Bude mít Německo novou hymnu?

highres
13.5.2019 09:22
Duryňský ministerský předseda za stranu Levice Rodo Ramelov se vyslovil pro novou německou hymnu, protože po třiceti letech od sjednocení neodpovídá současné historické situaci. Není jak prohlásil jediný, který má tento názor a mnoho především východních Němců ji odmítá zpívat. Očekávali, že po sjednocení bude přijata taková hymna , která nebude připomínat stále na dobu nacistické éry. Mnoho podle jeho názoru především východních Němců nejsou s ní spokojeni. Spolková kancléřka se k tomuto požadavku nepřipojila, protože podle vládního mluvčího Steffena Seiberta považuje její hudbu i text za hezký.

Pokud jde o hudbu není jistě o tom pochyb, protože byla složena Josephem Haydnem, který ji uvedl v roce 1797 jako melodii opěvující Habsburskou dynastii a byla hymnou až do rozpadu jí řízené monarchie v roce 1918 . Písní Němců se stala, když básník August Heinrich Hoffmann von Fallersleben ji nacionalisticky otextoval 26.srpna 1841 na ostrově Hegolandu jako odpověď na tehdejší francouzské požadavky na Porýní. Do dějin tak vstoupila především její první sloka „Německo nade všechno“, kde jsou deklarovány požadované hranice tehdejšího německého celního svazu. Hymnou se však stala až třicet let poté, kdy po porážce Francie Pruskem vznikla sjednocená Německá říše.

Pozornost však teprve zaznamenala až za první světové války poté co byla propagandisticky využita na střetu u belgického Landemarcku 10.listopadu 1914 kdy údajně za zpěvu Deutschlandliedu dosáhla císařská armáda vítězství. Stala se tak populistickou písní, kterou zneužívali poté militaristické síly, pravicoví extremisté a nacisté pro své cíle. Dones mají mrazení pamětníci když ji slyší , protože jak prohlásil Ramelow připomíná to dobu nacistické éry v letech 1933 až 45. Nic nemění, že při jejím obnovení v roce 1952 jako oficiální hymna západního Německa byla první sloka zakázána a nyní se zpívá třetí opěvující jednotnou zemi, spravedlnost a svobodu. Tento zákaz se často porušuje a jak připustili představitelé Alternativy pro Německo, nacionalistických organizací a především buršáků je veřejně první sloka zpívána na jejich schůzích.

Pozoruhodné byly i osudy hymny východní části země. Ta byla složena v roce 1949 významnými antifašisty hudebníkem Hannsem Eislerem a básníkem Johannesem R. Becherem na výzvu vládnoucí strany SED a prezidenta Wilhelma Piecka. Uvedená byla 6. listopadu 1949 a konstatovala, že nové sjednocené Německo povstane z trosek a opět na něho bude zářit slunce. Prvních sedm veršů se mohlo bez úpravy zpívat na císařskou rakouskou hymnu, což nebylo náhodou. Naznačovalo to možnost nahradit text Deutschlandliedu přijatelný kompromisním textem. Následná léta ukázala nemožnost jejího využití vzhledem volání po sjednocení země, která po uznání Německé demokratické republiky jako samostatného státu byla již jen chimérou. A tak od sedmdesátých let národní hymnu NDR SED zbavila textu a pouze se hrála což bylo kuriozitou. Po pádu berlínské zdi v lednu 1990 televize a rozhlas NDR obnovil vysílání zpívané hymny poté co vláda oznámila, že zákaz používání jejího textu byl zrušen.

Požadavek durynského ministerského předsedy vyvolal živou diskusi. Zaznívají zejména v tisku názory, že se ukazuje že doba stále ještě není zralá k tomu, aby se o tom mohla vést seriózní diskuse. Jak poznamenal komentátor listu Oberhessischer Presse je tomu tak bohužel, protože nejpříznivější doba byla v době opětného sjednocení obou části Německa. Generální tajemník bavorské CSU Markus Blume vzkázal Ramelowu, že by si svůj návrh měl pořádně promyslet. Předseda parlamentní frakce Alternativy pro Německo Alexander Gauland ironicky poznamenal, že nedovede pochopit jak může německá hymna vzbudit u durynského ministerského předsedy vzpomínky na nacistickou éru. Rheinische Post však právo Ramelowa na novou hymnu neupírá protože Becherův text by byl důstojnější pro společnou písní Němců. Podpora zaznívá i ze strany některých východoněmeckých obránců lidských práv mezi nimi známého evangelického theologa a jednoho z vůdčích činitelů opozice v NDR Friedricha Schorlermmera.

Píseň Němců s třetí slokou hymna SRN.

Deutschland, Deutschland über alles,
Über alles in der Welt,
Wenn es stets zu Schutz und Trutze
Brüderlich zusammenhält,
Von der Maas bis an die Memel,
Von der Etsch bis an den Belt –
Deutschland, Deutschland über alles,
Über alles in der Welt!

Deutsche Frauen, deutsche Treue,
Deutscher Wein und deutscher Sang
Sollen in der Welt behalten
Ihren alten schönen Klang,
Uns zu edler Tat begeistern
Unser ganzes Leben lang –
Deutsche Frauen, deutsche Treue,
Deutscher Wein und deutscher Sang!

Einigkeit und Recht und Freiheit
Für das deutsche Vaterland!
Danach lasst uns alle streben
Brüderlich mit Herz und Hand!
Einigkeit und Recht und Freiheit
Sind des Glückes Unterpfand –
Blüh im Glanze dieses Glückes,
Blühe, deutsches Vaterland!

Hymna NDR

Auferstanden aus Ruinen
und der Zukunft zugewandt,
laß uns dir zum Guten dienen,
Deutschland, einig Vaterland.
Alte Not gilt es zu zwingen,
und wir zwingen sie vereint,
denn es muß uns doch gelingen,
daß die Sonne schön wie nie
über Deutschland scheint.

Glück und Friede sei beschieden
Deutschland, unserm Vaterland.
Alle Welt sehnt sich nach Frieden,
reicht den Völkern eure Hand.
Wenn wir brüderlich uns einen,
schlagen wir des Volkes Feind.
Laßt das Licht des Friedens scheinen,
daß nie eine Mutter mehr
ihren Sohn beweint.

Laßt uns pflügen, laßt uns bauen,
lernt und schafft wie nie zuvor,
und der eignen Kraft vertrauend,
steigt ein frei Geschlecht empor.
Deutsche Jugend, bestes Streben
unsres Volks in dir vereint,
wirst du Deutschlands neues Leben.
Und die Sonne schön wie nie
über Deutschland scheint.

  
seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Jiří Volný st.

Tradice je tradice. Kdo by si troufl napsat novou hymnu, aby mohla soupeřit s hymnou starou? Viz poslední snaha o úděsné aranžmá české hymny. Ostatně levici nikdo nebrání, aby si osvojila nějakou hezkou píseň a tu propagovala tak dlouho, až zlidoví a bude důstojným soupeřem hymně staré. Dobrý námět pro všespásné referendum. Vůle lidu, vůle boží.