Členstvo CDU si přeje Merze za nového předsedu

Friedrich Merz
19.12.2021 17:11
Bývalý šéf německého poslaneckého klubu CDU / CSU 66letý Friedrich Merz by se měl podle vůle členů CDU stát na místo Angely Merkelové novým předsedou strany.

V členském průzkumu získal Merz potřebnou absolutní většinu 62,1 procenta, jak uvedl v Berlíně generální tajemník Paul Ziemiak. Zahraniční mluvčí unionistů Norbert Röttgen získal 25,8 procenta hlasů a bývalý šéf kancléřství Helge Braun 12,1 procenta. Prvého průzkumu v historii CDU se účastnilo 66,02 procenta členů. Čtyřista tisíc sympatizantů mohlo poprvé v historii CDU předběžně rozhodnout o předsednictví Merze, který za účasti tisícovky delegátů se musí ještě zúčastnit digitálního stranického sjezdu v příštím měsíci, aby mohl být pravomocně zvolen. Považuje se za jisté, že se delegáti budou se držet hlasování členů, které však bude muset být ještě následně potvrzeno poštovním hlasováním.

Volba nového vedení strany je v důsledku citelného neúspěchu křesťanských unionistů v zářijových volbách do Bundestagu. CDU a CSU měly historicky nejhorší výsledek, když získaly pouze čtvrtinu hlasů a musely do opozice. Šéf CDU Armin Laschet poté oznámil svůj odchod do politického důchodu a zůstal prostým členem Bundestagu - zařazený do zahraničního výboru. S koncem éry Angely Merkelové prošla CDU několika změnami ve vedení. Poté, co na konci roku 2018 po 18 letech rezignovala na post předsedy strany a její nástupkyně Annegret Kramp-Karrenbauerová hodila v roce 2020 ručník do ringu. Její nástupce Laschet rezignoval na vedení strany poté, co v září neuspěl jako kandidát na kancléře ve spolkových volbách.

 Merz je považován za představitele konzervativního, ale vstřícného stranického křídla. V roce 2002 musel předat předsednictví poslaneckého klubu Merkelové, o dva roky později rezignoval i na místopředsedu poslaneckého klubu a v roce 2009 zcela opustil Bundestag. Letos byl znovu zvolen přímo do německého parlamentu jako poslanec za Severní Porýní-Vestfálsko v situaci, kdy CDU/CSU tvoří největší opoziční frakci v německém Bundestagu. Předsedou parlamentní skupiny a tím i mluvčím opozice je rovněž politik CDU ze Severního Porýní-Vestfálska Ralph Brinkhaus. Na otázku, zda se uchází i o předsedu poslaneckého klubu, Merz odpověděl: "Téma momentálně není na programu."

K situaci ve vedení druhé největší německé politické strany věnuje i mezinárodní tisk. Švýcarský NEUE ZÜRCHER ZEITUNG píše: "Merz je tím správným mužem, který dezorientované straně přiřadí jasné programové těžiště. To bude dobré jak pro jeho stranu, tak pro demokracii v Německu jako celku, je mužem ze včerejška, který bude masivně tlačit stranu doprava, uvádí NZZ. Pro italskou CORRIERE DELLA SERA z Říma je hlasování pro Merze velkým úspěchem: "Čekal na okamžik téměř dvacet let. A než mohla udeřit jeho hodina, musel počkat, až bude Angela Merkelová, jeho nepřítelkyně mimo." Nakonec to Friedrich Merz dokázal a stal se stranickým vůdcem CDU. Jeho úspěch a jasnost hlasování jsou pro CDU epochálním zlomem devět dní poté, co Olaf Scholz přešel do kancléřství a v Unii definitivně skončila éra Merkelové. Italské noviny konstatují, že si členstvo vybralo vůdce strany, který je svým stylem a politickou povahou opakem předchozí kancléřky. Rakouský STANDARD je ve svém hodnocení opatrnější: "V CDU je zjevně velká touha po ‚silném muži‘. Merz k nim bezesporu patří. Jeho konzervativní profil může být jasnou alternativou k pozicím semaforů a měl by stimulovat politický diskurz v Německu Na druhou stranu: Merz není spasitel, za kterého ho mnozí považují. Je to muž včerejška, ne člověk pro zítřek. Kdo chce prorazit novou cestu, nevybírá si 66letého politika,“ analyzuje vídeňský liberální list z Vídně.

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.