Tak nevím. Je to stejný Hašek, který před nedávnem stával před Jiřím Paroubkem v pozoru a byl vždy ochotně připraven mu být k ruce? Není to tak dávno, kdy by ze svých úst nic podobného nevypustil, ba dokonce ani nenaznačil. Stávalo se dokonce, že asi i nevědomky Jiřího Parobka napodoboval v dikci své řeči, takže mu někteří přezdívali „malý Paroubek“. Dnes již Jiří Paroubek není tím velkým předsedou. Tak se úslužnost rázem mění na pozdní procitnutí hrdiny, který si do „svázaného“ jde kopnout. Asi je to ta slušnost v politice, kterou Michal Hašek prosazuje jako hlavní znak sociální demokracie nové generace. Určitě ho za to zase pochválí ministr Vít Bárta, který by rád s pomocí Haška zachránil Sociální demokracii a se svými sotva 5% procenty voličů ji vyvedl z  izolace.

Problémem některých je absence sebevědomí a sebeúcty. Kdo ji nemá, tak ukazuje svaly na těch, co již nemají sílu a sráží své předchůdce v bláhové naději, že když je vylíčí jako trpaslíky, on sám bude vnímán za giganta. Problém sociální demokracie je, že nedokáže ocenit lidi, kteří pro ni hodně udělali. Kde bychom dnes byli bez Zemana, Špidly či Paroubka? Každý z nich je mimořádnou osobností, každý z nich měl chyby. Nejsou lidé bez chyb, ale je bohužel hodně lidí bez charakteru. To je mnohem horší...