Jaromír Novotný: Kam směřuje ministerstvo obrany?

obrazek
12.12.2012 13:22
Ve vládách všech zemí, které mají vlastní ozbrojené síly, je ministerstvo obrany řazeno mezi tzv. silová ministerstva, a je obvyklé, že při sestavování vlády je o post ministra obrany veden mezi koaličními partnery tvrdý boj. Proto jsou ministry obrany obvykle jmenováni vlivní politici, kteří jsou respektováni i mimo vlastní zemi.

I. etapa – silové ministerstvo

V naší zemi bylo takto ministerstvo obrany vnímáno od vzniku samostatného československého státu v roce 1918 v podstatě až do našeho vstupu do NATO v roce 1999. Při jednáních o vstupu do Severoatlantické aliance (NATO) totiž mohli politici, kteří se jich aktivně účastnili, získávat u veřejnosti snadné kladné body. Objevovali se často v mediích a jejich popularita ve veřejnosti se tak automaticky, bezpracně udržovala na stabilní úrovni. Po tomto datu začal postupný sestup významu tohoto ministerstva. Vládnoucí elity došly k závěru, že bezpečnost státu je zajištěna, z každé šlamastiky nás vytáhnou spojenci z NATO a není tedy nutné nadále udržovat rozpočet na obranu ve výši Severoatlantickou aliancí požadovaných 2% HDP.

II. etapa – rezervní kasička

Výdaje na obranu byly - v následujících letech téměř automaticky - každoročně snižovány, až jsme se tak postupně dopracovali k současným výdajům na obranu státu ve výši 1% HDP. Vůbec nikomu nevadí, že neplníme základní kritérium členství v NATO, které bylo jednou z podmínek našeho přijetí do této aliance. Ministerstvo obrany v těchto letech již nebylo „silovým“ ministerstvem, ale jakousi „rezervní kasičkou“ vlády. Vždy, když se nějakému resortu nedostávalo peněz, byly mu peníze přidány na úkor ministerstva obrany. Tomu odpovídalo i obsazování pozice ministra obrany. Musel to být někdo, kdo se nebude bránit neustálým škrtům. Tak se stalo, že jsme měli i „zpívající“ ministryni paní Vlastu Parkanovou. Za ministra Alexandra Vondry byly výdaje na obranu osekány i dle jeho vlastního vyjádření až „na kost“. Počty vojáků dále klesly a jsou již nižší, než počty ozbrojených členů různých soukromých bezpečnostních agentur.

III. etapa – trafika

Dnešní jmenování nové ministryně obrany paní Karolíny Peake zahajuje ministerstvo obrany éru politické bezvýznamnosti. V jeho čele totiž stane politička, jejíž životní zkušenosti jsou opravdu „veliké“, navíc s problémy spojenými s obranou státu neměla nikdy nic společného, ani náhodou. Byla dva roky advokátní koncipientkou, působila jako překladatelka a tlumočnice, před tím, než byla zvolena v roce 2010 za stranu Věci veřejné do Poslanecké sněmovny, byla členkou městského zastupitelstva pro Prahu 1. Toto je přece skvělá kvalifikace, aby se mohla věnovat takovým problémům, jako je budoucnost NATO po skončení mise v Afghánistánu, nebo jak řešit problém obrany Evropy poté, co se strategické zájmy USA přesunuly do oblasti Pacifického regionu. Nehledě na problém, jak s tím nedostatkem prostředků dále pokračovat v transformaci našich ozbrojených sil, abychom je zachovali - alespoň v minimální míře - bojeschopné. Naopak věřím, že se stane ozdobou každého zasedání ministrů obrany NATO nebo EU. Není to trochu málo?

Traduje se, že jedinou zemí neomezených možností jsou USA. Mám neodbytný pocit, že takovou zemí se stáváme i my. Je tu jen jeden malý rozdíl, v našem případě to není otázka schopností, ale otázka vlastnictví správného stranického průkazu. Naivně jsem si myslel, že období (1948 až 1989) je již věcí historie. Mýlil jsem se. Paní Peake je toho názorným příkladem.

 

(autor byl v letech 1993 – 2001 ve vrcholových funkcích na ministerstvu obrany – v letech 1993 – 1997 byl vrchním ředitelem sekce zahraničních vztahů ministerstva obrany, od 1997 do 2001 pak I. náměstkem ministra obrany)

jaromir-novotny
Bývalý I. náměstek ministra obrany a český velvyslanec v Indii a Japonsku.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Jaroslav Židlický

4. etapa - tunel

Trafikantka Peak se svými vybranými nohsledy,  za tiché podpory neschopného premiéra, spolu se stejně neschopným  vrchním velitelem ozbrojených sil ČR, avšak k úplné spokojenosti současného všehoschopného ministra financí, obnoví Vondrou lehce narušený penězovod  směřující do profláknutého Omnipolu. K dosažení úplné dokonalosti paní ministryně a pana ministra financí, ještě zbývá zahladit stopy po působení exministra Bartáka,exministryně Parkanové ve známých  korupčních kauzách a dílo bude dokonáno. Lhostejno zda, armáda pod vedením ministerských diletantů, si zachová minimální míru bojeschopnosti.O transformaci armády a její bojescopnost, o zabezpečení obrany státu před vnějším nebezpečím tu přeci vůbec, ale vůbec nejde.

klokan

  V mysli se vybavuje i taková veverka v kleci, tlapkami zoufale otáčející klícku, které momentálně velí.

novotny

Na MO sedí stále na teplých flecích bývalí korupční mafiáni, které ani workoholik Vondra nevyčenichal a nevyhodil. Myslím, že ti milou Karolínu zlikvidují velice brzy.

paysan

Pane Schlimbachu, toho se bohužel neobávám. Pan Nečas, stejně jako pan Kalousek jsou totiž opravdu bytostně přesvědčeni, že pro zemi dělají to nejlepší, jen je lidé nechápou. Paní Peak si to na rozdíl od nich nemyslí, ona je jen prototyp současné úspěšné a nesmírně ambiciózní "managerky", která cokoliv bere jako výzvu a naivně si myslí, že se ji zhostí s úspěchem.

Chvíli jsem si v průběhu letoška myslel, že ono svinstvo těmto lidem připomenou lidé. Byl jsem bláhový a nesmírně naivní. Lidé ve své většině nechají na sobě dříví štípat, ale mlčí. Skoro jsem uvěřil, že mají strach vyjít do ulic a domoci se změny. Ale to platí možná jen o pár jedincích. Ve své většině jsou moji spoluobčané obyčejně leniví a čecháčkovsky zahledění jen na svůj "hrad" a svůj "píseček" a strasti jiných je nejen nezajímají, ale, bohužel, nejsou ochotni pro ně nic udělat. To mi vadí a trápí moc!

schlimbach

Nechtěl bych být v kůži Nečase, až mu snad jednou dojde všechno to svinstvo, které bylo na našem národu napácháno. Rozhodně mu však přeji, aby mu to jednou došlo a aby měl dost času toto své prozření si prožít a uvědomit.