Antonín Hřebík byl významným představitelem Sokola

obrazek
26.2.2012 12:08
Dne 24.2. 1902 se v Řevnici narodil advokát, politik, odbojář a pracovník tělovýchovné organizace Sokol Antonín Hřebík. Hřebík byl členem Československé strany národně socialistické. Je znám též jako bojovník proti komunistické rozpínavosti, a to hlavně v tělovýchově. Po komunistickém převratu v roce 1948 nejprve rezignoval na svůj poslanecký mandát a poté emigroval do USA.

Hřebík nejprve pracoval jako advokát na Zbraslavi, záhy se však začal zajímat o politiku. Protože se jeho názory shodovaly v ideové rovině s Československou stranou národně socialistickou, do této strany vstoupil. V době zvýšeného ohrožení republiky v roce 1938 se postavil proti přijetí Mnichovského diktátu. Postupně se začal připravovat na odbojovou činnost a po zákazu Sokola nacisty v roce 1941 se angažoval v odbojové skupině Jindra. Gestapo se však o Hřebíkovi brzy dozvědělo a v září 1941 jej zatklo. Vězněn byl nejprve v Terezíně, později v Osvětimi, aby nakonec skončil ve vězení gestapa v Benešově.

Po obnovení republiky v roce 1945 se Hřebík mohl výrazněji politicky angažovat v národně socialistické straně. Současně vykonával v období 1945–1948 funkci starosty Československé obce sokolské (ČOS) jako výrazná osobnost veřejného života. Byl také poslancem za tuto stranu v Prozatimním národním shromáždění a následně v Ústavodárném národním shromáždění. Vedl v parlamentu mocensky významný bezpečnostní výbor, což komunisté (a zvláště generální tajemník KSČ R. Slánský), kteří drželi ministerstvo vnitra, nesli se značnou nelibostí.

Jak už jsme řekli v úvodu, Hřebík byl vyhraněným ideovým a politickým oponentem komunistické strany. Stál jako první v čele odporu proti komunistickým snahám o zkomunizování tělovýchovného hnutí. To se také do února 1948 dařilo, ale po únoru 1948 byly všechny tělovýchovné organizace a spolky v březnu 1948 sjednoceny a ideologicky ,,zglajchšaltovány“ podle vzoru KSČ.

Během únorových dnů, jež skončily porážkou demokratických sil, se Hřebík 23.2. domáhal přijetí u prezidenta Beneše, kterého chtěl politicky a morálně podpořit ve vzdoru proti KSČ. Audience se však nakonec nedočkal a byl přijat pouze kancléřem Smutným. Z této události byl pak Hřebík velmi osobně zklamán. Co se týče organizace tělovýchovné organizace Sokol, tu se neodvážili komunisté zrušit, navíc se v ní dlouho nedařilo ustavit akční výbor, který by ji ,,očistil“ od ,,reakce“. Posléze však bylo do čela Sokola administrativně-mocenskými zásahy přece jen instalováno prokomunistické vedení. Hřebíka vystřídal na postu starosty ČOS prokomunisticky orientovaný J. Truhlář.

Jako jedno z posledních vzepětí demokratických složek národa po únoru 1948 můžeme symbolicky označit XI. všesokolský slet v červnu 1948, na dlouhou dobu poslední velké shromáždění sokolů. Tam cvičenci při chystaném pozdravu komunistického vedení a K. Gottwalda ostentativně

odvrátili od čestné lóže tvář, aby tak demonstrovali nesouhlas s poúnorovými společenskými změnami, a současně provolávali slávu prezidentu Benešovi. Později komunisté a příslušníci StB nechali neposlušné cvičence zatknout a rozpoutali další kolo čistek, aby byl hlas ,,reakčních sokolů“ (V. Kopecký) definitivně umlčen.

Po únoru 1948 Hřebík 5.3. 1948 složil na protest proti nastupující totalitě poslanecký mandát a emigroval do USA, kde vyvíjel politickou činnost v Radě svobodného Československa a vedl exilovou sokolskou organizaci. A. Hřebík patří k význačným politickým tvářím poválečné národně socialistické strany, i když je mnohými jeho jméno již zapomenuto. To ale jeho význam nikterak nesnižuje. A. Hřebík zemřel v roce 1984 v americkém Chicagu.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.