Zbyněk Fiala: Někdy to zabere, jindy ne

Nejen v Itálii a Španělsku, ale také ve Spojených státech už pandemie způsobená koronavirem SARS-CoV-2 vstoupila do obtížně kontrolovatelné fáze. Proto roste zájem o lék, který by dokázal proti viru přímo zasáhnout. Jak výzkum pokračuje,  to ukazují první lékařské zprávy o řízených pokusech s kandidáty vhodných léků, tedy o tom, jestli opravdu pomáhají. Píše o nich MIT Technology Review (a jako na mnoha dalších placených portálech je tam veškerý obsah ke koronaviru zdarma).

https://www.technologyreview.com/s/615394/covid-19-coronavirus-best-drugs-in-treating-the-outbreak  

Žádný specifický lék proti Covid-19 zatím schválen nebyl, takže běžná pomoc končí u kyslíku, ventilátoru a nějakých podpůrných přípravků. Někteří pacienti dostávají standardní antibiotika. Zkouší se všechno, od vitaminu C až po tradiční čínskou medicínu. Podle souhrnu poradenské CellTrials.org bylo už zaznamenáno 250 studií s 26 tisíci pacienty, většinou v Číně. Za měsíc by měly být k dispozici další závažné studie, zejména o léku remdesivir americké společnosti Gilead, který byl původně vyvinut na ebolu.

Co je zatím známo:

MIT Technology Review píše nejprve o chloroquinu nebo hydrochloroquinu, který je americkým prezidentem Donaldem Trumpem považován za „nesmírně slibný“. Hydrochloroquin je novější verzí antimalarika, které se užívá už 90 let. Pozornost vyvolala zpráva francouzských lékařů z Marseille, kteří pečovali o 26 pacientů a některým doplnili léčbu ještě o antibiotikum azithromycin. Zjistili, že pacienti léčení chloroquinem měli po šesti dnech v těle méně virů než pacienti z jiného oddělení, kteří tyto léky nedostávali. Podobné pokusy se odehrály i v Číně.

Podle šéfa amerického Národního institutu pro alergie a infekční nemoci Anthonyho Faiciho nešlo o standardní klinickou zkoušku, takže je těžké se k tomu vyjádřit. Ale doba je zlá, a tak starosta New Yorku, v tuto chvíli největšího ohniska nákazy v USA, sehnal pro město 750 tisíc dávek chloroquinu a azithromycinu. Léčba se začala okamžitě zkoušet. Je tam však riziko, může ovlivnit pravidelný chod srdce, proto by to nikdo neměl brát bez předpisu.

V uplynulém týdnu se vynořily zprávy o dalším léku, japonském favipiraviru, který je podle zprávy čínských lékařů působících mimo provincii Chu-pei „jasně účinný“, ale lékaři přímo z Wuchanu jsou s hodnocením mnohem opatrnější. Vyrábí jej Toyama Chemical, součást Fuji Film. Dozvídáme se o pokusu z okolí provincie Chu-pei, kde byla léčba začata u 240 běžných pacientů (tedy nikoliv až v kritickém stavu). Polovina dostávala favipiravir a polovina umifenovir používaný v Rusku. Horečky a kašel prý rychleji ustoupily po favipiraviru, ale nakonec počty těch, kdo skončili na ventilátoru a potřebovali kyslík, byly stejné. Když se to sečte, má prý dostat přednost favipiravir. Původně byl vyvinut na chřipku a působí tak že snižuje rozmnožovací schopnost viru.

Další naději vyvolávají léky původně vyvinuté proti HIV/AIDS. Jedná se o kombinaci lopinaviru a ritonaviru, prodávanou v USA jako Kaletra. Věnuje se jí nejrozsáhlejší a nejlépe organizovaná studie ze zmíněného souboru. Efekt však nepotvrzuje. V Číně se lopinavir s ritonavirem zkoušely už v lednu, kdy lékaři podávali náhodně vybranému souboru 199 pacientů buď zmíněné léky, nebo poskytovali standardní léčbu bez nich. Léky bohužel žádné zlepšení nepřinesly. Skoro 20 procent pacientů z uvedeného vzorku zemřelo. Možná však byly nasazeny příliš pozdě. Lopinavir je inhibitor proteázy, kterou virus potřebuje ke svému vývoji po napadení buňky. Zatím zabíral v laboratorních a zvířecích zkouškách na příbuzný koronavirus MERS.

Uvedenými léky se zabývá také článek v britském Guardianu, kde však přidávají také použití plazmy s protilátkami osob s prodělanou nemocí a interferon beta.

https://www.theguardian.com/science/2020/mar/19/prospects-treatment-coronavirus-drugs-vaccines

Krevní plazmu s protilátkami od vyléčených pacientů začali požívat lékaři v Číně. Je to mimochodem praxe, která se poprvé objevila před sto lety v době pandemie španělské chřipky. Ovšem těch vyléčených zatím není tolik, aby se daná metoda mohla použít v širším měřítku. Je tu také riziko nákazy jiných chorob. A zmíněných protilátek je ke všemu v krvi jen velmi málo, takže efekt infúze je omezený.

Vedle toho se však řada špičkových vědeckých týmů, včetně amerického Regeneronu, pokouší identifikovat, které konkrétní protilátky jsou ve hře, protože pak by se daly vyrobit. Regeneron je prý pouhé týdny od určení dvou silných protilátek zabírajících na Covid-19, takže zkoušky na lidech by mohly proběhnout už v létě. Pokud by se to podařilo, bude k dispozici nejen lék, ale i silná ochrana proti nákaze.

O interferonu beta jsme slyšeli hlavně v souvislosti s kubánskými lékaři, kteří jej snad přivezli sebou do Itálie. Guardian píše o práci britské biotechnologické firmy Synairgen, která by už měla lék nabídnout do zkráceného schvalovacího procesu. Popisuje interferon jakou přirozenou součást ochrany plic proti virům. V dosavadní lékařské praxi se používal na chronická plicní onemocnění. Pokud by mohl být nasazen proti koronaviru, pomůže především oslabenému imunitnímu systému. Podle Světové zdravotnické organizace jde zatím o jediný lék v druhé fázi zkoušek, který lze podávat inhalátorem.