Jiří Dolejš: Pomůže kyperská krize změnám v EU?

obrazek
2.4.2013 15:17
Kypr je jedna z nejmenších členských zemí EU (má méně obyvatel než Praha) a od roku 2008 také člen eurozóny. Ostrov proslul především jako interní daňový ráj (tzv. offshore), něco jako vlastní unijní Kajmanské ostrovy. Podobně v EU funguje také Lucembursko. Co přitahovalo na Kypr kapitál, byly extrémně nízké firemní daně – sazba pouhých 10%. Kypr byl také rájem finančních operací. Úroky z vkladů tu dosahovaly enormních 5-8%.

Díky těmto okolnostem je kyperský bankovní sektor ve vztahu k malé velikosti země značně velký – jeho aktiva jsou víc jak sedmkrát větší než celý kyperský HDP. Velká část vkladů v kyperských bankách je od nerezidentů a banky původ těchto peněz moc nesledují. EU proto opakovaně vytýkala Kypru, že je zde velmi silné riziko praní špinavých peněz.

Prvotní příčina současných kyperských problémů je, že ostrov je úzce napojen na Řecko, které nedávno spadlo do hluboké krize. Kyperské banky odpustily Řecku miliardy eur dluhů, ale loni musel Kypr požádat EU o pomoc při záchraně bank vlastních, když tyto přišly o čtvrtinu aktiv, které investovaly do vysoce výnosných, ale rizikových řeckých dluhopisů. EU slíbila ohroženým kyperským bankám finanční pomoc, ale požadovala spoluúčast Kypru. TO, jakým způsobem zajistí „bail-in“ operaci, bylo na kyperské vládě. Pochopitelně není zájem o státní dluhopisy země před bankrotem (většinu jich právě drží samotné kyperské banky). Další možností byla privatizace veřejného majetku anebo využití peněz z penzijního systému. Konzervativní vláda Nicose Anastadiase se rozhodla jít cestou mimořádných daní.

Samozřejmě se nabízí v budoucnosti možnost zvýšit nízké firemní daně anebo také zavést daň z finančních transakcí. Výnos by ale nebyl okamžitě k dispozici a pro Kypr, žijící z „offshore byznysu“, je schválení takových kroků politický problém. A tak vznikl nestandardní plán získat peníze konfiskačním zdaněním depozit v kyperských bankách.

K tomu je třeba dodat, že na území EU od krize v roce 2009 platí, že vklady do 100 000 eur jsou plně pojištěné. A proti kontraverzním úvahám zdanit i drobné střadatele se okamžitě zvedl lidový odpor a věc zamítl kyperský parlament. Nakonec se tedy na této záchranné operaci mají podílet vlastníci velkých depozit. Pravidla EU takové zdanění vkladů nijak neregulují a tak ti velcí zaplatí desetinu vkladu jako cenu že nedojde k totálnímu bankrotu.

Plán B měla být pomoc Ruska, jehož byznysmeni mají údajně v kyperských bankách až kolem 30 mld. eur. Rusko také půjčilo Kypru už v roce 2011 2,5 mld. eur. Rusové by snad unesli ono zdanění svých vkladů jako cenu za krizi, ale zdá se, že kyperské banky se tak snadno nezotaví a vlastně by to nebyly nijak zvlášť dobře investované peníze. Takže na další půjčku Rusko nepřistoupilo (obdobně Čína) a zůstalo to na EU.

Výše nákladů na sanaci nemusí být konečná - signály o omezení volného pohybu kapitálu vedly k vybírání peněz některých klientů zejm. v londýnské pobočce. Bilance vadných aktiv může být tedy větší. Naložit část nákladů sanace na investory a velké vkladatele je rozumný krok. Až půjde o použití tohoto modelu v EU, bude to ale problém, když nepůjde o ruské, ale např. německé podnikatele.

Nyní dojde k zásahu do dvou bank s nejvyšší mírou ztrátovosti, tj. do největší Bank of Cyprus a do banky lidového spoření Laiki Bank, druhé největší v zemi. Dohromady je v nich uložena polovina všech kyperských vkladů. Pro malá depozita do 100 tisíc euro bude uplatněna státní garance, vklady nad 100 tisíc euro budou zdaněny, zmraženy a budou čekat na výsledek restrukturalizace.

To, že kyperská ekonomika stála z velké části na offshorovém byznysu, byl politický problém nejen pro EU, ale i jakoukoliv kyperskou reprezentaci. AKEL (Pokroková strana pracujícího lidu), který vznikl z bývalé komunistické strany Kypru, byl po léta stranou vládnoucí. V parlamentních volbách opakovaně dosahoval přes 30%. Kypr má prezidentský systém a tak pro AKEL bylo klíčové, když v prezidentských volbách v roce 2008 zvítězil generální tajemník radikálně levicového AKELu Dimitris Christofias.

V Evropském parlamentu byli poslanci AKEL v radikálně levicové frakci GUE/NGL (jejíž součástí je i KSČM) jasně proevropsky orientováni. Jako strana vládnoucí samozřejmě musel AKEL už tehdy vnímat, že nestačí slovně odmítnout fungování Kypru jako daňového ráje. Co si možná nyní vynutí krize, to ani před tím nemohli levicový AKEL ani pravicoví konzervativci Nicose Anastasiadise s teatrální rázností ukončit.

Pokud EU už nechce pěstovat tento svůj „offshore“ v bezpečném prostředí eurozóny, tak kyperské banky už nikdy nebudou, co bývaly. Splasknutím zvláštní bubliny bankovního sektoru na Kypru poklesne asi o třetinu i ekonomický výkon země - to bude mít logicky i dopad jak na zaměstnanost, tak na splácení dluhů EU a Rusku. A restrukturalizace a rekapitalizace kyperského bankovnictví s evropskou pomocí bude trvat.

Dočasné zmražení vkladů mělo zabránit „runu“ střadatelů a snaze zahraničních klientů přesunout vklad jinam, což by jen urychlilo bankrot. Signály o omezení pohybu kapitálu samozřejmě vedl k výběrům v zahraničních pobočkách kyperských bank. Kapitálové kontroly mají být dočasné a nediskriminační. Nyní jde o provozní financování kyperských firem. Bohužel se v dohodě o řešení krize nerozlišuje mezi účty fyzických osob a firem. Zasáhne to spoustu firem, které byly životaschopné a takto ztratí likviditu.

Kypr není jediná země, jejíž ekonomika stojí na finančnictví. Vedle Lucemburska je to třeba takové Irsko. Kypr ale není ani Lucemburskem ani Irskem, aby se dal použít tamní model řešení. Na Kypru nyní dojde k redukci nafouknutého bankovního sektoru, což odhaluje, že kromě bank a turistiky nemá země další zdroje růstu. Efekty z dosavadního růstu nebyly včas investovány do jiných odvětví. Budoucnost Kypru je v investicích do struktury. Kromě těžby plynu ve vodách východního středomoří (zásoba cca 200 mld. kubických metrů se začne těžit v roce 2018) a tradiční turistiky se nabízí obory jako biotechnologie, farmaceutické společnosti, vzdělávací a zdravotní služby atp.

Jiná alternativa je odchod z eurozóny po řízeném bankrotu jako na Islandu. To by ale mohlo poškodit právě turistický průmysl. Potvrzuje se, že EU potřebuje dopracovat rodící se pravidla pro krachy bankovních systémů a ujasnit si přístup k daňovým rájům jako je Kypr. Mrňavý ostrov neovlivní EU přímo, ale ta zkušenost ovlivní další vývoj bankovní unie. A tady je asi to nejdůležitější poučení.

Na rozdíl od např. europoslance Zahradila z ODS se nedomnívám, že spása Kypru je boj za daňovou svobodu mimo „federalizovanou EU“. Tady neselhalo euro, ale projevilo se riziko kyperského ekonomického modelu. Najít postupně jiný ekonomický model a restrukturalizovat hospodářství bude však složitým úkolem. To nebude úkol na jedno volební období a bude žádat širší národní konsensus.

jiri-dolejs
Ekonom a politik. V letech 1994-2002 členem zastupitelstva hl. m. Prahy, od roku 2002 poslanec Parlamentu ČR.
Klíčová slova: banky, ekonomika, EU, Kypr

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.