Jiří Paroubek: Zákon o státní službě potřebuje pomoci penězi, vzděláním i zavedením definitivy

obrazek
23.1.2014 11:32
Zákon o státní službě jsem vždy považoval a stále považuji za klíčový pro dobré fungování státu. Ačkoliv zde tento zákon máme v hibernačním režimu, kdy z části platí a z části neplatí, začínají poslanci projednávat tak, aby mohl platit úplně. Nedonutila je k tomu ani tak vlastní vůle, jako spíše povolební situace. V každém případě je dobře, že zákon bude ve všech svých důsledcích konečně platný v celé své šíři.

Efektivita státní správy by měla být cílem všech, kteří si přejí stát, který umí nejen tvořit kvalitní zákony, ale rovněž tyto zákony dokáže uplatňovat. Kdekdo si může klást otázku, proč by měli mít právě státní zaměstnanci privilegium zákona pro sebe samé. Myslím, že odpověď je nasnadě. I když kritici zákona o státní správě jsou dnes ve výrazné menšině, nezaznívá doposud veřejným prostorem onen vysvětlující argument. Zatím jsme se totiž dozvěděli pouze to, že se zákon narychlo schvaluje proto, „aby Babiš mohl být ministrem“. Veřejnost by ale měla znát i smysl a klady takového zákona.

Předně je třeba upozornit, že státní zaměstnanci de facto budou mimo působnost zákoníku práce. Toto jejich „zvláštní postavení“ je ovšem potřeba. Armáda státních úředníků má totiž významný a neocenitelný vliv na chod státu. Na druhé straně bych velmi zrazoval před tím, aby si někdo, kdo s dnešním chodem státu není spokojen, od tohoto zákona sliboval okamžité zlepšení. Lidé se spolu se zákonem nezmění ze dne na den. Významné změny budou patrné přinejlepším za několik let. A věřte, že stát opravdu nebude fungovat jako firma…

Co ovšem považuji za nejdůležitější, to je uplatnění principu definitivy, tedy definitivního služebního poměru ve státní správě. Ti státní úředníci, kteří dosáhnou tohoto institutu, se stanou prakticky nepropustitelní. V našem prostředí se to zdá jako něco lehce zneužitelného, avšak na tuto definitivu, jak doufám, dosáhnou pouze ti nejlepší z nejlepších státních úředníků. Pochopitelně po dosažení nutných kvalifikačních zkoušek. Dojde tak ovšem k tolik potřebnému oddělení politického vedení od odborné složky státní správy. Institut definitivy je vlastně ochráncem odlišného názoru úředníka a je rovněž významným prvkem v boji proti korupci ve státní správě. Takový úředník totiž již má co ztratit.

Zbývá zodpovědět dvě důležité otázky: jak odměňovat státní úředníky a jakým způsobem zajistit jejich kvalitní vzdělání a výchovu? Současný systém výplat a odměn ve státní správě není příliš motivující. A to jak uvnitř tak i při pohledu zvenčí. Stát potřebuje vedle zkušených úředníků i nové, mladé, motivované lidi oddané práci pro něj. To současný systém prakticky neumožňuje. Je třeba zaměstnance státu odměňovat podle kvality provedené práce, dát jim vizi růstu a pochopitelně vedle toho hledět i na zkušenosti.

Co se týče problematiky vzdělávání, spatřuji dobrý příklad ve Francii, kde k tomuto účelu mají tzv. Národní školu administrativy (ENA). V takovém zařízení nejen, že by se mohli vzdělávat noví studenti, ale mohli by si zde doplňovat znalosti absolventi jiných vysokých škol se zájmem o práci ve státní správě. Vysocí státní úředníci by si zde měli možnost zvyšovat svou kvalifikaci. Myslím, že to je systém, který má své opodstatnění a zejména tento francouzský vzor je osvědčený. Nemusíme alespoň vymýšlet vlastní model, který za deset let nebude fungovat.

Zákon o státní službě je důležitý a bude mít velké – doufejme pozitivní – dopady na budoucí fungování našeho státu. Nepovažuji proto za vhodné, aby se stal holí v ruce Andreje Babiše, jejíž pevnost bude uplatněna na politické soupeře. V politice se pohybuji již nějakou dobu a myslím si, že náměstci ministra by měli být politici, nikoli úředníci. Stejně tak v případě hejtmanů. Nechť zázemí ministra a jeho náměstků je odborně a kvalitativně vybaveno dle uvážení toho kterého ministra. Ovšem jsou funkce ryze politické a funkce ryze úřednické. Ministři a jejich náměstci spadají do první kategorie.

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.