Fosilní bitva vzplála

dinosauři
1.6.2017 08:34
Budou Pařížské klimatické dohody ohroženy, když z nich vystoupí vláda ve Washingtonu? Nebo jde jen o to, uchovat naději horníkům, kterým ale práci stejně nelze vrátit?

Ve Spojených státech vstoupila do finále fosilní bitva o svobodu a práci, přesněji o svobodu vykopat ze země, co tam najdu, a zaměstnat tím spoustu, miliony lidí. Takhle se to jeví očima politického marketingu Bílého domu hledajícího protiváhu k paranoidnímu vyšetřování ruské hrozby. Musí vybřednout z defenzívy, a tak usilovně hledá domácí pozitivní témata, ve kterých chlapácký prezident rázně odsekává chapadla zahraničního vydírání a přináší práci.

Prezident Donald Trump tím hrozil už ve volební kampani, ale pak se zdálo, že mu to půjde rozmluvit. Jenže situace se vyhrotila a bez šrapnelů se neprobije. A jeden takový parádní šrpanel, který se zdá být technicky snadný a nezapadne, vidí ve vypovězení účasti Spojených států v Pařížských klimatických dohodách. Reakce je předvídatelná. Fosilní obory, kterým není pomoci, mají radost, a obory tvořící ekonomiku budoucnosti, se opevňují. Proti vzdušným zámkům záchrany jedněch míst stojí hrozba, že jiná a početnější místa se zničí.

Rozčílení státníci plní noviny, ale jejich argumentům americká veřejnost nepřikládá velkou váhu. Popírání klimatických změn tam patří k úředně povoleným nesmyslům, podobně jako je v osnovách řady škol prosazena kreacionistická teorie popírající evoluci. Zejména republikáni krmili budky svých voličů úvahami, že jde o podvod, a spiknutí vědců, kteří jsou za strašení lidí dobře placeni. Občas jim tam přijížděli i zahraniční mudrci, kteří je v tom podporovali. Když tam zajel školit republikánské ideology český prezident Václav Klaus, přilákalo to pozornost dokonce Naomi Kleinové a věnovala tomu obsáhlou zděšenou analýzu v časopise Nation.

Trumpova zoufalá snaha zavést do oběhu jiná témata, než je mlácení do bubnů ruského vlivu, ve kterém se snoubí politika s psychiatrií, tak vynesla klimatický taneček s omezeným dopadem. Americký preztident je možná nejmocnějším mužem planety, ale to neplatí doma. Jeho kompetence jsou omezeny. Může rozhodovat o věcech, které se týkají jen federace, jen vlády a jejích opatření, a jen taskových kontrolních nebo podpůrných činností, které jsou v kompetenci Washingtonu. Nemůže ovlivnit názory a rozhodnutí na úrovni jednotlivých států a bude marně šermovat proti ruce trhu, která začíná být viditelně jinde.

Byla to břidlicová revoluce, co způsobilo, že uhlí v USA už nejde. Žádná klimatická dohoda nezmění fakt, že plyn je levnější. Ale ani ropa a plyn nepřežívají snadno, protože ceny nereagují na pokusy o oživení a vrátily se na úroveň 50 dolarů za barel ropy (plyn to úplně nekopíruje, ale vývoj je podobný), kde byly před rokem. Rozhodnutí OPEC a Ruska o omezení těžby nestačí, neboť spotřeba nadále zaostává a zásobníky přetékají. Spotřebu totiž snižují úspory a elektřina z obnovitelných zdrojů.

Veřejnost si může dovolit ve volném čase blbnout, zvláště, když je to v novinách nebo v televizi, ale reálná ekonomika se musí držet skutečných čísel. Je rozdíl, jestli cyklista pádící z kopce před zdí uhne, nebo jenom sklopí hlavu a zatne zuby.

První reakce amerického podnikatelského prostředí (jak píší Financial Times) od výroby před energetiku po informační technologie byly rozhořčené. Ale mají hole v ruce. Upozorňují na to, že odpovědí by mohla být odveta zemí, jež jsou cílem amerických exportů. Včetně toho, že veřejnost v partnerských zemích může bojkotovat americké zboží, přispívající k oteplování planety.

V Americe jsou i rozumní lidé, a ti hned od začátku spojovali ochranu klimatu s bojem o zákazníka. Proto i nyní vyskočily zprávy z různých firem, že Trumpovo rozhodnutí nic nezmění na jeich plánech investovat do technologií redukujících emise, i když zmizí předpokládaná státní podpora. Poptávka, nan kterou se orientují, má dlouhodobý charakter.

Celostránkové inzeráty, které si zadaly největší americké společnosti jako Apple, Facebook, Google, Intel a Microsoft, obsahují otevřený dopis Trumpovi s výzvou, aby si to ještě rozmyslel. Zdůrazňují, že Pařížské klimatické dohody neohrožují konkurenceschopnost americké ekonomiky, ale právě naopak, vytvářejí pracovní místa a podporují růst, neboť nabízejí příležitosti pro inovativní technologie na ochranu prostředí. Odchod od dohod ztíží přístup na tyto trhy. Citován je třeba Stephen Harper, odborný ředitel pro oblast ochrany prostředí a energetiku ve společnosti Intel: „Operujeme v globální ekonomice, a když nebudeme součástí globálních dohod o klimatu, mohou nás postihnout odvetná opatření v podobě cel a dalších.“

Elon Musk, který je oběma nohama v budoucnosti kombinací elektromobilů, slunečních zdrojů a kapacitních domácích baterií, říká, že mu nezbude než odejít z Trumpova poradního sboru. Ostatní zůstane při starém.

Ostatně auta jsou nejvýmluvnějším příkladem toho, co se nyní ve děje. Probleskla zpráva o jakémsi vynálezci, kterému se podařilo snížit emise dieselu reálně, nikoliv jen na papíře, a obchází s tím automobilky. Odpovědí je zdvořilý nezájem. Žádná světová automobilka už prý není ochotna investovat do vývoje spalovacích motorů.

Divoká konkurence v elektromobilitě nepřináší jen sporťáky, které jsou tak rychlé, že se v nich přizabijí policejní řidiči v doprovodu hradního protokolu. Také samořiditelná auta už začínají pronikat do běžného silničního provozu. Průnik Křemíkového údolí do hájemství průmyslu byl usnadněn faktem, že nová auta budou víc počítače a víc software než klasická strojírenská výroba. Závod už byl odstartován, a kdo se zastaví, prohrál.

V novinách a televizi se to může podávat „vyváženě“, k troše reality, trocha blbostí, ale evoluce je krutá a dává šanci jen vítězům. Dnes jsou ohrožení horníci, předtím to byli kočí. Tak to chodí. Našli si jinou práci. Politici nad tím mohou chvíli zapózovat, ale pak je lepší se stáhnout, než působit dojmem toho, kdo vyhrabává mrtvé z hrobu.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.
Klíčová slova: analýza

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

     Skryto pod vrstvami hornin se snad nějaké uhlí na naší matičce Zemi zachová, podobně nějaká ta ropa či zemní plyn a samozřejmě i tolik ceněné pro mobilní telefony lithium. Zda-li tyto suroviny bude mít kdo těžit ( kromě mimozemšťanů) za takových dejme tomu pouhopouhých 100.000 oběhu naší matičky kolem životodárné naší hvězdy, však zůstává otázkou.  Nad potomky našich potomků, hrajících si své tvořivé hry na četných EU pískovištích, naštěstí oplocených vůči exkrementujícím psům, jedinec nakonec uvažuje, že naše zbytnělá lidská civilizace po sobě na zemském povrchu zachová snad toliko ten písek, prach a kamení, zkrátka poušť, na níž samozřejmě nebude lze bez vody tvořit ani ty bábovičky. Nakonec si myslím, že současnou tolik pojednávanou současnou migrační krizi, nevyvolalo nějaké náboženství, ale lidská chamtivost, bez ní by zcela jistě desertifikace zemského povrchu neprobíhala tak šíleným tempem jako nyní.

Jiří Volný st.

S tím pohřbem uhlí bych tak nespěchal. Nedávná zpráva o náborovém příspěvku pro horníky do karvinských dolů, především pro ty, kteří byli propuštěni z Paskova, to je také realita. Minimálně budeme potřebovat energetickou rezervu poslední záchrany, když jiné zdroje selžou. Elektromobily byly předváděny už v devadesátých letech i u nás a jejich rozšíření je přesto stále velmi nízké. Osobně mám, už také od devadesátých let, automobily na LPG  a i přes výhodu nízkých emisí a nákladů na provoz, zdaleka nevytěsnily naftové a benzínové stroje. Průměrné stáří našeho vozového parku je kolem čtrnácti let, takže obnova za elektromobily bude ještě dlouhým ultramaratónem.