Zbyněk Fiala: Kdyby udeřily fabie

škoda fabia
19.4.2018 19:06
Hrnuli jsme se do podpory bombardování Sýrie, jako kdybychom chtěli sami někoho přepadnout, ale to je jen selhání oficiální propagandy. Pravdivý vhled do naší bezpečnostní situace ukazuje, že tahle země nikoho neohrozí. Leda sebe.

Česká válečná rétorika je teď příkladná a dala by se vyvážet, což zatím bohužel nikdo nezkusil. Zato vojenský materiál draho dovážíme. Jistá rovnováha tu však zůstala zachována, naše válečné výzvy jsou stejně blbé, jako to, co na ně kupujeme.

Někdo by si na tom mohl brousit ostrovtip, ale dívejme se na to z té lepší stránky. Jsme obklopeni samými slušnými státy, a ty ocení, když tato země dělá všechno pro to, aby nikoho neohrožovala. Leda sebe. Padáky, které padají až příliš, letadla, která zatížila kasu, ale nelétala, vrtulníky, které dokonce ani neexistují, takže se koupit nedají a objednávka musí být zrušena.

To všechno už je stará vesta, ale ta však nyní dostává nový rozměr. Čerstvé zprávy potvrzují, že nejde o žádné náhody, na nás je prostě spoleh! Vzpomínáte na pokus bránit pražskou redakci Svobodné Evropy skupinou obrněných transportérů, které nedokázaly na určené místo vlastní silou vůbec dorazit? Nyní jsme svoji pověst upevnili informací, že čtyři z pěti pandurů (154 milionů korun kus), které se srazily na konci roku 2016 u Tábora s fabií, se nevzpamatují do konce roku 2019.

Nebyla to lecjaká kolize. Pandury jsou strašná zbraň, alespoň podle ceny, která byla třikrát vyšší, než kolik za ně zaplatili Portugalci. Protože jsou pytlíci, měli chtít jako my plovoucí obrněné vozy. A protože plovoucí pandur se snadno prostřelí, za další desítky milionů korun (za každý) jsme je opatřili dalším pancířem, kterým byla tato slabina odstraněna. Akorát že už pak neplavou.

A teď si představte, když se pět těchto kolosů utká s fabií. Ozve se strašná rána, zvedne se mračno prachu, fabie odjede po svých - a armáda vozy tři roky opravuje.

Ten údaj o tom, že čtyři vozy za půl miliardy budou tři roky k ničemu, je čerstvý. Mám jej z Českého rozhlasu a jistě je i na ministerstvu obrany předmětem vzrušených diskusí. Uvažuje se o tom, že pandury budou smět jen na cyklistické stezky. Změní se pravidla nasazení, v žádném případě nesmí vyjet více než jeden stroj. Nenáročnější obrněná operace, zaparkování do skupiny pandurů, bude vybavena prostředky jako velké cvičení.

Doufejme však, že to na ministerstvu znovu komunikačně nezvrtají. Skutečná zpráva zní: Dokud máme pandury, mohou být všichni v klidu. Ale přijde den, a vytáhneme fabie! A že jich máme!

 

 

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

schlimbach

Velmi pěkně napsáno. Jednou, v daleké budoucnosti, až naši zemi nebudou řídit cizích zájmů užiteční idioti, až si NAŠINCI VZPOMENOU NA SVÉ KOŘENY a ano bude ano a ne bude ne, budeme zase pyšni na SVOJE vojsko, chránící  NAŠE ZÁJMY, NAŠI ZEM.

1rytir

Pane Volný, na opravárenské dílny přímo v terénu jsem si při té zprávě také vzpoměl. A hned mne orosilo. Pokud jedna Fabie na silnici znemožní užívat čtyři bojové Pandury po dobu čtyř let, co potom na bojišti kdejaký strom, větší kámen a nedej bože i nepřítel! A to jsem slyšel, že na jednom nedávném zbrojařském veletrhu nám byl nabízen obrněný transportér, ve kterém měl každý z vojáků před sebou docela veliký displej... Asi bychom je měli koupit. Vždyť by si na něm mohli naši vojáci hrát nějaké ty válečné hry, když je zase někdy na silnici zastaví osobák! Není nad naši armádu, či jak jinak ten spolek nazvat...

Jiří Volný st.

Pane bože, vždyť nakupování je tak snadné a skoro každý to umí. Od toho je ministr obrany, aby usměrnil své podřízené, případně vytáhl nějaký katalog a řekl tohle nám musí bohatě stačit. Vzpomínám si, že po dobu mé aktivní služby důstojníka ČSLA se nic zvláštního nestalo, to taky, ale existovala pojízdná opravárenská dílna a šikovní hoši skoro vše uměli opravit přímo na cvičení. V zájmu vyváženosti musím napsat, že také byly problémy, také se mluvilo o zadřených leteckých motorech za stamilióny, také si každá armáda VS hrála na svém automatizačním písečku.

Dovolím si ještě jedno provokativní porovnání. Výdaje na zbrojení všech armád Varšavské smouvy byly zlomkem toho, co vydávají země NATO v současnosti. Přesto k žádné skutečné velké válce v Evropě po celých čtyřiačtyřicet let nedošlo. Z tohoto úhlu pohledu byla VS daleko efektivnější než dnešní NATO.