Svátek práce je nejen historií, ale i současností. Je oslavou práce, protipólu „finančních trhů“ a finančních krizí

1.5.2013 14:58

Dnes lidé práce téměř na celém světě slaví Svátek práce, který v roce 1889 vyhlásila II. internacionála na paměť stávky dělníků v Chicagu zahájené 1. května 1886, která vyústila v Haymarketský masakr. V Čechách se poprvé 1. máj slavil v roce 1890 na Střeleckém ostrově v Praze. Internetová encyklopedie Wikipedia k historii tohoto dělnického svátku uvádí: Dne 1. května 1886 proběhla pod vedením odborů a anarchistů celodenní stávka vyhlášená anarchistickým deníkem The Alarm, usilující o osmihodinovou pracovní dobu bez ztráty peněz. Celkově stávkovalo asi 300 000 dělníků. 3. května proběhlo v Chicagu shromáždění, při kterém došlo ke střetu demonstrantů s pořádkovými silami, při kterém přišlo o život několik stávkujících v důsledku policejní palby. 4. května zemřelo několik lidí při demonstraci na Haymarket Square kvůli výbuchu bomby, za což byli obviněni a následně (avšak bez důkazů) odsouzeni k smrti anarchisté August Spies, Albert Parsons, Adolph Fisher, George Engel a Louis Lingg. První čtyři jmenovaní byli popraveni 11. listopadu 1887, Louis Lingg spáchal sebevraždu již den předtím. Poprvé se Svátek práce celostátně (USA) slavil 1. května 1888, kdy probíhaly celý den stávky a demonstrace na památku dva roky starých událostí. O rok později (tedy 1889) přijala II. internacionála na návrh francouzských socialistů 1. květen (nebo též 1. máj) za oficiální svátek práce. Postupně se k oslavě tohoto svátku přidávaly další politické proudy, jako například nacismus (i když ještě roku 1922 trval Adolf Hitler na zákazu tohoto „marxisticko-anarchistického výmyslu“) nebo třeba katolická církev, která jej roku 1955 zasvětila sv. Josefu dělníkovi. V USA a Kanadě se svátek práce, Labor Day, slaví první pondělí v září. Prakticky v poklidu proběhly sváteční akce v Česku, a to jak dopolední hlavní komunistický mítink v Praze u Křižíkovy fontány, tak odpolední akce sociálních demokratů na témže místě. Obě tyto levicové strany uspořádaly májová setkání i na desítkách dalších míst republiky. Slavilo se také v Moskvě, kde se uskutečnily téměř dvě desítky akcí. Nejmohutnější byl průvod pořádaný Federací nezávislých odborů, kterého se zúčastnilo téměř sto tisíc lidí. V Rusku bylo letos na základě rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina obnoveno udělování titulu „hrdina práce“. V polském hlavním městě Varšavě asi dvacet tisíc lidí šlo v pochodu Svazu demokratické levice a odborů. Po jeho skončení se tisíce účastníků zúčastnilo evropské slavnosti, na kterou zavítal i prezident Bronislaw Komorowski s manželkou. Zatímco v Řecku probíhala dnes generální stávka, v sousedním Turecku došlo nakonec na policejní násilí, když policisté v Istanbulu použili vodní děla a slzný plyn k rozehnání několika set demonstrantů na náměstí Taksim, kteří se zde shromáždili navzdory úřednímu zákazu. Řada politických uskupení v Česku i ve světě ovšem Svátek práce ignoruje nebo dokonce znevažuje a tam, kde je např. dnem volna, se ho snaží zrušit. Navzdory tomu, že v dobách komunistického systému došlo k jeho jisté profanaci, má dnes svůj nepochybný význam. Vyzdvižení významu práce, ze které se rodí nové hodnoty, je jistým protipólem adorace těžko uchopitelných „finančních trhů“ a světem procházející finanční krize.



Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.