Eman Pluhař: Merkelová před volbami

obrazek
12.7.2013 09:21
Oblíbenost německého ministra zahraničí Guida Westerwelleho náhle poklesla. Po jeho vystoupení na poslední ministerské radě v Bruselu se slova ujal lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn a vybuchl: „My tady přece nejsme v Africké unii, to tedy můžeme hned napsat, že se to má rozhodnout v Bundestagu.“ Kolegium evropských ministrů zahraničí k tomu souhlasně hučelo.

Asselborn reagoval na argument, že jednání se Srbskem o přistoupení k EU není možné v tomto roce zahájit, protože by to neprošlo v německém parlamentu. Ale to nebylo všechno. Další bod na seznamu Guida Westerwelleho bylo Turecko, kde se další kapitola v přístupovém jednání má taktéž odložit, další na řadě byla přímá volba evropského prezidenta, která se vůbec nemá konat a nakonec se mají odmítnout i nové limity pro emise v automobilovém průmyslu, protože by to poškodilo BMW a Daimlera.

To je zhruba obsah zprávy z týdeníku Der Spiegel, ale mnohé je zapotřebí dodat. Hlavně to, že dominantou německé politiky jsou teď podzimní parlamentní volby. Merkelová, která v nich jako vrcholný kandidát CDU/CSU (v koalici s FDP) bojuje o již třetí kancléřské období, přitom nic nenechává náhodě. Momentálně jde o ty hlasy konzervativních voličů, kterým se nezamlouvá proevropský kurs CDU/CSU, o euroskeptické hlasy. A Westerwelle se proto musí   v Bruselu snažit a odmlouvat. Jeho FDP sice balancuje na hranici 5-ti procent, ale tady to zachrání voliči CDU/CSU, kteří dodají nutné hlasy. Ale ztráta euroskeptických hlasů se kompenzovat nedá a mohla by zhatit i celé vítězství. 

Hlavním trumfem a volební hvězdou je ovšem „Angela“ sama, která není zvyklá prohrávat a jako dobrá politická hospodyňka (či její poradci) nepohrdne ani tím pírkem za plotem. Jak pořád někdo připomíná, z dcery evangelického faráře z rovin severního Braniborska se po propuštění východních Němců do nezávislosti stala politická hvězda první velikosti, která se dostala do čela mocné CDU/CSU a německého státu. To je formulace šířená negativní propagandou s mrzkými úmysly, ale Merkelové to již neškodí. Nahoru se dostala s proudem menšinových modernizátorů strany. 

Se svými poradci vyhrává i dramatické politické partie jako již dlouho v Německu nikdo jiný, a nedá se to vysvětlit ani teorií her ani asymetrickou demobilizací (teorie na přetahování voličů jiných stran). Sama je zosobněním stability, klidu a bezpečí v dobách cholery. Dramata finančních trhů a evropských státních dluhů ponechává hvězdě evropské finanční politiky Wolfgangu Schäublemu. A pro další partii na podzim přitom vyhlídky Angely Merkelové jsou velmi dobré

V nedělní otázce (koho byste volil, kdyby byly volby příští neděli) se právě zmodernizovaná CDU/CSU drží stabilně na špičce pelotonu a necelé tři měsíce před volbami má sotva dostižitelný náskok (CDU/CSU 38-42%, SPD 22-26%, Zelení 13-14%, Levicová strana 6-9%, FDP 4-6%, AFD 2-3%). 

SPD má zatím smůlu, rozjezd kampaně se nezdařil a kolují zvěsti, že ve vedení SPD (předseda strany, předseda klubu, kandidát) opět zavládly disparátní poměry. Jinak odborně prvotřídní kandidát Peer Steinbrück ale zřejmě postrádá nutný „robustní charakter“ (říkají Zelení, ale na volební koalici s SPD to nic nemění). Hlavní problémem Peera Steinbrücka je nedostatek zkušenosti z řízení volebních kampaní. Ten mohou normálně kompenzovat poradci, ale to v tomto případě neplatí (svého mluvčího právě propustil). Pozadím je zřejmě problém s nedotaženou modernizaci. Na srpen plánuje SPD v Berlíně masovou slavnost k 150. výročí založení SPD v naději, že se podaří zvrátit doposud nepříznivý trend.

Alternativa pro Německo, AFD, jak se tento politický novotvar nazývá, naproti tomu pro Angelu Merkelovou problém představuje. Obecně jitří obavy z populistické strany, které Německo zůstalo jako jedna z mála evropských zemí ušetřeno (klasifikace strany se pohybuje mezi konzervativci, populisty a pravicovými extremisty). V určité míře je to novinka podobná těm  na české stranické scéně. Pro Merkelovou je to hrozba mnohem konkrétnější. AFD vybudovala organizace ve všech 16-ti státech německé federace a představuje ji na 10000 členů, kteří do ní přešli vlastně ze všech německých stran. 

Jádro strany ale přešlo z CDU/CSU. A to je ta opravdová hrozba pro Angelu Merkelovou, protože jsou to ti, kteří opustili CDU/CSU na protest proti jejímu modernizačnímu a proevropskému kurzu. A při těsném výsledku voleb, by to mohla být právě tato strana, která by odebrala hlasy a připravila Merkelovou o téměř jisté vítězství.

eman-pluhar
Čech žijící v Německu, člen SPD, na počátku 90. let působil v Praze v rámci Nadace F. Eberta
Klíčová slova: EU, Německo, zahraniční politika

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.