Druhý boj o Reichstag

berlin demo pravice
31.8.2020 12:15
Když před sedmdesáti pěti lety byl dobyt za cenu tisíce životů Reichstag jako symbol nacistické moci a znovuvybudován jako Spolkový sněm, vrcholný orgán demokratického jednotného Německa, nikdo si nepředstavoval, že bude muset být znovu hájen před hnědým morem. Sobotní události, kdy se pokusili do něho vniknout pravicoví extremisté a vztyčili zde říšskou vlajku rozhořčeně odsoudili nejvyšší představitelé Německa.

Sociálně demokratický spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier ostře odsoudil útoky na Spolkový sněm a prohlásil, že „Říšské vlajky před německým parlamentem jsou nesnesitelným útokem na srdce naší demokracie. To nikdy nepřijmeme.“ Rovněž křesťansko-demokratický předseda Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble uvedl, že po těchto scénách by měl poslední člověk pochopit, že existují také limity, kdy nikdo se nemůže vyhnout odpovědnosti za to, že nechá extremisty instrumentovat své protesty. “ Jsem rozhořčená nad tím co se stalo“ prohlásila šéfka křesťansko-demokratické strany Annegret Krampová-Karrenbauerová, že byla zneužita protikoronová demonstrace pro nacistickou propagandu. Sociálně demokratický vicekancléř Olaf Scholz na Twitteru napsal, že nacistické symboly, říšští občané a císařské vlajky neměli mít před německým sněmem žádné místo. Demokratičtí politici se proti této akci rozhořčeně vyslovili, protože budova Bundestagu podle jejich mínění je symbolickým centrem německé liberální demokracie a žádají svolání mimořádného zasedání Spolkového sněmu, který se bude zabývat těmito událostmi.

Sdělovací prostředky poukazují, že k těmto událostem došlo, protože zcela selhaly demokratické instituce. Ještě dva dny před těmito událostmi ubezpečoval Úřad pro ochranu ústavy, že ze strany pravicových extremistů nehrozí žádné nebezpečí, že by demonstrace odpůrců proti opatření související s koronovou pandemii byla zneužita. Zřejmě to bylo i příčinou, proč soud zrušil její zákaz ze strany berlínského senátu a uvěřil slibu, že demonstrující dodrží příslušné hygienické předpisy. K tomu odpovídali pak opatření berlínské policie, která zmobilizovala sice tři tisíce svých příslušníků, ale nepočítala s útokem na parlament. Ten sice obklopila zábranami, ale v okamžiku útoku hájili vstup do jeho prostor jen tři její příslušníci.

Proti vládním opatřením proti koronaviru v Berlíně demonstrovalo na čtyřicet tisíc osob většinou mírumilovně, ale mezi nimi byli i pravicoví extremisté, kteří přijeli i z dalších evropských zemí včetně Česka. Ale ani ti nedodržovali hygienické předpisy, jak pokud šlo o povinné rozestupy tak nošení roušek. Pravicoví extremisté vyvolávali střety s bezpečnostními silami a vrhali po policistkách a policistech dlažbu a láhve s vodou. Řada z nich byla zraněna a za této situace vyzvala demonstranty k rozchodu.

Ti však nejprve vyvolali bitky u budovy velvyslanectví Ruské federace kam byly soustředěny policejní síly, které zde zadržely na dvě stovky osob. Večer se pak skupina extremistů pokusila zaútočit na budovu Říšského sněmu a po prolomení policejních zábran proniknout do budovy nejvyššího zákonodárného sboru a obsadit jí. Provokativně zde vztyčili říšskou vlajku, která symbolizuje jejich hnutí, které popírá existenci Spolkové republiky Německo jako legitimního a svrchovaného státu a odmítá její právní systém. Podle jejich názorů německé území se rozprostírá v hranicích císařství před versailleskou smlouvou. Policie rychle přeskupila své jednotky, které nakonec útok odrazily a zadržely dalších sto osob.

V neděli se pak odpůrci opatření proti koronavirové pandemii pokusili již v menších skupinách pokračovat ve svých protestních akcích. Policie však znemožňovala jejich soustředění a Ústavní soud v Karlsruhe navíc urychleně vydal zákaz jejich kempování ve středu Berlína, které chtěli na znamení protestu uspořádat.

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Jiří Volný st.

Hranice svobody slova, tisku a shromažďování jsou velice široké, a tak je to správně. Opoziční názor má právo zaznít nejen před Reichstagem, ale také uvnitř. Buď jsme si všichni rovni nebo nejsme, něco mezi tím neexistuje. Na to, aby Vaši oponenti platili daně, na to jsou Vám dobří! Na to, aby za Vás a Vaše zájmy umírali na bojištích, na to jsou Vám také dobří! Ale pokud chtějí vyjádřit svůj názor, který se Vám nelíbí, tak s nimi zatočíte? 

 

opatovice328
Jako by Němci najednou zapomněli, jak po celá desetiletí po 2. světové válce chránili fašistické válčené zločince před jejich potrestáním, a nyní si najednou budou hrát na dotčené antifašisty? To jim není ani trošku hanba za toto pokrytectví?