Vyrovná se Německo s temnou minulostí?

namibie
15.6.2020 09:42
Namibijský prezident Hage Geingob překvapil dobrou zprávou v době rasových nepokojů: Německo se chce omluvit za genocidu černošských kmenů Hererů a Namů, kterou páchalo císařské vojsko. „Udělali jsme dobrý pokrok. Německo pochopilo, že události z let 1904 až 1908 byly vraždami a je ochotno se umluvit,“ bylo jádrem při přednesení zprávy o situaci státu.

Vyvolalo to nadšení a vládní noviny konstatovaly, že Německo se konečně omluví za genocidu, které se dopustilo, když Namibie byla jeho kolonií. Vláda však tak nejásala a její zahraniční mluvčí Christofer Burger pouze konstatoval, že „rozhovory o tomto problému probíhají ve vzájemné důvěře a konstruktivně. Proto se obě strany dohodly, že o průběhu jednání nebudou podávat žádné podrobnosti“. Nejde totiž o novinku, protože roky ji němečtí vládní vyjednávači uznávají, že tehdy císařští vojáci   krvavě likvidovali  povstání, což si vyžádalo deseti tisíce lidských obětí.

O tomto problému jednal naposledy německý ministr pro mezinárodní rozvoj Gerd Müller v srpnu 2019 v Namibii a letošního ledna znovu ještě německý pověřenec pro Namibii Ruprecht Polenz. I když nepopírali německou odpovědnost za genocidu, nebylo stále ještě dosaženo dohody. Nejde totiž jen o otázku společné deklarace, ale rovněž odškodnění, na kterém nebyla zatím dosažena shoda.

Německo odmítá od samého počátku provést přímé odškodnění, ale tak zvanou „wiedergutmachung“, což je nahrazení vzniklých škod projekty v oblasti vzdělání, zdravotních zařízení, energie a zemědělské reformy. Především pak v oblasti obývané Herory a Nami, kteří by z toho měli profitovat.

Spor kolem tohoto problému se pohybuje v otázce výše podpory, kterou by obdržela namibijská ekonomika, která je již čtvrtý rok v rozvratu. Německo nabídlo pomoc ve výši deseti milionů euro, což však považuje Namibie za urážku. Podle ní jde o směšnou sumu kompenzace jedné z nejbohatších zemí současného světa bývalé   kolonii, kterou nesmírným způsobem poškodila lidsky, ekonomicky i kulturně.

Především pak Herory a Nami, kteří v koncentračních táborech, které se nelišily od nacistických, hynuly hlady a nemocemi. Dodnes se v německých muzeích   nacházejí jejich uťaté lebky, které zde byly   umístěny z „vědeckých důvodů“. Nyní je žádají navrátit.

Zdali se obě  vlády konečně na odškodnění za spáchané zločiny dohodnou, je stále nejisté, když navíc závěrečné březnové jednání odpadlo v důsledku pandemie. Zvláštní vyjednavač Polenz vyjádřil nyní naději na rychlé skončení jednání. Spolková vláda však přesný čas, kdy dojde k dohodě a v jakém rozsahu   stále odkládá. V případě neúspěchu Namibie však vyhrožuje žalobou na Německo, kde by jí předložilo však neoznámilo.

 

Ilustrační foto: Německá zvěrstva v Namibii

 

 

 

 

 

 

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.