Čínský velvyslanec exkluzivně pro Vaši věc: Kam míří čínské strategie?

26.3.2011 17:32
V exkluzívním rozhovoru pro Vaši věc.cz vysvětluje velvyslanec Čínské lidové republiky Yu Qingtai, jak si jeho země chce poradit s omezeními hospodářského rozvoje v oblasti životního prostředí a vyjadřuje se i ke vztahům s Českou republikou. "Mám plnou důvěru v budoucnost česko-čínských vztahů. Za tu dobu, co jsem v ČR, jsem z kontaktů s osobnostmi z české vlády, Parlamentu ČR i s lidmi z různých českých firem poznal, že česká strana má silný zájem o pozitivní rozvoj vztahů s Čínou," říká v rozhovoru Yu Qingtai.

Vaše věc: V čem je tajemství čínského hospodářského úspěchu, který charakterizuje i údaj o 3 000 miliardách dolarů čínských devizových rezerv? Spočívá v nízkých mzdách čínských pracujících? Co mají z tohoto úspěchu obyčejní obyvatelé země?

Yu Qingtai: Levná pracovní síla skutečně sehrála určitou roli při lákání zahraničních investic a při zvyšování konkurenceschopnosti exportu čínských výrobků. Avšak klíčovým faktorem pro rapidní růst čínské ekonomiky je realizace politiky reforem a otevírání se světu. Našli jsme takovou cestu rozvoje, která je vhodná pro čínské podmínky, vybudovali jsme socialismus s čínskými rysy. Během 30 letého období reforem a otevírání se světu dosáhl život obyvatel Číny relativní prosperity. Několikanásobně vzrostla průměrná obytná plocha na obyvatele měst i venkova, obecně se navýšil majetek ve společnosti. Také se výrazně zvýšila úroveň uspokojování základních potřeb, jež tvoří strava, oblečení, bydlení, doprava či prostředky denní potřeby. Nedostatek, který provázel počáteční období, už podstatně ustoupil.

Vaše věc: Jak vlastně čínský systém funguje? Je ještě plánovitou ekonomikou? Vytyčuje někdo strategie? A pokud ano, jak jsou realizovány?

Yu Qingtai: Základní politický systém Číny tvoří multistranická spolupráce pod vedením Komunistické strany Číny a systém politického poradního shromáždění. To znamená, že pod vedením KS Číny se účastní členové různých demokratických stran stanovování a uskutečňování důležitých státních politických rozhodnutí, zákonů a nařízení; účastní se také jednání o důležitých politických otázkách a o volbě vedoucích činitelů státních orgánů; účastní se správy státních záležitostí. Co se týče ekonomiky, na počátku existence nové Číny bylo využíváno plánovité hospodářství, avšak s tím, jak se prohluboval rozvoj reforem a otevírání světu, Čína zahájila komplexní reformu ekonomického systému. V současné době je v Číně vybudován socialistický systém tržní ekonomiky.

Politické směrnice čínského rozvoje a strategický plán národního rozvoje procházejí debatou ve všech vrstvách společnosti, opakovaně se o nich vedou jednání, až jsou nakonec po kontrole a schválení Všečínským shromážděním lidových zástupců realizovány. Tyto strategie pak konkrétně naplňují příslušná ministerstva Státní rady ČLR a místní vlády jednotlivých provincií, měst a autonomních oblastí. O stanovení a realizaci strategie tedy nerozhoduje jedna určitá osoba.

Vaše věc: Málo víme o čínském venkově, odkud lidé přicházejí pracovat do měst. Chystáte něco jako pozemkovou reformu? Existují rozvojové plány i pro zemědělské oblasti, ve kterých není velký průmysl?

Yu Qingtai: Na Západě ve všech zemích, kde probíhala modernizace, lidé odcházeli z venkova a zemědělství do jiných výrobních odvětví a do měst. Také modernizace Číny je proto přirozeně a neoddělitelně spjata s pohybem venkovské pracovní síly. Pro racionalizaci pohybů rolnického obyvatelstva realizujeme "strategii velkého rozvoje Západu" a "výstavbu nového venkova". Za posledních 5 let investovala ústřední vláda do rozvoje a výstavby venkova přibližně 3 biliony yuanů, což odpovídá přibližně 8 bilionům korun, přitom průměrný roční nárůst těchto investic přesáhl 23 %. Byla zcela zrušena zemědělská daň a další poplatky. Současně s tím, jak v Číně postupují urbanizační procesy, stále více obyvatel venkova se stává obyvateli měst.

Vaše věc: Čína se stala dílnou světa, po desetiletích dvouciferného růstu průmyslové výroby. Kde jsou hranice takového růstu? Bude pro to vždy dost železa, mědi, ropy?

Yu Qingtai: Přestože čínská ekonomika udržuje rapidní růst více než 30 let, její HDP v přepočtu na obyvatele je stále nízký v porovnání s rozvinutými zeměmi Západu a dosud nepronikl ani do první stovky zemí světa. Čína je tedy stále ještě rozvojovou zemí. Věřím, že s tím, jak se prohlubuje urbanizace, čínská ekonomika udrží svá tempa rozvoje. Před nedávnem stanovila Čína "dvanáctý pětiletý plán", ve kterém se bude rychlost růstu čínské ekonomiky omezovat na přibližně 7%. Současně s tím, prostřednictvím hloubkové regulace ekonomických struktur, budeme usilovat o dlouhodobou udržitelnost tohoto rozvoje.

Nedostatek energetických zdrojů a surovin pro potřeby ekonomického růstu představuje globální problém, kterému v současné době čelí všechny země světa. Naše vláda proto vložila do "dvanáctého pětiletého plánu" také zásady zeleného a nízkouhlíkového rozvoje. Klade to důraz na úsporu energie a redukci emisí skleníkových plynů, zdravou motivaci pro úsporné chvání, urychlení vývoje takových výrobních postupů a konzumních vzorců, které jsou přátelské k životnímu prostředí a posílí kapacity udržitelného rozvoje.

Vaše věc: Najde Čína kompromis mezi potřebami hospodářského růstu a riziky globálních změn klimatu?

Yu Qingtai: Globální změny klimatu představují společnou výzvu, které v současné době čelí celé lidstvo. Čína si je vědoma své zodpovědnosti, bere tuto situaci vážně a je ochotna přispět pozitivním přínosem. Čínská vláda slíbila, že do roku 2020 sníží produkci oxidu uhličitého na jednotku HDP oproti roku 2005 o 40 - 45%. Přestože jsme rozvojová země, přijali jsme v posledních letech řadu důležitých opatření pro úsporu energie a snížení emisí a Čína tak významně tak přispěla v úsilí proti globálním změnám klimatu.

V následujících pěti letech chceme udržet 7% roční ekonomický růst, ale současně bude intenzivně pokračovat také program úspor energie, snižování emisí, zvyšování energetické účinnosti a ochrany životního prostředí. Navrhujeme tedy udržitelný ekonomický růst.

Vaše věc: Také voda, zejména pitná, je zajišťována se stále většími obtížemi. Existují dlouhodobé strategie udržitelného rozvoje? Kdo je má na starosti? Jak jsou uplatňovány? S jakými výsledky? A s jakou nejbližší perspektivou?

Yu Qingtai: Rozhodující opatření vzniklo na začátku 21. století, když se ukazovalo, že situace vodních zdrojů v Číně je stále vážnější. Vyšli jsme ze strategie pro zabezpečení bezpečnosti vodních zdrojů a podporu jejich udržitelného využití a ti pak v roce 2002 rozpracovaly Výbor pro rozvoj a reformu spolu s Ministerstvem vodních zdrojů do "Komplexního plánu vodních zdrojů Číny", jak to ukládá "Zákon o vodě Čínské lidové republiky". Realizace tohoto plánu zvýšila kapacitu udržitelného využití vodních zdrojů v Číně ve prospěch ekonomického a sociálního rozvoje a ochrany životního prostředí. Využitelnost a návratnost vodních zdrojů se zvýšila, zlepšil se stav vodního prostředí, posílila se schopnost čelit změnám klimatu a mimořádným situacím. Např. v Pekingu a mnoha dalších městech se začalo s recyklací vody – vyčištěná odpadní voda je se používá pro zavlažování městské zeleně. Tímto způsobem se podařilo uspořit velká množství vláhy.

Vaše věc: Je známo hodně o čínské hospodářské spolupráci v Africe nebo v Latinské Americe, zejména Brazílii. Jedná se jen o zajištění surovin, nebo sleduje širší cíle?

Yu Qingtai: Některé argumenty ze zahraničí o tzv. "drancování zdrojů" a "novodobém kolonialismu" Čínou v Africe a Latinské Americe jsou pomluvami, za kterými jsou postranní úmysly. Ve spolupráci s Afrikou i Latinskou Amerikou byla Čína vždy oddána principu vzájemné výhodnosti a oboustranného rozvoje. Například spolupráce mezi Čínou a Afrikou zahrnuje zemědělství, ochranu životního prostředí, podporu investic, snížení nebo odpuštění dluhů, rozšíření přístupu na trh, opatření proti změnám klimatu, rozvoj zdravotnictví a školství. Všechny tyto iniciativy se zaměřují na zlepšování života obyvatel příslušných afrických zemí, na výstavbu zemědělství a infrastruktury, na posilování vlastních rozvojových schopností. Pomáháme těmto zemím řešit praktické problémy, sledujeme i dlouhodobý horizont udržitelného rozvoje v Africe. Jestliže si tyto státy Afriky a Latinské Ameriky vybraly v určitých oblastech ke spolupráci Čínu, vyjádřily přesvědčení, že spolupráce s Čínou bude lépe vycházet vstříc jejich vlastním zájmům.

Vaše věc: Jak je to čínskými vztahy s Evropskou unií – je ponechána jen individuálním hospodářským subjektům, nebo existuje nějaký dlouhodobý rámec určitého zaměření?

Yu Qingtai: V roce 2003 navázaly Čína a Evropská unie vztahy všestranného strategického partnerství a tyto vztahy už dosáhly významného rozvoje. Mají komplexní, vícevrstvý charakter pro spolupráci v širokém spektru úkolů. Základem jsou politické vztahy, posilování vzájemné strategické důvěry. Evropská unie je největším obchodním partnerem Číny, je naším největším vývozním trhem. Je také naším největším zdrojem technologického přínosu, druhým největším importním trhem a čtvrtým největším zdrojem investic. V žebříčku exportérů do Evropské unie si Čína udržuje první místo a stala se druhým největším exportním trhem Evropské unie. Oblast spolupráce se neustále rozšiřuje a zahrnuje také vědu a technologie, ochranu životního prostředí, kulturu a školství a další. Počet dialogových mechanismů už přesáhl 50.

Rozvíjení vztahů mezi Čínou a Evropskou unií je dlouhodobým strategickým záměrem Číny, není to jen konjunkturální politika. Čína je stále rozvojovou zemí a má před sebou ještě dlouhou cestu, než se zcela zbaví zaostalosti. Rozvoj Číny vždy vyžadoval mírové a stabilní vnější prostředí. Proto je třeba posílit spolupráci se všemi zeměmi světa, státy Evropské unie nevyjímaje. Rozvoj stabilních vztahů mezi Čínou a Evropskou unií je v souladu se společnými zájmy obou stran, společným cílem obou stran je taktéž aktivní odpověď globálním výzvám, podpora zachování míru ve světě, udržitelného rozvoje a růstu.

Vaše věc: Když v prosinci roku 2005 navštívil čínský premiér Wen Jiabao Prahu, český premiér Jiří Paroubek řekl, že česko-čínské vztahy jsou lepší než kdykoliv předtím. Použil byste dnes podobné hodnocení? Z čeho by vycházelo?

Yu Qingtai: Česká republika, respektive tehdejší Československo, bylo mezi prvními zeměmi, se kterými Čínská lidová republika navázala diplomatické styky. Čínsko-české vztahy stojí na dobrém základě, mezi lidmi obou zemí existuje tradiční přátelství. Za dobu více než 60 let existence čínsko-českých diplomatických vztahů byla přátelská spolupráce vždy hlavním směrem, i když se na domácí i mezinárodní scéně odehrály velké změny a naše vztahy občas doznaly jistých zhoršení. Čínská vláda klade velký důraz na rozvoj vztahů s Českou republikou, a přeje si posilovat vzájemnou politickou důvěru, rozšiřovat spolupráci v oblasti ekonomiky a dalších oblastech a podněcovat zdravý rozvoj čínsko-českých vztahů na základě rovnoprávnosti a vzájemné výhodnosti, vzájemného respektování a vzájemného nevměšování se do vnitřních záležitostí druhé země.

Vaše věc: Kolik mladých lidí se dnes v Česku zajímá o čínský jazyk, ať už na univerzitě nebo na jazykových školách? Je jich dost? Jste spokojen?

Yu Qingtai: Hlubší spolupráce vyvolává i pochopitelné přání lépe poznat toho druhého. Např. český pavilon na loňské světové výstavě v Šanghaji navštívilo přes 8,5 milionu návštěvníků, čímž se tento pavilon zařadil mezi ty nejnavštěvovanější. Podle toho, co vím, studuje v současné době na českých univerzitách čínštinu jako obor více než 300 studentů a dalších přibližně 200 osob studuje čínštinu jako dobrovolný kurz. Češtinu studuje na čínských školách přibližně 50 studentů. V České republice je momentálně na jazykových kurzech češtiny celkem 17 studentů a pracovníci vzdělávacího oddělení našeho velvysalnectví s nimi udržují časté kontakty. Samozřejmě, že doufám, že bude čím dál tím více mladých lidí studovat jazyk a kulturu druhé země a že budou určitým mostem pro posílení spolupráce a prohloubení přátelství mezi oběma zeměmi.

Vaše věc: Pamětníci připomenou československo-čínský společný podnik Československá námořní plavba. Československo už nemáme, námořní plavební společnost také ne, ale naštěstí jsou pryč i předsudky, které se mezitím postavily do cesty užší spolupráci obou zemí. Kde by se dalo začít znovu v nějakém velkorysejším měřítku? Máte nějakou vizi? Co tomu stojí v cestě?  

Yu Qingtai: Přestože již Československo neexistuje, myslím si, že čínská vláda ani lid Číny nezapomenou, jak občané Československa poskytli čínskému lidu nesobeckou pomoc a velkou podporu v době, kdy to nejvíce potřeboval. To je vzácný poklad rozvoje čínsko-českých oboustranných vztahů. Fakta ukazují, že principy vzájemného respektování, rovnocennosti a vzájemné výhodnosti jsou základem a jistotou rozvoje dvoustranných vztahů. Posílení oboustranné výměny a spolupráce je v souladu s přáním a základními zájmy lidu obou zemí. Pro další rozvoj čínsko-českých vztahů je za prvé třeba odhodit předsudky a posílit vzájemnou politickou důvěru na základě principů vzájemného respektování, rovnocennosti a vzájemné výhodnosti. Za druhé je třeba pokračovat v rozšiřování a prohlubování spolupráce v oblasti ekonomiky a obchodu, především pak prohloubit vzájemné pochopení mezi obchodními firmami, navzájem se poznat, učit se od druhých a tím se zdokonalovat. Za třetí je třeba postupně obohacovat výměnu v oblasti společenských aktivit. Za tu dobu, co jsem v ČR (tj. více než půl roku), jsem z kontaktů s osobnostmi z české vlády, parlamentu ČR i s lidmi z různých českých firem poznal, že česká strana má silný zájem o pozitivní rozvoj vztahů s Čínou. Mám plnou důvěru v budoucnost čínsko-českých vztahů.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

zdobinsky
Jako kluk jsem si dopisoval s kamarádem ze sibiře. Již tehdy, za hluboké totality, neměli Rusové strach z USA,nebo snad dokonce z Evropy, ale z Číny. Již tehdy tušili, že Čína je stát schopný smést každého.
amiourful
a ještě jednu důležitou věc vám neřekli - ačkoliv Čína sama těží z pravidel World Trade Organiation o otevřeném obchodu - směrem ven, směrem dovnitř si příliv zboží přísně reguluje a pouští jen to, co se jí hodí.
amiourful
pokračování...
..."besides its "populist" banking system, China is distinguiíshed by keeping itself free of debt web of the IMF and the international banking cartel; and by refusing to let its currency float, a policy that has fended off the currency manipulations of international speculators.
mystery of chinese produktivity:
....Like modrn American banks the Chinese banks (read Chinese government owned) freely loan money to fledging and huge established businesses alike. But unlike modern American banks (/most of them, anyway), the Chinese banks don´t expect businesses to pay banc the money lent to them. Evidently the secret iof Chinese national banking is that the government banks are not balancing their books! .....How the Chinese economy can function on credit that never gets repaid may actually be no more mysterious than the workings of US economy, which carries 9 trillion dollaars in federal debt, that nobody ever expects to see repaid. The Chinese government can print itns own money and doesn´t need to go into debt. Before 1981 it hadf no federal debt, but when it opened to Western trade, it made a show of conforming to Western practices. ..As a result today China does have a federal debt, but it remains substantially smaller as that of US.In both China and the US the money supply is continually being inflated, but the Chinese mechanism may be more efficient, because it does better job of recycling the money. The new money of Chinese loans that may or may not get repaid goes into the pockežs of laborers, increasing their wages and their pensions, giving them more money for producint and purchaisng goods....
amiourful
No, on možná už ani nevnímá to podstatné:
....Sun Yat Sen was an protege of a group of American nationalst of the Lincoln/Careyx faction. Sun´s fundamental principles , known as Three Principles of the People" were based on the concept presented by Lincoln...after Sun´s death Communists retained much of the "American system" in creating their money scheme, which was a Chinese variation of Lincoln´s Greenback program, before that banknotes were issued by a variety of private banks. After 1949 these banknotes /renminbi = "people´s currency" became the sole legal currendy issued by a wholle governement-owned bank....Private industry...and privatization has been creeping into its banking system as well; but it still has governement -owned banks that can issue national credit for domestic development....T6he commonly-hled explanation (rozuměj jejich economic growth) is that Chinese are willing to work for what amounts to slave wages, but starving poor of Africa, Inonesia and Latin America are equally willing, yet their economies are languishing. Something distinguishes Chuina - - its banking system. China has a government - issued currency and system of national banks that are actually owned by the nation. According to Wikipedia the People´= s Bank of China is "unusual in acting as a national bank : focused on the country, not on the currency" The notion of "national banking" as opposed to private "central banking" goes back to Lincoln, Carey and...H C K Liu distinguishes the two systems like this: a national bank server the interests of the nation and its people. A centrl bank serves the interests of private international finance...." a tak dále 545 stran, chcete-li podpořit své politické a ekonomické kroky, zasponzorujte si vydání.
paul
Děkuji za odvahu. To zas budou pravdoláskovci prskat vzteky. To největší tajemství ekonomického úspěchu Číny? Kromě naprosté svobody podnikání a nejen podnikání je to fakt, že Bank Of China je státní banka a ne soukromý majetek bandy spekulantů a banksterů. Tady v Číně poslouchá ředitel Bank Of China prezidenta Chu Ťin Tchaa. V USA poslouchá loutkový prezident Obama FED. Čína je největší velmoc světa.