Je Angela Merkelová neporazitelná?

obrazek
1.5.2017 21:59
Volby do Bundestagu, které se uskuteční 24. září patří jistě k těm nejdůležitějším v rámci EU a bude jim věnována náležitá mediální pozornost. Aktuální průzkumy veřejného mínění však nenaznačují žádné politické zemětřesení a zřejmě ani nedojde ke střídání na postu spolkového kancléře. Nicméně se očekává, že místo současných čtyř stran jich ve Spolkovém sněmu zasedne šest.

Volby 2013

Křesťanští demokraté Angely Merkelové si udržovali dvojciferný náskok před druhými sociálními demokraty od posledních voleb před čtyřmi lety, ale od letošního března se rozdíl mezi oběma největšími stranami začal zmenšovat poté, co se volebním lídrem a předsedou SPD stal bývalý předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. V důsledku ztráty parlamentní většiny musela po volbách 2013 skončit dosavadní černo-žlutá koalice CDU-CSU a FDP, neboť liberálové poprvé v dějinách SRN nepřekročili pětiprocentní hranici a nedostali se do Bundestagu. Oproti tomu křesťanští demokraté dosáhli nejlepšího výsledku od sjednocení země v roce 1990 – 41,5 % hlasů a téměř polovinu mandátů. Obě velké strany (CDU-CSU a SPD) posílily, zatímco všechny ostatní oslabily. V důsledku pádu FDP byla vyjednána již třetí velká koalice křesťanských a sociálních demokratů. Juniorní pozice ve vládě SPD příliš nesvědčila a její preference stagnovaly až do nástupu M. Schulze do čela strany.

Aktuální průzkumy

Podle dvou posledních průzkumů uskutečněných ve dnech 20. – 27. dubna na vzorku 1328 resp. 2439 respondentů by zvítězila CDU-CSU se ziskem 36 – 37 % hlasů, zatímco druhá SPD si udržuje podporu 29 %. Trend dominance těchto dvou velkých stran je konstantou německé politiky od konce druhé světové války a zdá se, že se to nezmění ani v blízké budoucnosti. S velkým odstupem následuje Levice (9 %), jejíž pozici třetí nejsilnější strany ohrožuje Alternativa pro Německo (AfD), kterou by volilo 8 – 9 % respondentů. Zelení disponují podporou 7 – 8 % voličů. Do Bundestagu by se po čtyřleté pauze vrátila liberální FDP se 6 %. Žádné další uskupení by nepřekročilo pětiprocentní uzavírací klauzuli. Je otázkou, zdali fenomén Schulz vydrží působit až do září a SPD překročí 30 % nebo bude stagnovat. Voliče může také ovlivnit role nového spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera (SPD), který však musí vystupovat nadstranicky a jeho pravomoci jsou minimální.

Závěr

V porovnání s výsledky posledních voleb je zřejmé, že CDU-CSU si i přes ztrátu cca pěti procent voličů udržuje stabilně nejvyšší podporu a má našlápnuto ke čtvrtému vítězství v řadě. Problém imigrace Němci evidentně nepovažují za natolik zásadní, aby kancléřku za její politiku otevřených dveří a zhoršení bezpečnostní situace v zemi potrestali. SPD ostatně v tomto ohledu nepředstavuje žádnou alternativu a k imigrantům má obdobný postoj jako Merkelová. Schulzovi se podařilo SPD pozvednout o pár procent, ale potenciál k volebnímu vítězství, které strana v celostátním měřítku zažila naposledy pod vedením Gerharda Schrödera, zatím podle průzkumů nemá. Levice i Zelení si udržují poměrně stabilní elektorát. FDP prospěly čtyři roky mimo parlamentní lavice a její návrat zpět je celkem pravděpodobný. Parlamentním nováčkem bude AfD, která zaujala voliče svou euroskepsí a odporem k imigrantům. Její koaliční potenciál je však nulový. CDU-CSU bude moci pokračovat v dosavadní velké koalici s SPD, případně vytvořit vládu s FDP a Zelenými.

kosina
Nezávislý publicista píšící o mezinárodních vztazích a světové politice. Vystudoval historii, politologii a iberoamerikanistiku v doktorském programu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.