Buffetova daň aneb co Nečas nepochopil

obrazek
25.9.2011 11:14
V současném hospodářském i politickém marasmu, kdy Nečasova vláda šacuje lidem veškerý obsah jejich kapes, se nám může zdát projev známého amerického investora a miliardáře Warrena Buffeta jako zajímavé prozření. Řekl, že dlouhá léta on a jiní vysokopříjmoví občané USA profitovali z amerického daňového systému, a nyní, v čase obrovského schodku amerických státních financí, je nutné projevit solidaritu s ostatními vrstvami společnosti a také posílit příjmovou stránku amerického státního rozpočtu.

Buffetova iniciativa však není v tomto ohledu ojedinělou. Již v srpnu tohoto roku se rozhodli sepsat petici za vyšší zdanění nejbohatších jedinců špičky francouzského byznysu v čele s dědičkou kosmetického koncernu L´oreal Lilliane Bettencourtovou. K ní se připojili i další majitelé významných firem a žádají po francouzské vládě, aby byl formou zákona zaveden speciální daňový odvod z velkého majetku. ,,Jsme si vědomi toho, že jsme profitovali z francouzského systému a evropského prostředí, s nímž jsme spojeni a které chceme pomoci udržet." stojí v prohlášení petentů. Francouzský prezident N. Sarkozy se nechal slyšet, že vláda plánuje zrušit některé daňové výjimky pro vysokopříjmové skupiny s cílem získat do státního rozpočtu asi 5 - 10 mld. eur.

Stejně jako Francie plánuje spravedlivěji a pronikavěji zdanit nejvyšší příjmy i Portugalsko, které to avizovalo na začátku září. Vláda vedená P. P. Coelhem je připravená vypsat mimořádnou daň pro firmy a jednotlivce v rámci zlepšení stavu veřejných financí. Stane se tak zavedením tzv. solidární daně, jež vstoupí v platnost v roce 2012, přičemž lidé by měli zaplatit 2,5% z příjmu nad 150 000 eur ročně a firmy či podniky 3% ze zisků nad 1,5 milionů eur. Dodejme, že portugalská vláda v dubnu požádala o zahraniční finanční pomoc kvůli svým obrovským dluhům. To samé platí i u Itálie, která nakonec chce též zavést mimořádnou daň pro nejvýše vydělávající občany a podniky. S ní se mimo jiné ztotožnil i šéf slavné automobilky Ferrari.

Posílením příjmové stránky rozpočtu u všech uvedených zemí se jednak zlepší celkový stav státních financí a posílí se společenská solidarita mezi jednotlivými vrstvami obyvatel a stát může nadále poskytovat daňovým poplatníkům veřejnou službu. Jednou z mála evropských vlád, která výše zmiňovaná opatření nepochopila, je bohužel Nečasova vláda. Ta chce základní funkci státu, tedy veřejnou službu, neustálým osekáváním výdajů vlastně zlikvidovat a následně připravit k privatizaci, aniž by řešila příjmovou stránku rozpočtu. Naše vláda tak jde proti evropskému trendu. Vydala se cestou zvyšování nepřímých daní, protože jak sama říká ,,sdílená" bolest je přece jen mírnější než individuální. Zvýšení přímých daní považuje jako brzdu hospodářského růstu, přitom její analytici si ještě nestačili všimnout, že to je právě neustálé navyšování DPH a s ním i zdražování nejdůležitějších životních komodit, které utlumují naší ekonomiku a koupěschopnou poptávku drtivé většiny našich občanů. Nečas i Kalousek by se navíc nebránili v roce 2012 DPH ve výši 19%. Pravicová neoliberální ideologie, která se zapomněla v 70. letech, však nedovoluje Nečasově vládě prozřít jako investor Warren Buffet.

Příklad by si trojkoaliční vláda měla vzít z Irska, které se ocitlo minulý rok na pokraji bankrotu. Jaké byly hlavní příčiny? Kromě nezdravého bankovního sektoru především velmi nízká, vlastně nejnižší daň z právnických osob v Evropě ve výši 12,5%. Každoroční výpadek příjmů byl tak obrovský (srovnej situaci v Česku, kdy zavedením rovné daně Topolánkovou vládou znamenalo výpadek až 80 mld. korun každý rok a nepočítáme v tom ,,projedení" 150 miliardové rezervy vytvořené Paroubkovou vládou). Je skutečně v evropském kontextu raritou, že 45% irských daňových poplatníků daně neplatí vůbec. V rámci drastických škrtů ovšem irská vláda nechce korporátní daně zvyšovat ani o procento, zatímco počítá se zvýšením DPH až na 23%. Stejně jako naše vláda ta irská argumentuje, že vyšší korporátní daně by odradily zahraniční investory, kteří by odešli jinam. Tato argumentace se však nikde nepotvrdila ani v ČR, kdy před volbami v roce 2006 Topolánek říkal, že ODS ví o tom, že až dvě třetiny (!) velkých firem by v případě vítězství ČSSD odešly z ČR. Kam přesně, již představitelé ODS záměrně neřekli, protože všude v okolních státech jsou korporátní daně nepoměrně vyšší než u nás.

Nespravedlivou a nesolidární daňovou politikou přichází náš státní rozpočet o desítky miliard ročně, které by mohly být užitečně využity např. ve zdravotnictví, školství, sociální oblasti či jako finanční ,,polštář". Nečasovu vládu však poučit z cizích příkladů zřejmě nelze kvůli velmi silné ideologické zatvrzelosti. Je sice chválena ratingovými agenturami, ale již neřekne, že to je vlastně díky občanům, jimž neustále šacuje peněženky a zhoršuje životní úroveň opatřeními, které dělat nemusela a nemusí.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

skodovka_1

Copak Nečas, ale Kalousek používá zmizík. 100 miliard ročně odtéká z ČR bez zdanění a další firmy mají sídlo v daňových rájích a přitom je vlastní Češi - smutné a hloupé.