Hamburský atentát šokuje Německo

jarmulka
6.10.2020 09:35
Před hamburskou synagogou došlo k zjevnému antisemitskému útoku v době, kdy zde věřící slavili Sukot – svátek stánků. Před jejím vchodem zaútočil muž oblečený ve vojenském oděvu na 26letého židovského studenta s kipou. Úderem do obličeje skládacím rýčem ho těžce zranil. Útok způsobil šok v době, kdy Německo slavilo třicáté výročí sjednocení.

U ochrankou synagogy zadrženého pachatele, 29letého německého občana z Berlína s kazašskými kořeny, byl nalezen dokument s nacistickou svastikou. Na základě šetření vyšetřující orgány došly k závěru, že šlo jednoznačně o čin s antisemitským pozadím. Vyšetřující soudce zatím nechal umístit pachatele do psychiatrického zařízení. Felix Klein, pověřenec spolkové vlády pro antisemitismus prohlásil, že očekává co nejrychlejší a úplné vysvětlení pozadí tohoto činu. Tento nový útok na židovský svátek znovu totiž objasňuje, jak důležitá je debata o v německé společnosti hluboce zakořeněném antisemitismu.

Spolkový ministr zahraničí Heiko Maas označil tento vražedný čin za nechutný antisemitismus, proti němuž se všichni rozhodně musí postavit. Spolková ministryně spravedlnosti Christina Lambrechtová označila nenávist k Židům za „ostudu pro naši zemi“. Sociálně demokratická politička prohlásila, že vláda zákona musí udělat vše pro ochranu židovského života. Též generální tajemník křesťansko demokratické CDU Paul Ziemiak rozhodně odsoudil útok a zdůraznil, že ochrana židovského života v Německu zůstává každodenní povinností. Ortodoxní rabínská konference popsala incident jako další šok pro židovskou komunitu v Německu. Je nesnesitelné znovu a znovu zažít nenávist a násilí vůči Židům v německých ulicích. Vyzvala k lepší ochraně židovského života v Německu.

Událost vyvolala i mezinárodní pozornost. Předseda Světového židovského kongresu Ronald Lauder konstatoval, že rok po útoku v Halle byla německá židovská komunita znovu konfrontována s násilným, antisemitským teroristickým činem. Zdůraznil, že v Hamburku, druhém největším německém městě, nebyla zabezpečena dostatečná ochrana před rasistickými extremisty.

Německý tisk dnes široce komentuje tuto událost. Neue Osnabrücker Zeitung se ptá, zda pro ochranu Židů v Německu se děje opravdu všechno lidsky možné: Jen za prvních šest měsíců tohoto roku došlo k 696 trestným činům s antisemitským pozadím. Od roku 2010 počet těchto trestných činů každoročně překročil 1 200. Před rokem těžce vyzbrojený neonacista dokázal vyděsit lidi k smrti v synagoze v Halle. Teprve od té doby tam byla zavedena stálá policejní přítomnost. Existuje však také prostor pro zlepšení v preventivním boji proti antisemitismu. Hodně by se získalo, kdyby politici, jako představitel Alternativy pro Německo Alexander Gauland, kteří v německých dějinách bagatelizovali Hitlera a nacisty jako pouhý „ptačí trus“, už nebyli v Bundestagu

Prestižnímu Die Welt vadí skutečnost, že po tomto a podobných útocích se opakovaně hovoří o „útoku na nás všechny“. Ne, akt násilí proti studentovi, který nosí kipu před synagogou, není útokem na nás všechny, ale výslovně antisemitským útokem na Židy, kteří tvoří přibližně 0,2 procenta populace v Německu, kterou naše společnost stále nedokáže dostatečně chránit. Je dost skandální, že na mnoha místech v této zemi je židovský život nemyslitelný bez policejní ochrany. V této zemi se jednoduše připouští, že se Židé musí schovávat za vysokými zdmi.

Po útoku na židovského studenta chce nyní město jmenovat pověřence proti antisemitismu. Hamburský sociálně demokratický první starosta Peter Tschentscher oznámil, že Senát to vybere společně s židovskými komunitami. Měl by koordinovat a podporovat aktivity hamburských úřadů v boji proti antisemitismu a ochraně židovského života.

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře