75 let od atentátu na Hitlera

Stauffenberg Hitler
22.7.2019 07:23
Při příležitosti 75.výročí nezdařeného atentátu na Adolfa Hitlera vrcholní němečtí politici vyzdvihli jeho dějinnou důležitost. Spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier v krátkém videoprojevu k německému národu zdůraznil, že je nutno si připomenout všechny osobnosti, které se bez ohledu na své přesvědčení postavili proti nacistickému režimu. Po prvé tak bylo uznáno, že do historie Spolkové republiky patří i komunistický odpor proti hitlerovskému režimu Třetí říše. Samotná vzpomínková akce se konala na historickém nádvoří spolkového ministra obrany v Berlíně, kde byl Stauffenberg popraven. Za přítomnosti kancléřky nová ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerové před shromážděnými čtyřmi stovkami přísahu skládajícími novými příslušníky Bundeswehru zdůraznila, že pro ně je právě vzorem tento plukovník, který neváhal obětovat svůj život za očistu Německa od zločinců.

Spolková kancléřka Angela Merkelová již v předvečer 20. července vyzvala k rozhodnému boji proti pravicovému extremismu. Jsme povinni, prohlásila, se postavit proti všem tendencím, které chtějí demokracii zničit. Zdůraznila, že právě hnutí odporu kolem plukovníka Schenka hraběte von Stauffenberga, který byl tehdy popraven, je právě příkladem boje proti těmto tendencím, které v Německu narůstají. Vražda kaselského vládního prezidenta  Waltra Lückeho ukazuje jak nutné podporovat právě ty, kteří v boji proti extremismus na sebe přejímají politikou odpovědnost.  Merkelová pak konkretizovala další opatření v rámci „Paktu pro právní stát“, který se projeví digitalizací soudů a státních zastupitelství s cílem zefektivnit jejich činnost. V rámci toho spolková vláda přijala preventivní strategii proti extremismu  současně  s programem „Oživit demokracii“! Merkelová vyzvala občany a občanky zasadit se pro její posílení,  aby neměli pravicoví extremisté žádnou šanci.

Němečtí historici  při příležitosti  atentátu na Hitlera široce diskutují jaké  cíle sí tehdejší odpůrci režimu vlastně stanovili  a jak by měl poté vypadat politický systém v Třetí říši. Docházejí k závěru, že podle světonázoru jednotlivých skupin odporu, které se skládaly z odborářů, sociálních demokratů, komunistů, konzervativců  až po monarchisty  se  sjednotily, že je nutno především odstranit Hitlera. Přesto, že se nedovedly  však dohodnout jaká bude další budoucnost Německa, zůstává poučením  že je nutno pravicový extremismus eliminovat od samého počátku. Jak konstatoval jeden historik, Adolf Hitler nevstoupil do německých dějin jako masový vrah, ale stal se jím, když se mu umožnilo převzít moc.  Je příznačné, že shodou okolností se konaly v tento památný den velké demonstrace proti pravicovým extremistům v Kasselu a Hale. Jak zdůraznil v této souvislosti  přední německý sociálně demokratický politik  Thomas Oppermann „nestačí, aby mlčící demokratická většina stála na vedlejší koleji a zanechala základy našeho společenského života v rukách agresivní menšiny. Pamětní dny, jako je například 20. červenec, nám právě připomínají povinnost aktivně bojovat za demokracii. Protože jsme lidé a rozhodujeme se, zda chceme i nadále žít ve svobodné, demokratické a sociálně spravedlivé zemi“.

Richard Seemann

 

Foto: Stauffenberg (vlevo) a Hitler

        

 

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Roland Olbert

Současné dění v Německu sleduji stejně pozorně, jako autor.

Realita Německa je ale  v mnohém podobná, ba identická  s DDR 2.0 .

Odlišné názory občanů, pokud si je vůbec odváží veřejně sdělit, jsou automaticky odsunuty do pravicového koutu,

nejlépe extrémistického. 

Současná Merkeljunta  se chová stejně, jako svého času SED s W.Ulbrichtem v čele. Také on a jeho strana byli přesvědčeni o své  neomylnosti  a pravdě.  Uváděný program "Oživit demokracii"  je typická,  výzva vládnoucího kartelu, jehož  členové by si slovo demokracie neměli brát vůbec do úst.

Jak to s tou demokracií  v Německu vypadá, o tom vypovídá, nebo napovídá (?), nedávný průzkum Institutu pro demoskopii v Allersbachu, z května t.r.  s tématem : "Jak  projevujeme své názory..."  uveřejněný na stránkách www.welt.de dne 22.5. Téma absolutně  tabu :  islám  a  uprchlíci.

Svůj názor mezi přáteli se odvažuje říci 59% dotázaných, na veřejnosti 18%, na internetu  17%  - dobrá práce tehdejšího inkvizitora, současného ministra zahraničních věcí Německa, Heiko Maase.

Pokrytecké nářky nad rozdělenou společností zaznívají právě od těch, kteří se o tento stav zasloužili.

NIc nevystihuje současné mocenské poměry v Německu tak, jako v článku zmíněné personální rošády. Neschopná Ursula jde posílit byrokratický aparát EU, na postu ji nahradila další neschopná  AKK, která ví o armádě jen tolik, že musí uspokojit zahraniční zbrojařské koncerny.

Spojit výročí  atentátu s  denně uváděným pravicovým extrémismem, což je prý  agresivní menšina,

mě utvrzuje v jednom : Nic  ze své minulosti nezapomněli, ale nic nového se nenaučili.

 

 

 

 

cernik

To, co nám chybí u hodnocení událostí tohoto typu,
je, jak prospěly svému cíli.
Neúspěšný atentát rozhodně konec 2. svět. války neuspíšil.
Naopak přispěl k prohloubení vnitroněmeckémoho teroru.

Nikdo si neklade otázku, co lidé 20. července zamýšleli vlastně ve vztahu s SSSR?
Separátní mír se Západem a pokračovat ve válce proti SSSR?