Jan Campbell: Putin a jeho cesty v září

jan cambell
25.8.2015 22:34
Ve švýcarském Bernu se na počátku roku (od 27. února do 4. března 1915) konala konference ke 100. výročí Konference zahraničních sekcí Sociálně demokratické dělnické strany Ruska. Konference měla jednoznačný politický charakter definovaný heslem „Válka a ruská sociální demokracie.“ (Lenin Werke, Band 21, S. 11 – 21 a další). Výsledky byly publikovány v čísle 44 v časopisu Sozial - Demokrat 23. srpna 1915. Hlavním tématem konference bylo řešení „Spojených států Evropy.“

Výsledek konference lze shrnout do následujících čtyř konstatování, ze kterých se může učit i současná evropská a místní, česká sociální demokracie: 1) Založení republikánských spojených států Evropy je nesmyslné a prolhané, jestliže nebude odstraněna německá, rakouská a ruská monarchie. 2) Z hlediska hospodářského obsahu uvedeného hesla a ekonomických podmínek imperialismu, tj. exportu kapitálu a rozdělení světa „rozvinutými“ a „civilizovanými“ koloniálními mocnostmi jsou Spojené státy Evropy v kapitalistických podmínkách buď nemožné, nebo reakcionářské. Je to proto, že kapitál se stal mezinárodním a monopolistickým prostředkem několika málo států. A současně proto, že Anglie, Francie, a Německo si „uložily“ v zahraničí minimálně 70 miliard Rublů s ročním výnosem ve výši minimálně 3 miliard Rublů. 3) Spojené státy Evropy se budou rovnat v podmínkách kapitalismu dělení kolonií.

Miliardář může „národní příjem“ státu – kolonie dělit s někým pouze podle principu účasti kapitálu druhých. Dělení se vždy odehrávalo formou skrytého nebo otevřeného boje, často při pomoci válek. Vývoj produkčních prostředků vede objektivně ke zničení národního měřítka. Na druhé straně princip konkurence objektivně nedovoluje sjednocení na principu rovnoprávnosti, nebo federativní uspořádání států Evropy. 4) Existence EU nevyvrátila Leninovu hlavní tézi o nemožnosti objektivního sjednocení, nebo federativního uspořádání států Evropy v podmínkách kapitalismu, protože: a) není reálné očekávat rovnoměrný hospodářský růst všech členů společenství, b) krize a války jsou podmínkami existence expanzivního kapitalismu, c) zavedení Euro a jeho centralizovaná fixace a orientace, především k USD pomohlo transformovat EU do diktatury koncernů a bank. Mohu dodat, že EU je svým charakterem společenstvím reakcionářským.

Druhá událost se týká sjednocení Německa. V noci z 22. na 23. srpna 1990 odsouhlasila Volkskammer NDR v Berlíně sjednocení se SRN v poměru 294 za sjednocení, 62 proti a 7 členů se hlasování nezúčastnilo. Hlasování se uskutečnilo ještě před ratifikací smlouvy o sjednocení, během jednání 2 plus 4. Tak se dostala NDR do sféry zákonů SRN podle článku 23 spolkové ústavy s platností 3. října 1990. Uvádím tento příklad z několika aktuálních důvodů.

První důvod má vztah ke sjednocení Krymu s Ruskou federací. Nebudu se podrobněji zabývat možnými interpretacemi – sjednocení, anexe nebo připojení (Anschluss) atd. v obou případech, protože to není předmětem obsahu příspěvku. Druhý důvod se vztahuje na výsledky výše uvedené konference v Berně a konstatování o nemožnosti existence Spojených států Evropy z hlediska hospodářského.

Osobně jsem se účastnil velkého projektu v bývalé NDR – reorganizace druhé největší ocelárny v Německu, v Riese. Vím, co takové sjednocení s sebou nese, jaké má předpoklady, potřeby pro realizaci a následky. Žádná informace politiků, nebo učebnice ekonomie mne nepřesvědčí o tom, že EU může existovat na rovnoprávnosti založené, sjednocené nebo federativní formě. Ani EU, ani SRN, ani žádný jiný členský stát EU nemá finanční a logistické možnosti takový projekt iniciovat, realizovat a udržet při životě. O tom, že neexistuje kritická masa občanů EU, věřících byrokratům v EU – EK a jejich snaze o lepší budoucnost občanů EU, již nemluvě. Skutečnost existence SRN potvrzuje jednoznačně tézi Lenina a výsledky jednání konference v Bernu, před sto lety.

Před 47 lety došlo na území dnešní ČR ke vstupu vojsk Varšavského paktu. Noční příjezd vojsk Varšavské smlouvy jsem osobně zažil během cesty na návštěvu příbuzných a známých se zastávkou ve Stráži nad Nežárkou, Jindřichově Hradci a Praze. Měl jsem možnost celých devět dní, uskutečnit mnoho setkání, vést diskuze a hodnocení ve společnosti několika osobností z oblasti vrcholového sportu, MSS a vojenského letectví. Nebudu se podrobněji rozepisovat o této události také proto, že osobní hodnocení není podstatné pro definici trendů určujících naší představitelnou budoucnost. Skutečností ale zůstane – a to v obou případech, sjednocení Německa a konec „pražského jara“ - nutnost si uvědomit, že nelze oddělit politiku od ekonomie a tuto podřídit čistě politice. Na druhé straně existují historické procesy a rozhodnutí lídrů, která se vymykají svým charakterem a nutností, demokratickým „konzultacím s lidem.“

Třetí událost je spojena s cestami prezidenta Vladimíra Putina, a měsícem září tohoto roku. Jedná se o prezidentovu cestu do Číny a na otevření 70. shromáždění OSN v New Yorku.

Cesta do Číny bude nejenom symbolická, co se týče oslav ukončení války s Japonskem, ale i symbolická, co se týče dynamiky rozvoje hospodářsko – politických vztahů mezi Ruskou federací a Čínskou lidovou republikou. Nebudu se vědomě rozepisovat o hodnotě očekávaných nových smluv.

Cesta na půdu OSN a účast v 70. shromáždění OSN, které bude otevřeno 15. září, pouhé dva dny do zasedání FED, bude také symbolická a důležitá. A to především z hlediska geopolitického. Od zasedání FED 17. září, které se uskuteční během zasedání OSN, se očekává buď pokračování finanční politiky FED, nebo zvýšení úrokové sazby USD. Již dnes si dovoluji hodnotit jedno i druhé rozhodnutí FED, jako rozhodnutí s negativním následkem pro hospodářství a mezinárodní politiku. Při setrvání na dosavadní politice FED se potvrdí slabost ekonomiky USA. Při zvýšení úrokové sazby se zvýší spekulace s USD, protože se jedná o umělé navýšení hodnoty USD. „Silnější USD“ posílí se devalvační trendy, především v tak zvaných rozvojových zemí a odchod kapitálu. Výhody pro průmysl EU a Euro budou minimální, jestliže vůbec budou. Z geopolitického hlediska to znamená, že boj měnových systémů bude pokračovat, boj měn USD, Rinmimbi, Rubel bude intenzivnější a nebezpečí vojenského konfliktu bude narůstat. To i proto, že jak víme z historie, válka ničí jedno hospodářství a zachraňuje druhé.

Návštěvu prezidenta Putina v OSN považuji za významnou nejenom s ohledem na politiku FED, ale i na nedávné vystoupení ex – šéfa FED Ben Bernake v Brookings Institute. Tam se pan Bernake nechal mimo jiné slyšet s hodnocením první a druhé světové války, kdy „kolosální vojenské náklady a objednávky doslova vytáhnuly hospodářství USA z deprese a nejenom ukázaly, ale i dokázaly obrovský efekt na zvýšení objemu průmyslové výroby, který bylo možno cítit i po skončení vítězné války.“

Dám – li takovéto hlásání do kontextu s voláním některých politiků SRN po urychleném založení armády EU, po společné migrační politice EU ve spojení s možným omezením nebo dokonce odchodem SRN ze Schengenské smlouvy, není pochyb o směru cesty a cílech asymetrického spojence ze zámoří. Při takovém porozumění hodnocení pana Bernake, volání Němců po EU armádě a ochoty EK k větší transparenci v otázkách TTIP, jsou prosby polských politiků po založení trvalých vojenských bází NATO v Polsku a některých dalších zemích střední a východní Evropy v hrubém narušení dohody z Newportu ze září 2014, pochopitelné, i když nejenom pro Polské občany, ale občany české kotliny jako takové, nejsou dobré. Transformace EU ve staveniště plotů a vzniku staronových pohraničních vojsk a neutuchající žízni po informaci o všech občanech, včetně EU, jsou jenom dalším krokem na cestě k izolaci EU nejenom od Ruska, ale od světa.

Prezident Putin dá pravděpodobně na půdě OSN světu veřejně vědět o svých obavách vyplývajících z výše uvedených pozorování a pokračující transformace světového řádu. V zákulisí si prezident bude pravděpodobně moci prověřit, především s USA, možnosti, jak omezit prakticky stupňující se konflikt ve světě. Podle motto: Vlk se nažral, a koza zůstala živá. O Ukrajině může padnout slovo, nebude – li již nic jiného na pořadu dne. Náklady na obnovu Ukrajiny tak i tak ponesou především EU a Ruská federace. Případně si USA a Rusko budou neveřejně identifikovat mezníky „červené linie.“ Bude se, jako tomu bylo i dříve, sondovat o podmínkách existence mnoho-polárního světa. Pro EU a ČR to znamená: O nás bez nás.

Shrnuto a podtrženo: Transformace expanzivního kapitalismu do intenzivního není objektivně možná. Internacionalizace výrobních prostředků a podmínek je nezvratná, na druhé straně ale objektivně nutná pro vznik nového hospodářsko – politického systému. Nový hospodářsko – politický systém nebude mít národní, ale mezinárodní charakter. Euro se bude muset transformovat do nové formy měnového systému podobného bývalému EWS (evropský měnový systém), protože alternativy, buď Euro, nebo Drachma, nejsou realistické, stejně jako pokračování s Euro ve vleku USD a FED.

EU – EK, stejně jako kancléřka Merkel se svou mantrou „ Stirbt der Euro, dann stirbt Europa“ (umře Euro, potom umře Evropa) se bude muset podřídit principu subsidiarity, jinak je konec EU a moc kancléřky b představitelné budoucnosti více než reálný. Především až se bude řešit další etapa osudu Řecka, Itálie a podobných států na cestě ke krizi, ne v mediálním, ale v řeckém slova smyslu. Analogicky bude to samé platit pro členy Euroasijské hospodářské unie, kteří si budou muset uvědomit, že státní suverenita v představitelné budoucnosti bude mít jinou formu, než má dnes, a národní měny v geopolitickém sdružení se budou transformovat, především co se týče jejich významu.

Proto doporučuji naslouchat projevům prezidenta Putina, a to nejenom v září tohoto roku.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.