Arménie – obyčejné protesty nebo druhý Majdan?

obrazek
1.7.2015 10:14
Arménie už dva týdny čelí demonstracím proti zdražování elektřiny. To je jistě levicově smýšlejícímu nezasvěcenému pozorovateli sympatické. Je ale na místě obava, že tyto nepokoje mohou být zneužity západními nevládními organizacemi k další z řady tzv. barevných revolucí v postsovětském prostoru. Kdo má eminentní zájem na tom, aby v Jerevanu proběhl druhý Majdan a byla svržena současná vláda?

Vazby na Rusko

Arménie má těsné vazby na Rusko nejen v ekonomické, ale i ve vojenské oblasti. V roce 2010 byla podepsána smlouva o spolupráci, která umožňuje ruské armádě využívat arménské vojenské základny do roku 2044 a hostitelské zemi budou výměnou dodávány moderní zbraně a vojenská technika. Ruští vojáci mají hájit bezpečnost Arménie, která se cítí ohrožena především ze strany Turecka, členského státu NATO, s nímž má dosud napjaté vztahy kvůli Ankarou neuznané genocidě Arménů Osmanskými Turky během první světové války. Ruská přítomnost je i jakousi pojistkou proti pokusům Ázerbájdžánu o znovuzískání Náhorního Karabachu. 

Paralely s Majdanem

Demonstrantům se nelíbí zvýšení cen energií o 16 – 22 %, které má vstoupit v platnost od srpna. Neklid postihl nejen metropoli Jerevan, ale i druhé největší město Gjumri. Proti 8 – 10 tisícům demonstrantů byla použita vodní děla, protože v jejich řadách bylo mnoho provokatérů s baseballovými pálkami, železnými tyčemi a noži. Prezident Serž Sargsjan zástupcům demonstrantů nabídl, že se s nimi setká a vyslechne jejich požadavky. Ti to však odmítli. To je hlavní paralela s ukrajinským Majdanem, kdy opozice rovněž odmítla výzvu V. Janukovyče k dialogu. Další podobností je, že část demonstrantů zůstala v ulicích i poté, co prezident v sobotu zdražování odložil. Výzvy policie a organizátorů protestů neuposlechlo několik tisíc lidí, protože ústupek ze strany hlavy státu se jim zdá nedostatečný.

Pokud se demonstrace podaří infiltrovat ozbrojenci, dojde ke krveprolití a krev na rukou nebude mít přirozeně nikdo jiný než současný prezident. Ozve se tzv. mezinárodní společenství (Západ) a nenávratně bude zažehnuta jiskra, kterou může vzplát revoluce po vzoru Ukrajiny. Poté do Jerevanu začnou jezdit evropští a američtí politici (různí Schwarzenbergové, Kocábové a McCainové) a protesty podpoří přímo na místě.

Motivy USA a znepokojení Ruska

Moskva již vyjádřila obavy, že protesty mohou být koordinovány s velvyslanectvím USA v Jerevanu, které je mimochodem jedno z největších na světě co do počtu personálu, což vůbec neodpovídá významu ani velikosti země jako je Arménie. Ta je dlouholetým spojencem Moskvy na Kavkazu, neuchází se o členství v EU ani v NATO, má zájem o spolupráci v rámci Eurasijské unie a se zeměmi BRICS a na jejím území jsou ruské základny. Je třeba více důvodů k rozpoutání barevné revoluce v situaci začínající nové studené války mezi Západem a Ruskou federací?

 

Je přirozené, že v současné napjaté situaci bude Washington usilovat o destabilizaci nejbližších spojenců Moskvy v bezprostředním sousedství Ruska, v jeho zájmové sféře. Boj za sociální požadavky bývá dobrou záminkou ke svržení vlády, nicméně změna vládní garnitury téměř nikdy nevede ke zlepšení životních podmínek lidí, zato vždy znamená změnu zahraničně-politické orientace země. Ti, kteří na tyto skutečnosti a paralely mezi jednotlivými státními převraty či pokusy o jejich provedení upozorňují, bývají zpravidla onálepkováni jako protiameričtí blázni a konspirátoři, čímž jsou automaticky vyloučeni ze seriózního diskursu. Teprve v následujících dnech a týdnech se ukáže, zda demonstrace utichnou, nebo se bude opakovat ukrajinský scénář… 

kosina
Nezávislý publicista píšící o mezinárodních vztazích a světové politice. Vystudoval historii, politologii a iberoamerikanistiku v doktorském programu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.