Jaromír Novotný: Co znamená poslední vývoj na Ukrajině?

obrazek
3.12.2013 13:54
Rozpadem Sovětského svazu v roce 1991 skončilo dlouhé období bipolárního světa (soupeření Východ – Západ, reprezentované USA a SSSR), které začalo v roce 1948 spuštěním tzv. „Železné opony“, pokračovalo „studenou válkou“ a skončilo rozpadem „společenství zemí tábora míru a socialismu“. Bylo to dlouhé období a trvalo zhruba čtyřicet let.

Po zániku Sovětského svazu jsme se ocitli ve světě unipolárním. Jedinou světovou velmocí byly USA a ty v podstatě určovaly dění na mezinárodní scéně v následujících zhruba dvaceti letech. Světová finanční krize v září roku 2008, jako důsledek americké hypoteční krize, ohlašovala počátek konce výsadního postavení USA. V roce 2012 svět zaznamenal další známky poklesu vlivu největší mocnosti současného světa. V souvislosti s krizí v Sýrii zablokovaly Rusko a Čína v Radě bezpečnosti OSN každý pokus o schválení rezoluce opravňující USA k ozbrojenému zásahu proti této blízkovýchodní zemi.

Během roku 2013 Rusko vyslalo do Středozemního moře k břehům Sýrie dokonce válečné lodě. V září 2013 tak v blízkosti syrských břehů operovalo 11 ruských válečných lodí a 8 válečných lodí USA, připravených k útoku na Sýrii. Ruskému ministrovi zahraničních věcí Lavrovovi se podařilo dojednat dohodu o zničení syrských chemických zbraní a tak se de facto Rusku podařilo zabránit útoku USA na Sýrii. Bylo to poprvé, kdy musely USA ustoupit.

Nu a nyní, v případě Ukrajiny, jsme svědky dalšího tahu Ruska na šachovnici světové politiky. Moskva nelibě nesla porážku Viktora Janukovyče v prezidentských volbách v roce 2004, kdy v důsledku tzv. Oranžové revoluce, byly volby anulovány a vítězem byl vyhlášen Viktor Juščenko. Proto před dalšími volbami už neponechala nic náhodě. V roce 2009, rok před prezidentskými volbami, v průběhu jednání o ceně plynu, Rusko na krátkou dobu dodávky této suroviny přerušilo. Ukázalo tak zranitelnost ukrajinského hospodářství v plném světle. Vítězem prezidentských voleb 2010 se tak stal opět kandidující Viktor Janukovyč. Vláda Ukrajiny začala vyjednávat smlouvu o přidružení k EU. Když už se zdálo, že vše je na dobré cestě, v červnu 2013 Rusko opět demonstruje zranitelnost ukrajinské ekonomiky a omezuje dovoz zboží z Ukrajiny. Posléze upozorňuje ukrajinskou vládu na to, že v případě uzavření smlouvy o přidružení s EU bude nuceno celně chránit ruský trh před zbožím z Ukrajiny. 

Ukrajinská vláda si spočítala výši možných hospodářských ztrát pro domácí ekonomiku a požádala EU o kompenzace ve výši 630 miliard eur. EU konstatovalo, že reálná částka kompenzací může dosáhnout maximálně výše 630 milionů eur. Dne 21. listopadu 2013 tak prezident Janukovyč přehodnotil rozhodnutí o parafování smlouvy o přidružení k EU na setkání ve Vilniusu ve dnech 27 a 28. 11. 2013. Z původně tří zemí tak smlouvu o přidružení parafovaly Moldavsko a Gruzie. Ukrajina nikoliv. Na  Ukrajině vypukly masové protesty občanů požadujících demisi vlády, rozpuštění Parlamentu, nové volby a odstoupení prezidenta. 

Ať už se situace na Ukrajině vyvine jakýmkoliv směrem, buď k EU nebo k Rusku. Rusko ukázalo, že se vrátilo na mezinárodní scénu a že je nutno s ním znovu počítat. K tomu jen přidám, že Čína vypustila v listopadu sondu k Měsíci, kde má přistát lunární vozítko „nefritový králík“. Bude tak třetím státem po USA a SSSR, kterému se to podařilo. 

Mimochodem Indie, rovněž v listopadu, vypustila sondu k Marsu a zařadila se tak mezi státy se schopnostmi působit v kosmu.

Na konci roku 2013 tak vítejte v novém, multipolárním světě. Éra výsadního postavení USA skončila...

jaromir-novotny
Bývalý I. náměstek ministra obrany a český velvyslanec v Indii a Japonsku.
Klíčová slova: EU, Rusko, Ukrajina, USA, zahraniční politika

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

amiourful

Krindypindy, uni, bi  podívejt se reálně, o co jde: http://vetvicka.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=383377&bk=54522

paysan

Konečně někdo, kdo se na situaci dívá prizmatem přesahujícím meze domácí hroudy. Je zřejmé, že boj o Ukrajinu je bojem o postavení Ruska na mezinárodním poli. Z tohoto pohledu by bylo vhodné se blíže podívat na roli Polska nejen v této "cause". Stranou zájmu médií zůstavá poněk skutečnost, že Polsko v posledních letech neobyčejně mocně zbrojí. Zdůvodňuje se to tím, že stojí na hranici NATO a Běloruska, potažmo Ruska. Jen to jen z tohoto důvodu, či kvůli polské snaze se alespoň vojensky v rámci EU vyrovnat Německu, či Francii? Kdo ví? A pak je tu historický vliv Polska na západní ukrajinské území. To se rovněž nedá pominout, stejně jako poněkud utajovaná angažovanost polské strany na rozdmýchávání současných demonstrací v ulicích Kyjeva a její podpoře opozice.

Ale je tu i jiné mediální selhávání. Veřejnost u nás se nedozvídá vůbec nic o tom, že nabídnutá milierdová pomoc MMF Ukrajině je podmiňována takovými podmínkami, jako například okamžitým uvolněním cen elektřiny a plynu pro domácnosti. Co by to znamenalo pro obyčejné lidi, mávající na "Majdanu" žlutomodrými zástavami, si v Evropě málo kdo uvědomuje. Stejně tak nikdo nepíše o tom, co by pro beztak zkomírající ukrajinské hospodářství, dušené nezbytností splácet dluhy za dodané a v cenách nikoliv evropsky běžných (!) v Rusku nakupované suroviny, znamenalo opuštění bezcelního prostoru zemí SNS.

Zkrátka se zdá, že kdosi hraje nebezpečnou hru, která může dost dobře vyústit v rozdělení Ukrajiny, kdy průmyslově bohatou, surovinami oplývající a černozemí disponující východní Ukrajinu, včetně Krymu "spolkne" na základě lidového referenda Rusko a chudý a beztak se už léta vylidňující (kdo mohl pracuje už nyní v zahraničí) ukrajinský západ si třeba v záchvěvu vzpomínek na Velkopolsko přivlastní náš severní soused, byť jen kvůli tomu, že tím celá EU získá nový manévrovací prostor.