Předseda LEV 21: Rozpuštění sněmovny je jediný způsob řešení politického marasmu v zemi

obrazek
17.7.2013 10:26
Poslanci dnes zasedli do svých lavic, aby jednali o rozpuštění Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a umožnili tak konání předčasných voleb v co nejkratším termínu. Zdiskreditovaná koalice však disponuje 101 hlasy a pro rozpuštění sněmovny je třeba třípětinová většina, tedy 120 hlasů. Pro rozpuštění sněmovny nakonec hlasovalo jen 96 poslanců z levého spektra. Cesta k rychlým předčasným volbám se tedy kvůli pravici uzavřela. Přečtěte si, co Jiří Paroubek dnes ve sněmovně před poslanci řekl.

Projev Jiřího Paroubka k jednání o rozpuštění Poslanecké sněmovny:

Vážený pane místopředsedo, vládo, dámy a pánové,

důvodem pádu vlády Petra Nečase nebyla ztráta důvěry Poslanecké sněmovny vyjádřená hlasováním o nedůvěře, jako tomu bylo v případě pádu Topolánkovy vlády. Příčinou byl skandál naprosto monumentálních rozměrů, který strhl do politické propasti premiéra Nečase a s ním i celou vládu. Na tomto mém pohledu nemění vůbec nic ani včerejší poněkud kuriózní a nešťastné vyjádření nejvyššího soudu.

Pravicové strany tvořící po 3 roky vládní koalici - ODS, TOP 09 a Věci veřejné, a později derivát Věcí veřejných pod názvem LIDEM, tvrdí, že i dnes disponují parlamentní většinou potřebnou k sestavení své vlastní vlády. První signál toho uvidíme možná při dnešním hlasování, spíše však při hlasování o důvěře Rusnokově, či přesněji prezidentské vládě počátkem srpna. Ale upřímně řečeno, pokud zmíněným stranám bývalé vládní koalice zbývá pohromadě alespoň několik málo mozkových buněk, budou se snažit termín sněmovních voleb co nejvíce oddálit. Neříkám, že se mi to líbí, ale taková je bohužel politika.

Zejména ODS je po zdrcujícím úderu, který inkasovala, jako omráčený boxer potácející se v ringu, který čeká na závěrečný soupeřův úder, aby si lehl do ringu a sladce usnul jako Šípková Růženka.

Má pravice v tuto chvíli většinu ve Sněmovně? Upřímně - my to spolehlivě nevíme. Hlasování o nedůvěře Nečasově vládě, respektive vládě pravicí navržené premiérky Němcové, se - jak všichni víme - nekonalo. Pan prezident Zeman nás, poněkud v rozporu se zásadami parlamentní demokracie a dosavadními ústavními zvyklostmi, zejména z doby prezidenství Václava Havla, zatím zbavil takového rozhodování a jmenoval vládu svých politických a osobních, ale bohužel musím také s bolestí říci, nikým nevolených přátel, jejichž jádro tvoří budoucí lídři příštích sněmovních kandidátek SPOZ.

Angažmá ve vládě má tedy být jakési promo zdarma, vlastně za veřejné peníze pro tuto stranu. To není hezké, to není korektní. Pan prezident přitom vychází, při svém politickém postupu, v zásadě ze tří premis. Za prvé - pravice je prohnilá, zcela zkompromitovaná svým působením ve vládě. V tom nezbývá s Milošem Zemanem, nežli zcela souhlasit. A neopírá se o spolehlivou sněmovní většinu. To jsme si, jak všichni víme, zatím empiricky nevyzkoušeli. A tak bohužel, pokud takovou parlamentní většinu pravice má, dříve nebo později vládu sestaví, i přes současné velmi pozitivní úsilí pana prezidenta.

Za druhé - pan prezident chce splnit svůj slib podle vlastních slov z předvolební kampaně. Musím upřesnit, že z kampaně před prezidentskými volbami, protože před volbami do Sněmovny před 3,5 lety, jako tehdejší lídr SPOZ, připouštěl povolební spolupráci se stranami jak nalevo, tak i napravo politického spektra, tedy, abych to řekl zcela jasně, s pravostředovými stranami.

Za třetí - pan prezident dále vychází z toho, že jeho prezidentský mandát přímou volbou jaksi zmohutněl. I když se ústava nezměnila a on na ni po volbě prezidentem přísahal.

Kam vlastně politicky směřuje, nám Miloš Zeman již v mnohém naznačil. Říká, že se nebude napříště ve svém úřadu špinit amnestiemi, omilostňováním a podobnými legráckami. Nechce již v budoucnu jmenovat ani univerzitní profesory. Možná časem přijde na to, že i pány generály bude napříště jmenovat vrátný na ministerstvu obrany. Pak už ovšem těch pravomocích ústavního prezidenta mnoho nezbývá. A Miloš Zeman určitě za plat 180 000 Kč nechce jen krmit jen v Lánské oboře z krmelce tamní jeleny. Pan prezident, jinak řečeno, chce politický a ústavní systém státu změnit z prezidentského (?) na poloprezidentský, anebo dokonce na prezidentský. Podobně, jako se to v letech 58 - 59, v čase hluboké národní krize, za vrcholící alžírské války podařilo ve Francii generálu Charlesi de Gaullovi. A na nás, a zejména na příští Sněmovně, nemyslím si, na rozdíl od pana poslance Kalouska, že to může stihnout a že na to má erudici tato Sněmovna, bude, jak se k tomu postavíme. Zda chceme takovou změnu ústavy či nikoli. Výklady o tom, že jsme takový vývoj mohli očekávat, dojde-li k přímé volbě, nepovažuji za korektní, ani za správný. Na Slovensku a v Rakousku jsou prezidenti voleni přímou volbou již nějakou dobu a jejich ústavní pozice je slabší, nežli pozice prezidenta českého, dosud voleného, až do té předposlední volby, Parlamentem.

Nechci příliš jitřit city pana poslance Nečase, který prostě byl velmi špatným premiérem, a země si oddechla, když skončil. To, jak skončil, jej dnes vede k úvahám o politizaci vyšetřování v této kauze. Upřímně - nemám rád, a také jsem to řekl, od většiny kolegů z levice již druhý den té kauzy, která se vyvinula v červnu, nemám rád teatrální zatýkání a policejní šťáry na Úřadu vlády. A nezalykám se při nich škodolibostí a nejsem v euforii. To všechno vskutku nemá obdoby v evropských demokraciích. Já si neumím představit, aby třeba po kauze Elf Aquitaine vtrhla německá policie do Bundeskancelamptu, německého kancléřství jinak řečeno, nebo aby francouzská policie vtrhla do Elysejského paláce. To si skutečně neumím představit. To vskutku nemá obdoby v evropských demokraciích a obrazu země ve světě to vůbec neprospívá. Je to, jako jít s kanonem na vrabce, a kmotři, o které údajně mělo jít policejní razií především, jak se zdá, mohou být zcela klidní. A také jsou klidní. A to mě znepokojuje!

Nevzpomínám si, pane ex premiére Nečasi, ani bývalá budoucí paní premiérko Němcová, že byste kdy v nedávné minulosti vystupovali proti prokazatelně politicky motivovaným hromadným zatýkáním vašich politických oponentů. To slovo oponentů podtrhuji. Dokonce jste si vzali hlavního inspirátora těchto nezákonných akcí z nedávné minulosti do vlády jako ministra vnitra. Připomenu kauzy Biolíh, Budišov, kdy byli zatýkání Útvarem OOZ, pod vedením plukovníka Kubiceho, nevinní lidé.

A to není jen mé tvrzení. To byste mohli přehlédnout. To také bylo soudy po čase skutečně potvrzeno. A co Věra Jourová, jejíž nezákonná vazba byla oceněna náhradou 3 mil. korun? Kdyby aspoň pan plukovník, emeritní ministr vnitra po padesáti korunkách státu tuhletu částku platil. Co tzv. Kubiceho zpráva? Co se z tohoto souhrnu drbů a lží za sedm let vlastně prokázalo? Nic, vůbec nic! A vy mluvíte o omluvách, vy mluvíte o milosrdenství. Já jsem pro, myslím, že řada těch lidských osudů je zničena, ale tady byla celá řada lidských osudů zničena. Tehdy jste neuronili ani slzu, ani dnes toho nejste schopni.

Před sněmovními volbami v roce 2006 se to hodilo. Zabralo to. Dámy a pánové z české pravice, zaseli jste vítr a sklidili jste bouři. Tak to je.

Před 13 měsíci jsem se zeptal z tohoto místa paní předsedkyně Sněmovny, co ji tak rychle přesvědčilo o vlastně okamžitém vydání poslance Ratha světské spravedlnosti. Podle časového snímku dne paní předsedkyně na své rozhodnutí totiž nepotřebovala ani celou minutu a obešla se bez Sněmovny. Dnes sama mluví v jiné souvislosti - v souvislosti s prezidentem republiky - o pohrdání Sněmovnou. Přitom to tehdy byl ohromný precedens. Bez imunitního výboru, bez Sněmovny rozhodla paní předsedkyně o vydání poslance. David Rath jako za časů Lettre de Cachée (?) v době francouzských absolutistickým monarchů držen ve vazbě přes 13 měsíců. Jemu a jeho rodině byl obstaven majetek, který prokazatelně nabyli dlouho před jeho zatčením. A je mu tedy záměrně ztěžována, vlastně znemožňována účinná obhajoba. Sněmovna po třech měsících od prvého vydání poslance Ratha v červnu 2012 změnila petit jeho obvinění. Prostě se ukázalo, že první obvinění bylo slušně řečeno liché. Byly v něm slušně řečeno díry jako v ementálu. A málokomu to přišlo divné, zarážející. Soudce ani dnes neumožnil - myslím, že zcela protiústavně - hlasování Davida Ratha o rozpuštění Sněmovny.

Jen tak mimochodem: v těchto dnech David Rath každý týden jezdí s eskortou k soudu, aby se seznamoval se svým spisem, takže by to technicky ani organizačně nebyl žádný velký problém, aby byl přivezen do Sněmovny. Nepochybuji, dámy a pánové, o tom, jak rozhodne o jeho stížnosti Ústavní soud. Ó doby, ó mravy, chce se říci s klasikem. Ta krize tří mocí v této zemi - výkonné, zákonodárné a soudní - je opravdu značná. Jestliže tedy nejsou pro rozpuštění Sněmovny příliš přesvědčivé důvody ústavně právní, v politické oblasti je jich celá řada. Zkusím je krátce shrnout.

Za prvé. Kdysi výrazná pravicová většina ve Sněmovně vznikla obrovskou předvolební mediální manipulací opírající se o údajnou hrozbu propadu země do řeckých poměrů v případě vytvoření levicové vlády a o hrozbu dinosaurů řádících v české politice a spojených s komunisty. Kteří samozřejmě by chtěli - aspoň podle iniciátorů těchto kampaní - vést republiku do starých poměrů. Dinosaury se kupodivu nestali po důkladné mediální masáži pánové Nečas, Schwarzenberg a Kalousek, tedy politici s výsluhou téměř 20 let v české politice, ale politici levice. Lidé, dámy a pánové, v té příští volební kampani budou muset na základě této své zkušenosti spoléhat více na svůj úsudek a nenechat sebou manipulovat proti svému vlastnímu zájmu. Tak, jako jsou toho schopni bez problémů občané Německa, Rakouska a Slovenska.

Za druhé. Vláda pravice skončila před pár týdny s historicky nejnižší důvěrou veřejnosti ze všech dosavadních českých vlád. Ani Nečasova vláda bez Nečase není schopna dosáhnout obratu.

Za třetí. Vláda za tři roky své existence nedokázala řešit největší hospodářské problémy českého státu. Ona je ještě svým působením dále prohlubovala. Za sedm let vlády pravice dokázali zvýšit veřejný dluh nominálně o 750 mld. Dalších 150 mld. rozpočtových rezerv vytvořených v letech 2004 až 2006 a zanechaných ve státní kase poslední levostředovou vládou dokázali pravostředoví ministři financí bezezbytku probendit v letech 2007 až 2009. Účetnímu vylepšování výše deficitu státního rozpočtu. A připočteme-li k tomu ještě letošní deficit nejméně 100 mld., jsme na jednom bilionu korun navýšeného veřejného dluhu za sedm let pravicových vlád. K tomu se pravicové vlády dopracovaly i se snaživou pomocí liberálních ekonomů NERVu, jehož významným údem byl po tři roky také dnešní pan premiér.

Za čtvrté. Vládní politikou rozpočtových škrtů prosazenou pravicovou většinou Sněmovny se podařilo postupně změnit hospodářský růst v pokles. Dokonce dva roky po sobě. Plus hrubý domácí produkt od roku 2008, 2008! v absolutní vyjádření vytrvale klesá. Přes narůstající veřejný dluh. Letos lze očekávat pokles hrubého domácího produktu přes ty různé příznivé odhady bývalé vlády až o tři procenta. Složená daňová kvóta bude letos vyšší nežli byla v roce 2006. To je prostě jednoznačný debakl vládní hospodářské politiky Topolánkovy a po ní Nečasovy vlády. A faktická nezaměstnanost kolem milionu osob, abych nezapomněl. Přitom se vláda holedbala, že je jedna z nejnižších v Evropské unii. Dosahuje toho ovšem v zásadě statistickými triky. Pět set padesát tisíc řekněme statisticky vykázaných nezaměstnaných, dalších 200 až 250 tis. nezaměstnaných mimo evidenci úřadů práce a 250 tis. důchodců, kteří by chtěli pracovat a nemohou. To je ten milion.

Za páté. Český průmysl se propracovává na dno. Stavebnictví již na své třetí či čtvrté dno. A dna není vidět. A vláda s pomocí svého mozkového trustu pod názvem NERV nedělala nic, aby obnovila růst ekonomiky. Tedy kromě slohových cvičení. Ta jí šla vcelku dobře. Problémy má dnes dokonce i český export! Je otázka, kdy si toho všimnou také finanční trhy a kdy se podstatně zdraží dluhová služba státu. Nejspíš už v příštím roce. Klesá životní úroveň širokých vrstev lidí, klesá veřejná spotřeba.

Za šesté. Reformy Mičurinsko-Stachanovského typu zasáhly nešťastně prakticky všechny oblasti života země. Zdravotnictví, sociální oblast. Vládní pravicová většina nemocné, staré a nemohoucí pasovala do pozice parazitů a darmožroutů. To je nehumánní a nesolidární přístup zcela nezvyklý a nepřijatelný v sociálně tržních ekonomikách západoevropského typu.

Za sedmé. Občanský zákoník, který je návratem do archaických časů habsburské monarchie učiní dezorientovaného běžného občana zcela závislým na profesionálních advokátech. I to občanovi zdraží život.

Za osmé. Ideologizovaná zahraniční politika českého státu nám vytvořila za pravicových vlád pozici zlobivého dítěte v Evropské unii. Pomohla vyklidit hospodářské pozice českých průmyslníků v zemích BRIKS nebo nezískat pozice nové a získala opovržení rozvojového světa.

Za deváté. Vládnutí Nečasovy vlády bylo charakteristické trvalými hádanicemi, nekončícími žabomyšími spory, skandály, korupcí, rozkladem státní správy. Prostě skončilo v marasmu. Prý vláda rozpočtové odpovědnosti, práva a boje proti korupci. Všechna tato přízviska se stala po třech letech existence Nečasovy vlády jedním velkým oxymoronem. Protimluvem. Ve výčtu problémů pravicové vlády bych mohl ještě pokračovat.

Bude dobré, aby česká pravice a její poslanci konečně prohlédla na základě faktů. Některé jsem zmínil, jiné zmínili, či ještě zmíní další kolegové z opozice, že není schopna spravovat tuto zemi. Já neříkám záměrně, že není schopna dobře spravovat tuto zemi, není schopna spravovat tuto zemi. Nejčistším řešením pro tuto zcela zkompromitovanou Sněmovnu je, když svým vlastním rozhodnutím ukončí svou činnost.

Dámy a pánové, děkuji za pozornost.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

rku

Myslím, že někdo takový jako de Gaulle by nám prospěl víc než uřvaní poslanci.

stvan

A já se připojuji...

Vladimír Štingl

Vážený pane Paroubku, smekám před Vámi. Přestože je LEV 21 ve složité situaci s ohledem na voličstvo, neváháte a v zájmu nás a této země navrhujete jednoznačné a přímočaré řešení. Ať již jsou naše názory jako komentujících jakékoliv, tak si Vás vážím za TRVALÝ, JEDNOZNAČNÝ, NEKONJUKTURÁLNÍ A PŘÍMÝ POSTUP ve všech rozhodujících záležitostech této země a tím pádem i VE PROSPĚCH NÁS, občanů. Díky.

Zdravím Vás.