Prezidentské volby v Gruzii vyhrál v prvním kole kandidát Gruzínského snu Giorgi Margvelašvili. Brusel tlačí na beztrestnost pro Saakašviliho. Přinejmenším smrt premiéra Žvaniji je ale třeba vysvětlit

28.10.2013 11:46

27. října 2013 - Podle prvních povolebních průzkumů se již v prvním kole gruzínských prezidentských voleb stal jejich vítězem Giorgi Margvelašvili, kandidát vládnoucího hnutí Gruzínský sen. Průzkum pro televizní stanici Rustavi 2 mu připisuje 66,7 procenta hlasů, stanice Imedi uváděla dnes večer 68 procent hlasů. Kandidát Saakašviliho Jednotné národní fronty David Bakradze, bývalý šéf parlamentu a blízký spolupracovník Saakašviliho, měl získat 17,1, resp. 20,2 procenta hlasů a Nino Burdžanadzeová 7,5, resp. 9,9 procenta. Margvelašvili před volbami řekl, že pokud nevyhraje v prvním kole, do druhého již nenastoupí, protože by bylo pod jeho důstojnost mít podporu menší než polovinu občanů Gruzie. Oficiální výsledky mají být oznámeny až za dvacet dnů, ale Bakradze již porážku uznal a vítězi gratuloval. Česká televize ve zprávě ve volbách uvedla, že je otázkou, jak nová hlava státu nahradí Saakašviliho, který se setkával s velkým množstvím státníků. Tady je třeba připomenout, že ačkoli gruzínský prezident není po politických změnách jen ceremoniální funkce, rozhodující pravomoci má vláda a její nynější předseda Bidzina Ivanišvili. Ten ovšem má v brzké době funkci opustit, jak v minulosti slíbil. Za cíl si stanovil odstranění tyranského režimu Michaila Saakašviliho, což dosáhl demokratickou cestou v parlamentních a nyní i prezidentských volbách. Internetový portál civil.ge uvádí, že nejpravděpodobnějším nástupcem je dosavadní ministr zdravotnictví, práce a sociálních věcí David Sergeenko. Nezodpovězenou otázkou je stále budoucnost Saakašviliho, kterého by Gruzíni rádi soudili za zneužívání moc proti občanům země, zneužívání státních prostředků pro osobní i rodinné potřeby a také za ztrátu Jižní Osetie a Abcházie. O Saakašviliho budoucnost projevovali v Tbilisi minulý týden zájem ministři zahraničí Švédska a Polska Carl Bildt a Radosław Sikorski. Tento zájem a podle všeho i neoficiální tlak na premiéra Ivanišviliho ukazuje, že i Brusel si osvojil americké pravidlo, že „je to sice čubčí syn, ale slouží nám“. Návrat Gruzie k demokracii však nebude úplný, jestliže přinejmenším nebudou vysvětlena úmrtí některých lidí z řad demokratické opozice a také podle soudu řady Gruzínů vraždy premiéra Zuraba Žvaniji v roce 2005.



Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.