Hraje se o Kreml, ne o blahobyt lidu

obrazek
16.12.2011 11:43
Ačkoli ruské volby do Státní dumy dopadly podle všech předpokladů a uspěli ti, u nichž se to očekávalo, ještě v den voleb proti jejich průběhu a výsledkům uspořádali první demonstraci – ačkoli sami nekandidovali - ruští nacionální bolševici Eduarda Limonova. Rychlost, se kterou zaujala tvrdou protiruskou pozici americká mistryně H. Clintová, demonstrace snažící se inspirovat Bělehradem nebo Kyjevem, dosti jednostranné mediální krytí voleb a povolebního období, to všechno vyvolává řadu otázek a pochybností. O názor na některé z těch nejfrekventovanějších jsme se zeptali politologa prof. Oskara Krejčího.

Evropští poslanci přijali ve středu rezoluci, ve které kritizují volby do ruské Státní dumy a dokonce požadují jejich opakování. Mohly být volby skutečně falšovány tak, jak tvrdí ruská opozice a europoslanci? Jedná se o rozdíl 20 procent. Volby však skončily vlastně podle očekávání. Předpověděly ho s minimální tolerancí všechny relevantní průzkumy veřejného mínění. Přitom jde o průzkumy renomovaných center, která pracují i na západní zakázky.

Prof. Oskar Krejčí: "V té podobě, kterou uvádějí někteří neúspěšní či méně úspěšní politici – a kterou tak ochotně převzala mnohá západní media a většina europoslanců – to pokládám za nepravděpodobné a technicky nemožné. Jednak jsou zde zmíněné výzkumy volebních preferencí, které více méně odpovídají výsledkům, jednak by takovouto manipulaci zaznamenali i nezávislí pozorovatelé. Pozorovatelé ŠOS a SNS označili volby za férové a svobodné. Pozorovatelé z OBSE a parlamentního shromáždění Rady Evropy ocenili kvalitní organizaci voleb a měli výhrady k předvolební kampani (upřednostňování vládní strany v mediích).

Ostatně z naší západní strany tolik podporovaní tzv. demokraté propadli nejen ve výzkumech veřejného mínění, ale i v samotných volbách hluboko pod hladinu kvora. Osobně si ale myslím, že ruský volební zákon je příliš komplikovaný, zbytečně ztěžuje registraci, přičemž požadované koncentrace hlasů lze dosáhnout prostřednictvím volebního systému a volebního čísla, když už se chce Rusko vyhnout anglosaskému většinovému systému."

Je stanovisko europoslanců, kteří se postavili vlastně proti ruskému státu a podpořili demonstrace jako projev lidí toužících po svobodě a demokracii, moudré? Nemůže narušit vztahy mezi EU a Ruskem? Konečně již dnes v souvislosti a protiraketovou obranou existuje značně vysoký stupeň nedůvěry mezi Ruskem a Západem.

Prof. Oskar Krejčí: "Rozhodnutí Evropského parlamentu či výroky ministryně zahraničních věcí USA Clintonové jsou signálem, že se „reset“ vztahů Západ - Rusko nedaří. Opět jsme svědky účelového značkování těch, kdo vyjadřují na ulici hlas lidu, a těch, kdo jsou jen vládou – ať již Kaddafím nebo Kremlem – manipulovaným davem. Vždyť byly i demonstrace na podporu výsledků voleb. A také ze Západu nezazněl jen hlas Clintonové, ale i jejího izraelského rezortního kolegy Avigdora Liebermana, že ruské volby byly "spravedlivé a demokratické". Podstatné je, že se někteří představitelé Západu uchylují k nátlakovým akcím ještě před tím, než problém mohl někdo řádně vyšetřit. Byla-li nějaká narušení voleb, a ona určitě byla, musí být potrestána – a to k tomu určenými institucemi, což jsou soudy. Tedy alespoň podle zásad právního státu. Výzvy „do zbraně“ jsou jen snahou zkomplikovat situaci před prezidentskými volbami v Rusku."

Mohl by vývoj v Rusku jít cestou „barevných revolucí“ po vzoru např. „oranžového“ Kyjeva? Tedy podle zatím vcelku osvědčeného scénáře?

Prof. Oskar Krejčí: "Organizovaná hlasitá menšina, na níž se nabalí média, především západní televize, a další nespokojenci, mohou vyvolat tzv. barevnou revoluci. Potřebují ale minimálně měsíc a obsazení strategiky významného místa v hlavním městě. Tyto podmínky naznačují, jak se jim dá i zabránit. Nemluvě o ruské zimě. Úspěšné barevné revoluce pak vedou ke změně zahraniční politiky a zlepšení hodnocení režimu ze strany vybraných západních institucí. Nevím ale o žádné barevné revoluci, která by vyřešila sociální problémy."

Jde skutečně o volby do Státní dumy? Nejde spíše o snahu zabránit zvolení Vladimira Putina v prezidentských volbách? Není třeba rozvádět, že Putin je silným protihráčem Západu a jeho zájmů v Rusku?

Prof. Oskar Krejčí: "Samozřejmě. Hraje se o Kreml, ne o blahobyt lidu. Putin je podle všech průzkumů jasným favoritem prezidentských voleb. Putin ale není protihráčem Západu. Je typem západního politika, který chce udržet suverenitu a hrdost Ruska. To vyžaduje, aby si Rusko zachovalo kontrolu nad strategickými odvětvími – což vadí ani ne tak liberálům jako takovým, ale některým podnikatelským skupinám a politikům, kteří jsou s nimi spojeni. Ti nechtějí silné kooperující Rusko, ale podřízené rozkládající se Rusko.

Je zřejmé, že se prohlubuje krize západního způsobu života. V nastálých zmatcích musí být mocnosti jako Rusko řízeny zodpovědnými politiky. Putinovi se podařilo po nástupu do funkce stabilizovat Rusko, vyvézt jej z jelcinovského chaosu a deprese. Teď je na řadě potřeba rozvojových programů a mnohem důslednější boj proti rakovině korupce. Tedy i nových kádrů, jinak formovaných, pro vyšší a střední úroveň řízení. Snad je Putin má připraveny. Bez úspěšných rozvojových progamů, které pozvednou životní úroveň chudých a středních vrsev, bude stabilizace znehodnocena."

stanislav-kliment
Výkonný redaktor dnes již neexistujícího časopisu Trend
Klíčová slova: analýza, Ruská federace, Rusko

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

antoninsebek

Pane Klimente,

souhlasím a děkuji za Váš článek. Dnes jsem se dočetl v novinách to, co se dalo dávno čekat. To jest, že EU bude vděčná Ruské federaci, když jí tak kritizovaná Ruská federace

půjčí peníze. Kdyby Rusko naložilo ty bruselské papírky do několika vlaků a dovezlo je směnit do Bruselu, tak už by bylo vymalováno. Závidím europoslancům jejich starosti. Ale za ty peníze, kdo by se nedřel, co?