Zbyněk Fiala: Co nového v šermu jehlou

šerm
16.3.2021 14:31
Vypadá to jako válka EU s britsko-švédskou společností AstraZeneca, která stále snižuje počet aktuálních dodávek své vakcíny proti původnímu kontraktu, a tak narazila na odpor.

Zprávy o vedlejších účincích očkování vakcíny AstraZeneca, které se projevily na několika případech z mnoha milionů dávek, vyvolaly překvapivě silnou reakci řady evropských vlád. Nakonec i Německo vedle Španělska, Itálie a Francie navázalo na obavy Dánska, Norska, Islandu a dalších, že uvedená vakcína může způsobit sraženiny krve v mozku.

Samotná AstraZeneca tvrdí, že zaznamenala mnohem méně případů srážlivosti krve, než kolik by očekávala v běžné populaci. Pečlivě přezkoumala údaje o 17 milionech osob, které už byly touto látkou očkovány, a našla pouze 37 případů, kdy to provázely krevní sraženiny. Prohlašuje proto, že „neexistují důkazy vyššího rizika“ krevních sraženin v žádné skupině podle věku, pohlaví nebo země. Nakonec v úterý odpoledne i Evropská léková agentura prohlásila, že neexistuje žádná spojitost mezi vakcínou AstraZeneca a krevními sraženinami.

Jenže společnost AstraZeneca je v konfliktu s evropskými vládami kvůli stálému neplnění dohodnutých dodávek, a tak negativní zprávy o vakcíně mohou být součástí mocenské přetlačované. Předtím některé vlády, včetně německé, odmítaly tuto vakcínu použít pro osoby nad 65 let. Když tyto zákazy padly, je tu další. Může to být lstivý způsob, jak překlenout období, kdy dodávky stejně nestačí.

Británie, která očkovala vakcínou AstraZeneca 11 milionů občanů, tyto obavy nemá. Británie je v Evropě zdaleka nejdál, protože má výrobní kapacity AstraZeneca na svém území, a tak si vezme, co potřebuje. Britský regulátor nemá důkazy o tom, že tato vakcína představuje zvýšená zdravotní rizika.

Avšak v úterý přerušilo očkování i Švédsko, druhý domovský stát této společnosti. Švédský hlavní epidemiolog Andeers Tegnell k tomu podle Financial Times zopakoval, že jde o projev předběžné opatrnosti, než Evropská léková agentura dokončí ověřování oněch několika případů zvýšené srážlivosti krve. V samotném Švédsku nebyl zjištěn žádný takový případ, ale v sousedním Norsku a Dánsku zaznamenali po jednom úmrtí.

Ani další vlády, které nařídily dočasně přerušit očkování vakcínou AstraZeneca, nemají nic konkrétního v ruce. „Tady se nedá jít moc do hloubky, protože vlády ohlašují rozhodnutí, ale neposkytují žádná data,“ poznamenal k tomu vedoucí výzkumu globálních problémů zdraví Michael Head ze Southamptonské univerzity v Británii. „Zdá se, že Němci vidí mírně zvýšené riziko trombóz, ale nikde nejsou data, která by naznačovala potřebu přerušit očkování.“ Jedním z důvodů by však podle Heada mohlo být to, že v současné době dostávají vakcínu ty nejohroženější skupiny obyvatel, které mohou vykazovat další zdravotní problémy.

https://www.technologyreview.com/2021/03/15/1020807/astrazeneca-europe-suspension-data/ 

Nelze přehlédnout, že vakcína od AstraZeneca je nepoměrně lacinější než hi-tec molekuly s kouskem mRNA, jaké má Pfizer nebo Moderna. Těm jistě patří budoucnost, ale zatím se mohou skladovat jen hluboce zmrazené, takže jsou vhodnější pro velká očkovací centra. Ampule AstraZeneca jsou náročné jen jako pivo, a tak jsou spokojené v ledničce běžného praktického lékaře. To je obrovská logistická výhoda, pokud se má očkování masově rozvinout i mimo velká města. Je tu tedy moc výhod najednou, a je třeba je vyvážit nějakou tou nevýhodou.

Na podobném principu jako AstraZeneca, ale s vychytávkou pro druhou dávku, je postavena také ruská Sputnik V, kterou zase brzdí politické kalkulace. S těmi by však Česko mělo brzdit. Očkujeme sice podobným tempem jako Němci, ale máme desetkrát víc těžkých případů v přepočtu na obyvatele. Vleklý lockdown ničí morálku obyvatelstva, už toho máme dost a je to patrné i na volebních průzkumech. S vakcínou AstraZeneca se pokračuje, jsme rádi, že konečně nějakou máme, ale jen zbabělost politické scény může za to, že nemáme jako Maďaři a Slováci také ruský Sputnik V.

O tom, jak je politika v boji s covidem důležitá, svědčí příklad Spojených států. Tam ještě AstraZeneca povolena nebyla, prý k tomu dojde za měsíc. Nicméně Bidenova administrativa dobře zvládla rozjezd očkování a dalších opatření. Počty nakažených prudce klesají a blíží se úrovni loňského léta. Podle jiného pohledu jsou už na pouhé čtvrtině vrcholu podstatně vyšší třetí vlny, který byl zaznamenán v době nástupu Joe Bidena do úřadu. Alespoň jednou už bylo očkováno 66 milionů osob. Když se to sečte s počty těch, kdo covid prodělali, určitý stupeň ochrany mají dvě pětiny obyvatelstva.

Bidenova popularita proto roste, podle některých průzkumů už má o 20 procent víc kladných hodnocení než záporných. Co se dál bude dít s tímto číslem, je otázka. Politické rozdělení země se promítá i do vztahu k očkování. Dvě pětiny republikánských voličů je odmítají, a nepohnul jimi ani fakt, že Donald Trump se nechal očkovat těsně před odchodem z Bílého domu. Do hry však mohou vstoupit uvolněná pravidla pro očkované osoby. Pokud mají za sebou i druhou dávku a uplynuly aspoň dva týdny, tito lidé se mohou podle nových předpisů CDC shromažďovat jako dřív – ale jen mezi sebou. Na veřejnost musí s rouškou, ale tu si mohou sundat při návštěvě jedné cizí domácnosti.

 

 

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.