Jiří Dolejš: 70. výročí vzniku „SS-Truppenübungsplatz Böhmen“

obrazek
26.7.2012 11:39
Letos si připomínáme výročí nejrozsáhlejší migrační akce nacistů v Protektorátu Čechy a Morava. V oblasti mezi Vltavou a Sázavou až k Sedlčanům a Olbramovicím se středem v Neveklově byl vytvořen cvičební prostor pro jednotky SS. Znamenalo to vystěhovat 62 obcí zcela a dalších 13 částečně. Dotčeno bylo 9 tisíc rodin (cca 30 tisíc osob).

Kdo během letních toulek navštíví překrásnou krajinu Středního Povltaví, dostane se do míst, kudy před sedmdesáti lety kráčela smutná historie. Někdejší okresy Neveklov, Benešov, Votice a Sedlčany na pravém břehu Vltavy byly kdysi chudý kraj. Přesto zde žily tisíce obyvatel, které byly během okupace od roku 1942 nemilosrdně vyhnány ze svého domova. Co bylo příčinou?

Už 30. října 1941 se konala na velitelství SS porada o vybudování obrovského cvičiště o rozloze 45 000 ha (450 čtverečních kilometrů) kde mělo cvičit na 20 tisíc mužů. 1. listopadu 1941 byla zřízena funkce velitele výcvikového prostoru, stal se jím SS-Oberfuhrer Bernhard Voss, později jím byl SS-Oberfuhrer Alfred Karasch. Obdobný výcvikový prostor zbraní SS byl zřízen v polské Dombici.

Díky ilegálnímu národně revolučnímu výboru v Benešově se zvěst o těchto plánech dostala počátkem roku 1942 mezi lidi. Leták je varoval, že území má být uloupeno a obyvatelstvo násilně vystěhováno z rodných chalup statků a domovů. Vyděšení místní vypravili k protektorátní vládě svou deputaci, ale předseda vlády Jaroslav Krejčí před nimi předstíral, že o ničem neví. Ministr zemědělství Adolf Hrubý jim rovnou sliboval, že zakročí. Avšak nic se nestalo a přípravy velitelství SS pokračovaly dál.

14. března 1942 byla vylepena první vyhláška okresního hejtmanství v Benešově o evakuaci. Plán vystěhování místních obyvatel byl rozdělen do pěti etap. První začala po atentátu na Heydricha a byla ukončena 15. října 1942, ostatní pokračovaly až do jara 1944. Mašinérie se rozběhla na plné obrátky, stěhovací termíny se zkracovaly. Mimo etapy bylo vyhlášeno stěhování Sedlčan (do 1. srpna 1943) a Neveklova (do 12. prosince 1943). Průběh organizovaly pobočky benešovské přesídlovací kanceláře a to v Netvořicích, později v Nesvačilech, Sedlčanech a Čerčanech.

Prvním vystěhovalcům ještě dovolili živý i mrtvý inventář i narychlo sklizenou úrodu. Hůře na tom byli ti další, kteří tam museli vše nechat. Každé „Kundmachung“ končilo varováním před tvrdými tresty pro každého, kdo neuposlechne opatření. Na výpadovkách nemilosrdně kontrolovaly jízdní hlídky, hlavně u Živohošti a v Jírovicích u Benešova. Hrozily zastřelením každému, u koho našli třeba jen slepici. Vystěhovalci zůstali zcela bez domova a zůstali odkázáni jen na pomoc příbuzných a známých. Za zanechaný majetek se proplácela část jeho ceny, ti kteří vyvlastění odmítli, nedostali nic.

V zajištěném území muselo zůstat vše v původním stavu – porost, komunikace i zástavba. Dobývání nerostů, obdělávání polí, těžba dřeva, lov zvěře a ryb přešlo pod správu velitelství cvičiště a mělo statut hospodářských jednotek SS. Postupně zde byly zřízeny školy pro dělostřelce, ženisty, tankové granátníky a stíhače tanků. Na zabraném území vybudovali okupanti střelnici pro jednotky SS (tzv. Zielgebiet), vyklizené domy sloužily jako terče pro dělostřelectvo. 29 usedlostí bylo přeměněno na SS-Hoffy, tedy tzv. rytířské dvorce pro zasloužilé hrdiny SS zbraní. Tyto hospodářské jednotky zásobovaly cvičiště a zaměstnávali zde za nízkou mzdu a deputát zbylé obyvatelstvo popř. trestance. Zřizovaly se zde také muniční sklady, sklady zdravotního materiálu či proviantu, budovaly se zde bunkry.

Na práci zde samozřejmě byli potřeba lidé. Začaly se zde zřizovat pracovně výchovné tábory pro provinilé německé vojáky, trestanecké lágry pro zajatce a poltické vězně a také tzv. sonderlágry pro židovské míšence. Pomocné pracovní síly se vybíraly i z menšiny neodsunutých obyvatel (cca 10 tísic osob), kteří ale většinou nemohli zůstat ve svých domovech. Spojení s okolním světem zůstalo zpřetrháno. Na celém území platily říšskoněmecké zákony a to i pro Čechy.

Vybudované území „SS-Truppenübungsplatz“ se svou vojenskou infrastrukturou mělo samozřejmě i strategický význam. Velitelství SS s ním také počítalo jako s opěrným bodem na území Protektorátu. Na jaře 1944 se začalo kolem prostoru budovat opevnění (minová pole a zátarasy), s ohledem na konec války však už nebylo dokončeno. Ještě během květnového povstání v roce 1945 odsud byly dirigovány tanky na Prahu. Po osvobození byl zpustošený region opět osídlen. Část obyvatel, především ti ze zničených usedlostí, se však už nevrátila a většinou osídlovali pohraničí.

jiri-dolejs
Ekonom a politik. V letech 1994-2002 členem zastupitelstva hl. m. Prahy, od roku 2002 poslanec Parlamentu ČR.
Klíčová slova: historie

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.