyleze ze zamotanou konstrukci kritiky, která rádoby nahrává sluničkářům, ale po několika měsících, bublina splaskne. Vypadá to fakt na korupci a špinavou práci novináře.

A sápat se po Paroubkovi, že měl v trezoru směšných 1,5 či 5 miliónů (při jeho dlouhé politické činnosti) je směšné a hloupé!

novotny

Ještě jste zapomněl na kauzu TATRA 810, kde šílený investigativec Kroupa také působil jako čichač a předkladatel senzací k usvědčení různých lobistů a pak i kompromitace údajného žadatele o peníze na schůzce v USA Bartáka za účasti Topolánka. Nakonec vše skončilo bez jakéhokoliv potrestání Kroupou vyčenichaných zloduchů. Daňové poplatníky to stálo asi 10 miliónů na soudních výlohách, to by měl Kroupa zacálovat ze svého.