Jednání o semaforové koalici zahájeno

semafor
10.11.2021 09:55
Sociální demokraté SPD, Společenství 90/Zelení a liberální Svobodní FDP zahajují konkrétní koaliční jednání a 22 odborných pracovních skupin se schází poprvé v plném rozsahu. Každá skupina má čtyři až šest členů za každou stranu – celkem se jednání účastní 300 politiků z jejich řad a měla by být uzavřena do 10. listopadu. Pracovní skupiny poté předloží poziční dokumenty ke svým tematickým oblastem hlavní vyjednávací skupiny, která se dohodne na finální úpravě a vyjasnění nevyřešených otázek. Koaliční smlouva by měla být hotová pak do konce listopadu a interně potvrzena. U FDP se tak stane na zvláštním stranickém sjezdu, u Zelených ve formě digitálního průzkumu členů a SPD zvažuje i svolání mimořádného stranického sjezdu. Ten by se mohl konat krátce před plánovaným zvolením Olafa Scholze Bundestagem kancléřem v mikulášském týdnu.

Při koaličních jednáních se většinou mluví o problematických bodech, poznamenává ARD což je  celkem jasně regulováno. Pracovní skupiny by se měly scházet pouze v týdnu mezi 11. a 17. hodinou, bez  nočního sezení.  Všechny týmy by měly například stejným způsobem dokumentovat své výsledky a průběžné výsledky, uvádí příručka, z níž cituje agentura Reuters. Reporty tedy mohou mít maximálně šest stran, velikost písma jedenáct,  řádkování 1,5, až do takových podrobností je vše regulováno. Pro výsledkové práce je vyžadována struktura se šesti sekcemi z nichž poslední se nazývá „Finančně efektivní opatření“.  Musí být také jasné, zda jsou klasifikovány jako investiční nebo spotřební a tematicky jsou rozděleny do sedmi bloků: moderní stát a digitalizace, ochrana klimatu, svět práce, rodiny a dětí, svoboda a bezpečnost, zahraniční věci a obrana, veřejné finance.  Sporné body v koaličních rozhovorech se objevují v průzkumném dokumentu o ochraně klimatu, kde  by se zejména Zelení by mohli dostat pod větší tlak. Někteří ve straně si všímají toho, co zůstává vágní – nebo dokonce chybí: například dohoda o obecném omezení rychlosti na silnicích. Na druhou stranu se má urychlit expanze zelené elektřiny, solární systémy se mají stát povinnými v nových komerčních budovách a pravidlem v nových soukromých domech.  K vyřazení uhlí by mělo dojít do roku 2030 – ovšem s frází „ideálně“. Podporuje se návrh EU povolit od roku 2035 pouze vozidla s neutrálními emisemi CO2. V Německu by to mělo začít platit dříve.

Průzkumný dokument předpokládá, že úroveň důchodu bude zajištěna na 48 procentech. Snižování důchodů je proto mimo stůl a vyloučeno je i zvýšení důchodového věku což  by  způsobilo nespokojenost u FDP. Pro financování lze uvažovat o navýšení příspěvků nebo  federální dotace. Mohlo by to být vzrušující, kdyby na to musel vydělat peníze například ministr financí FDP Christian Lindner, poznamenává ARD. Plánovaný vstup do částečného financování zákonného důchodového pojištění má z pohledu FDP háček, protože plánovaný kapitál ve výši deset miliard eur má být financován ze spolkového rozpočtu prostřednictvím úvěru. Investice by měly být umožněny „v rámci ústavní dluhové brzdy“ a daně   z příjmu, živnostenská daň a DPH by se neměly zvyšovat. Neměly by také existovat žádné nové „daně z majetku“ což skrývá potenciál pro konflikt. Protože mnozí ze Zelených a SPD jsou nespokojeni s tím, že kvůli tomuto odhodlání zůstává otevřené, jakým způsobem budou financovány potřebné investice – i když je jim jasné, že k odklonu by bylo nutné změnit ústavu, přičemž semaforové vládě  na to chybí většina. Liberálové se vehementně brání využít toho, že na příští rok bude kvůli koroně opět pozastavena dluhová brzda  za žádného zvýšení daní, což stojí  j v  průzkumném dokumentu SPD, Zelených ale i u FDP.

Kandidát SPD na kancléře Olaf Scholz chce budoucí kabinet obsadit tolika muži jako ženami. Zejména zelení politici naléhají, aby i FDP obsadili své vládní posty rovným gendrovým zastoupením – významní liberálové však striktní tento požadavek  odmítají. Příslušné komise mají tedy co řešit, uzavírá svou úvahu ARD.

V souvislosti se zahájením semaforových jednání tisk komentuje jaká opatření semaforová koalice schválí proti stále sílící pandemie Covitu-19. Portál DER ZEITU  vysvětluje: „Tři semaforové strany chtějí nechat epidemii doběhnout a poskytnout zemím méně drastické možnosti namísto dosavadních tvrdých zásahů do základních práv. Cokoli, co by skutečně bolelo a vyvolalo odpor, koaličníci raději nezavádějí.“ LEIPZIGER VOLKSZEITUNG tento přístup kritizuje: „Je zcela iracionální ukončit epidemickou pohotovost v situaci s rekordními počty nakažených. To nemůže dopadnout dobře.“ „Z pohledu RHEIN-ZEITUNG z Koblenze je jasné: „Pokud si lidé dovolují nenechat se očkovat,  musí se  přijmout důslednější opatření proti  šíření viru. Pravidlo 2G, je-li přísně uplatňováno, je tvrdé, ale funguje.“ „SÜDDEUTSCHE ZEITUNG také zdůrazňuje: Je nejvyšší čas myslet více na ty, kteří byli očkováni, aby chránili sebe a ostatní,  také na ty, kteří také léčí váhavé a nerozumné na klinikách a v domácnostech že musí snášet, že jim pár nepoučitelných kolegů ničí práci. To vyžaduje krizový tým s odborníky na národní úrovni, který definuje celostátně závazná pravidla a limitní hodnoty.

Richard Seeman

 

Pracovní skupiny koaličních jednání

(Pozn.: Seznam skupin ukazuje, že v jednání zapojených stran jde zejména o věcné otázky a ne jen o obsazení funkcí a uspokojení koaličních partnerů.) .

Pracovní skupinu pro moderní stát a demokracii vedou Thomas Kutschaty, šéf SPD v Severním Porýní-Vestfálsku, parlamentní manažerka Zelených Britta Haßelmannová a domácí politik FDP Konstantin Kuhle.

V čele pracovní skupiny pro digitální inovace a digitální infrastrukturu stojí člen Spolkového sněmu SPD Jens Zimmermann, bývalý spolkový manažer Zelené mládeže Malte Spitz a liberální ministr hospodářství NRW Andreas Pinkwart.

Vedoucími pracovní skupiny pro inovace, vědu, univerzitu a výzkum jsou: Thomas Losse-Müller, státní politik SPD ve Šlesvicku-Holštýnsku, zelená hamburská senátorka pro vědu Katharina Fegebanková a Lydia Hüskensová, předsedkyně spolkové země liberálů v Sasku-Anhaltsku.

Pracovní skupinu pro ekonomiku tvoří jako šéf parlamentu výkonný ředitel poslaneckého klubu SPD Carsten Schneider, bývalý šéf Strany zelených Cem Özdemir a místopředseda poslaneckého klubu FDP Michael Theurer.

Vedení pracovní skupiny pro životní prostředí a ochranu přírody: Vedoucími jsou Rita Schwarzelühr-Sutterová, státní tajemnice SPD na Spolkovém ministerstvu životního prostředí, Steffi Lemkeová, členka Strany zelených, a zemský předseda FDP v Dolním Sasku Stefan Birkner.

Zemědělství a výživa: Vedoucími představiteli jsou Till Backhaus, ministr životního prostředí a zemědělství SPD v Meklenbursku-Předním Pomořansku, bývalá spolková ministryně zemědělství Zelených Renate Künastová a členka FDP za Bundestag Carina Konradová.

Mobilita: Vedoucími jsou Anke Rehlingerová (SPD), ministryně dopravy a místopředsedkyně vlády v Sársku, vůdce Strany zelených Anton Hofreiter a dopravní expert FDP Oliver Luksic. Klima, energetika, transformace: vůdci jsou poslanec SPD Matthias Miersch, politik zelené energie Oliver Krischer a klimatický politik FDP Lukas Köhler.

Sociální stát, základní zabezpečení, důchod: V čele stojí poslankyně Spolkového sněmu za SPD Dagmar Schmidtová, zelený poslanec Sven Lehmann a místopředseda strany FDP Johannes Vogel.

Práce: Vedoucími jsou místopředseda SPD Hubertus Heil, členka Strany zelených Katharina Drögeová a viceprezident FDP Johannes Vogel.

Stavba a bydlení: Vůdci jsou místopředseda SPD Kevin Kühnert, člen Strany zelených Chris Kühn a regionální lídr bavorské FDP Daniel Föst.

Zdraví a péče: Lídry jsou předsedkyně poslaneckého klubu SPD v Sasku-Anhaltsku Katja Pähleová, Maria Klein-Schmeinková, členka Strany zelených, a Christine Aschenberg-Dugnusová, zdravotní politička z FDP.

Vzdělání a příležitosti pro každého: Vůdci jsou předseda parlamentní skupiny SPD v Bádensku-Württembersku Andreas Stoch, zemský předseda Zelených za NRW Felix Banaszak a člen FDP v Bundestagu Jens Brandenburg.

Děti, rodiny, senioři a mládež: vůdci jsou zástupce vůdce strany SPD Serpil Midyatli, předsedkyně parlamentní skupiny Zelených Katrin Göring-Eckardtová a poslanec FDP Stephan Thomae.

Kulturní a mediální politika: Vůdci jsou hamburský senátor pro kulturu Carsten Brosda, předchozí místopředsedkyně Bundestagu Claudia Rothová (Zelení) a odborník na rozpočet FDP Otto Fricke.

Vnitřní bezpečnost, občanská práva, spravedlnost, ochrana spotřebitele, sport: v čele stojí předchozí spolková ministryně spravedlnosti a spolkové rodiny Christine Lambrechtová (SPD), poslanec Zeleného parlamentu Konstantin von Notz a místopředseda Bundestagu FDP Wolfgang Kubicki.

Rovnost, rozmanitost: v čele stojí saská ministryně sociálních věcí Petra Köppingová, místopředsedkyně Strany zelených Ricarda Langová a právník Herbert Mertin (FDP).

Dobré životní podmínky ve městě a na venkově: Vůdci jsou člen SPD za Bundestag Frank Junge, členka Zelených za Bundestag Manuela Rottmannová a členka představenstva FDP Marie-Agnes Strack-Zimmermannová.

Uprchlíci, migrace, integrace: Vedoucími představiteli jsou dolnosaský ministr vnitra Boris Pistorius (SPD), poslankyně Zeleného Bundestagu Luise Amtsbergová a ministr pro integraci FDP Severního Porýní-Vestfálska Joachim Stamp.

Zahraničí, bezpečnost, obrana, rozvoj, lidská práva: Vůdci jsou ministr zahraničí SPD Heiko Maas, zahraniční expert Zelených Omid Nouripour a zahraniční politik FDP Alexander Graf Lambsdorff. Evropa: Lídry jsou evropský politik SPD Udo Bullmann, za Zelené a FDP evropští politici Franziska Brantnerová a Nicola Beer.

Finance a rozpočet: Vedoucími jsou ministryně financí SPD Porýní-Falce Doris Ahnenová, odbornice na zelené finance Lisa Pausová a finanční politik FDP Christian Dürr.

 

 

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.