Češi a EU – vlažné partnerství z rozumu

obrazek
29.5.2013 09:21
Češi si své evropanství sice uvědomují, ale nejsou na něj příliš hrdí. V referendu by dnes těsná většina občanů vstup do EU odmítla. Ještě častější je odmítání společné měny – proti je téměř osm lidí z deseti. Důvěra v EU, která byla v minulém roce historicky nejnižší, se letos zvýšila jen mírně. Přesto ale evropským institucím důvěřují Češi více, než své vládě, poslancům nebo senátorům. Na členství v unii lidé oceňují zejména lepší možnosti žít, studovat a pracovat v zemích EU, přísun evropských dotací a také větší bezpečnost. Nejčastěji zmiňovanými zápory jsou nárůst byrokracie, přílišné omezování evropskými zákony a příliš velký vliv EU na domácí politiku.

Většina Čechů přiznává jistou osobní sounáležitost s Evropou. Průzkum agentury STEM zjistil, že se dvě třetiny dospělých obyvatel ČR cítí být Evropany. Možnost mít vedle státní příslušnosti ČR také občanství EU, většinu ale neláká, dvojí občanství tohoto typu vítají ani ne čtyři lidé z deseti (39%).

Každý druhý občan (52%) dnes není spokojen s tím, že je ČR členem EU. V populaci významně převažuje (69%) názor  o tom, že ČR není schopna hrát v EU aktivní roli a uplatnit v rozhodování na úrovni EU své stanovisko. Průzkum STEM navíc zjistil, že pokud by se dnes konalo referendum o vstupu ČR do unie, těsná většina (52%) by byla proti.

Oproti loňskému šetření z dubna 2012, kdy byl zjištěn rekordní počet skeptických názorů, se podíl skeptiků snížil. I přes mírné zlepšení patří letošní výsledek mezi nejhorší za sledované období od roku 2004. Počet těch, kteří členství v EU hodnotí kladně a hlasovalo by pro něj v referendu, nedosahuje ani zdaleka úrovně z období těsně po vstupu do EU nebo v čase českého předsednictví.

V názorech na přijetí společné evropské měny mezi Čechy silně převažuje odmítání. Proti přijetí eura se aktuálně vyslovilo až 77% obyvatel, nejvíce za sledované období od roku 2001.

Přitom v otázce budoucnosti společné měny je dospělá populace rozdělena na dva stejně početné tábory. Podle přesně 50% občanů ČR si EU společnou měnu udrží, podle 50% nikoliv. Tábor optimistů se od loňského jara, kdy čítal 39% dotázaných, významně rozrostl a překonal i počet optimistů v roce 2011, kdy se kladně vyjádřilo 48% lidí.

Podpora myšlence, kdy by EU byla státem s federálním uspořádáním jednotlivých členských zemí, je v ČR menšinová. Za sledované období od roku 2010 se ukazuje, že s uspořádáním unie na federálním principu souhlasí víceméně stabilně jen čtvrtina lidí – aktuálně 28%.

Nezávisle na citovaném průzkumu STEM probíhal letos na jaře také průzkum CVVM, který zjišťoval důvěru institucím EU a také názory obyvatel na přijetí společné evropské měny. Dosud nejnižší důvěra obyvatel ČR v Evropskou unii (od roku 2003) byla zjištěna, stejně jako v případě agentury STEM, loni na jaře. Tehdy unii důvěřovalo jen 40% dotázaných. Jejich počet sice letos vzrostl na 45%, unie se však ani zdaleka netěší takové důvěře jako dříve. Ještě před čtyřmi lety v době předsednictví ČR dosahovala důvěra obyvatel 60%.

Výrazně méně lidí dnes také důvěřuje evropským institucím, jako jsou Evropský parlament (30%), Evropská komise (30%), Evropský prezident (25%) nebo ministryně zahraničí EU (24%). Pokud ale porovnáme tyto údaje s tím, kolik lidí aktuálně důvěřuje české vládě, poslancům českého parlamentu nebo senátorům (důvěra v tyto instituce a osobnosti se pohybuje v rozmezí 15-20%), zjistíme, že evropské instituce jsou na tom lépe. Výjimkou je funkce prezidenta. Ten evropský má důvěru každého čtvrtého obyvatele ČR, kdežto novému českému prezidentovi důvěřuje šest lidí z deseti.

Průzkum CVVM doplňuje dříve publikované průzkumy o další hodnocení spokojenosti obyvatel s členstvím v EU. Na rozdíl od dříve zmiňovaného průzkumu STEM však CVVM v hodnocení nabízí i možnost neurčité odpovědi (ani spokojen/ani nespokojen), proto se výsledky obou průzkumů liší. STEM zjistil, že 48% je více méně spokojených, kdežto 52% nikoliv. CVVM díky nabídnuté neurčité možnosti dospěl k tomu, že spokojenost s členstvím deklaruje 26%, nespokojenost 34% a nejfrekventovanějším názorem je názor neurčitý (37%). CVVM nabízí porovnání spokojenosti s členstvím od roku 2005. Ukazuje se, že se rekordní počet nespokojených, který byl zjištěn loni na jaře, letos snížil ve prospěch neurčitých hodnocení.

CVVM dále zjišťovalo pocit hrdosti na evropské občanství. Jen každý dvacátý obyvatel ČR (5%) o sobě řekne, že je velmi hrdý na to, že je občanem EU. Další čtvrtina (24%) připouští, že jsou „docela hrdí“. Nejčastěji uváděnou odpovědí je „ne příliš hrdý“ kterou si vybralo 38% obyvatel, čtvrtina (23%) pak konstatuje, že na evropské občanství vůbec nejsou hrdí.

Jako největší zápory členství ČR v EU jsou hodnoceny „nárůst byrokracie a úřadů“, které nepříznivě vnímá 82% občanů, následuje „přílišné omezování evropskými zákony“ (72%) a „příliš velký vliv EU na naši politiku“ (68%). Jako klad členství v EU je nejčastěji hodnocena „lepší možnost studovat, pracovat a žít v EU“ (souhlasí s tím 75% respondentů). Většina se také shodne na tom, že členství umožňuje „velký přísun dotací“ (68%) a „zajištění vetší vojenské bezpečnosti“ (52%).

Na základě uvedeného lze s nadsázkou stručně shrnout, že obyvatelé ČR vnímají EU jako donátora, mentora a ochránce, přitom vyžadujícího komplikované úřední procedury a nepříjemně zvenčí zasahujícího do řízení země. Vývoj v posledních dvou letech přitom občany ČR nepřesvědčil o důvěryhodnosti EU, ale naopak. Citované průzkumy blíže nepátrají po důvodech rostoucích rozpaků. Jde samozřejmě o souhru vícero faktorů, o jejichž váze lze polemizovat. Nelze přitom nevnímat fakt, že občané ČR jsou aktuálně konfrontování nepříjemným ohrožením ztráty miliardových částek z evropských dotací. Peripetie s rozdělováním a využíváním evropských dotací rozhodně neprospívají důvěryhodnosti celého projektu, i když jsou z velké části dílem tuzemských „specialistů“.

peter-kokavec
sociolog, analytik politické strany LEV 21
Klíčová slova: analýza, EU

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.