Jiří Paroubek: Jak zastavit finanční krvácení státu?

obrazek
11.6.2013 09:47
Povodně znovu vyvolají debatu o zdrojích, které budou potřeba na nápravu škod. Mluvíme o desítkách miliard jako dolní hranici, protože teprve postupně budeme zjišťovat rozsah nejen zjevných škod na budovách a komunikacích, ale také těch méně viditelných na podzemním vedení, potrubí, životním prostředí. I nápravu škod lze udělat draho a špatně, jak je to obvyklé u českých veřejných zakázek. První pomoc nepotřebují jen lidé ze zatopených obcí a měst, ale také celý systém správy země, transformované v krmelce pro vybrané šibaly. Stejně naléhavým úkolem je proto zastavit finanční krvácení státu, na což upozorňuje úvodní analýza ekonomického programu LEV 21, o kterém jsme jednali na konferenci krátce před povodněmi.

Nejdražší je v naší zemi nepořádek, který přechází v organizovaný zločin. To vysává daňové poplatníky nejvíc. Stát se ocitl v zajetí oligarchů a mocných zájmových skupin. Občané se cítí bezmocnými a zločinci nepostižitelnými, což ještě umocnila prezidentská amnestie.

Nápravu nepřinese něčí „silná ruka“, ale pořádek stabilního právního státu, který funguje spolehlivě a férově. Státu, který je spravován profesionálně zdatnými, zkušenými a morálně vyspělými politiky a úředníky.

Občané potřebují zastavit krvácení ze svých peněženek i veřejných rozpočtů.

Potřebují zákony, které neslouží legalizaci loupeže a podvodů, ale chrání poctivého občana a veřejný majetek.

Potřebují odborně zdatné a čestně fungující úřady, které nepracují na objednávku mocných, ale slouží férově veřejnému zájmu.

Potřebují policii a soudy, které nejsou prodlouženou rukou mafiánů a šibalů nafukujících nepatrné přestupky a dluhy, ale dávají občanům naprostou jistotu, že poctivé jednání se vyplácí a zločin neunikne potrestání.

Návrat důvěry lidí ve stát by byl tím největším prorůstovým impulzem, po kterém všichni volají.

Hospodářství však zatím prorůstá rakovina, kterou představují příležitosti pro rozkrádání a maření veřejných zdrojů. Vidíme za nimi parazitní struktury organizovaného zločinu, vidíme stát, který je ochromen korupcí a plní hlavně krmelce pro neschopné kamarády.

Kolik nás to stojí

Účet za stát v zajetí mafií se skládá z toho, co bylo ukradeno, i z toho, co naopak nevzniklo, protože ekonomika nemůže v takovém prostředí dobře fungovat.

Pro přibližné vyčíslení zbytečných nákladů vlády pravice od konce roku 2006 lze sečíst všechny přírůstky veřejného dluhu, které nejsou pokryty přírůstky daňového výnosu (minimálně 100 miliard korun ročně, dohromady za šest let přes 600 miliard korun), dále všechny zkonzumované rezervy veřejných rozpočtů a sociálního a zdravotního pojištění (souhrnně minimálně 200 miliard korun), ztráty plynoucí z hospodářského poklesu, který neodpovídá vývoji v zemích našich hlavních obchodních partnerů (stovky miliard korun) a selhání při využití evropských fondů, včetně zcela neproduktivního plýtvání (stovky miliard korun).

Dohromady jde tedy o sumu větší než jeden celý roční státní rozpočet, a to nepočítáme skrytý dluh v podobě budoucích provozních nákladů, jako jsou opravy a údržba nekvalitních dálničních staveb, záchrana zničené sítě silnic nižších tříd, opuštěné nemocnice, chátrající památky a podobně.

Kam se podíváme, najdeme složky nebezpečné směsi, která dusí společnost:

  • monopolní ceny, předražování, nemravné poplatky
  • pančování, černá výroba a obchod bez hygieny, norem, daní
  • lichváři a podvodné půjčky
  • samoúčelné exekuce a podvodné bankroty a dražby
  • zneužívání státního příspěvku na bydlení pro majitele předražených ubytoven
  • korupce a předražené veřejné zakázky, předstírání elektronizace státní agendy za horentní ceny
  • snížení bezplatné složky zdravotnictví, školství, sociálních služeb, vynucování úhrad a doplatků nebo předávání těchto služeb drahým soukromým firmám
  • privatizace veřejných služeb na principu stát platí, soukromník kasíruje, a tedy socializace ztrát a privatizace zisku
  • církevní restituce, privatizace duchovní služby a kulturního dědictví
  • práce načerno, švarcsystém, agenturní práce, nespravedlivě nízké mzdy

Především z toho všeho vzniká vleklá hospodářská recese v Česku a rostoucí státní dluh. Provází to přesun bohatství k úzké vrstvě společnosti s nejvyššími příjmy a stahování stále širšího okruhu obyvatelstva k pásmu chudoby a do chudoby.

Pokud by se podařilo omezit rozkrádání, máme k dispozici první podstatný zdroj k fiskální stabilizaci a pro obnovu hospodářského růstu. Další zdroj hledejme v oblasti daňových příjmů.

Souhrnná daňová kvóta veřejných financí (total general government revenue) ČR roku 2011 činila 39,8 procenta HDP, což byla stejná hodnota, jako roku 2005, kdy ekonomika prudce rostla a těšila se rekordnímu přílivu přímých zahraničních investic. Nyní ekonomika klesá, peněz se nedostává, a k tomu síťové oligopoly převážně v zahraničních rukou odčerpávají do zahraničí formou dividend kolem 250 miliard korun ročně (v průměru posledních pěti let).

V EU 27 činí souhrnná daňová kvóta 44,7 procenta HDP a je tak téměř o 5 procentních bodů vyšší než v ČR. Je tedy rozumné a spravedlivé i u nás zvýšit souhrnnou daňovou kvótu na úkor nejvyšších příjmů a majetků.

Jak získat zdroje pro obnovu?

1. Obnovit systém progresivního zdanění u občanů s nejvyššími příjmy, zvýšit majetkové daně z největších majetků. Prosadit férovost daňového systému.

2. Zavést dvě či tři sazby daně z příjmů právnických osob pro podniky s rozdílnou velikostí a tržní silou.

3. Zavést daň z finančních transakcí.

4. Stanovit maximální pořizovací cenu pro možnost uplatnit odpočet DPH při nákupu osobního automobilu, např. na částku 1,2 mil. Kč, případně částku odvozenou od osobních automobilů z domácí produkce

5. Využít prostředky státních podniků (Lesy ČR, ČEPRO a. s.) – cca 20 miliard Kč – k podpoře státní investiční politiky, např. státními programy k podpoře výstavby komunálních bytů anebo výše naznačených programů ČMZRB

6. Uplatňovat efektivní nástroje pro omezení daňových úniků a důsledně postihovat švarcsystém a práci na černo.

7. Zavést ve státní správě jedno místo (delimitací odborníků z ministerstev), jeden centrální úřad (může to být specializované ministerstvo nebo agentura), který bude namísto jednotlivých ministerstev a centrálních úřadů organizovat všechna výběrová řízení nad určitou hranici, např. 1 mil. Kč. Uplatnit finanční motivaci příslušných pracovníků na dosažení úspor ve výběrových řízeních.

8. Vytvořit úřad státní expertízy, z níž by všechny centrální úřady dostávaly odborné odhady skutečných nákladů na pořízení větších a velkých investic nad určitou hranici, s tím, že by ve veřejných výběrových řízeních nebylo možné pokračovat, pokud by nejlepší nabídka byla vyšší než odhadní cena stanovená státní expertízou

9. Tvrdé a nekompromisní potírání ekonomické kriminality, zejména uplácení. Naprostá důslednost při dokazování a trestání majetkové kriminality, při níž vznikne škoda na veřejném majetku či rozpočtových prostředcích. Uplatňovat presumpci viny u všech obviněných veřejných činitelů či státních zaměstnanců, mající za následek jejich odchod z funkcí a z veřejného života.

10. Znovuzavedení finanční policie.

11. Co nejrychleji uplatnit zákon o státní službě v plném rozsahu, včetně kariérního řádu a vymezení okruhu funkcí s politickou nominací.

12. Regulovat volební kampaně a jejich financování, zprůhlednit účetnictví politických stran.

13. Důsledně regulovat lobbing a zprůhlednit vyjednávání o předpisech a zakázkách.

14. Vyvolat v EU jednání k eliminaci daňových rájů v prvé řadě v Evropě a USA.

15. Obnovit zdanění dividend.

16. Prosadit zákon o prokázání původu příjmu a majetku (např. od hranice 20 mil. Kč)

17. Zavést registrační pokladny (a podobně jako na Tchaj-wanu zorganizovat přes ministerstvo financí loterii daňových dokladů, s výhrou několika milionů)

18. Usilovat o prohloubení integrační role EU v koordinaci fiskálních (rozpočtových) politik zemí EU – sbližování daňových sazeb, složených daňových kvót apod. s hospodářsky vyspělejšími státy EU.

19. Zpracovat akční plán boje proti daňovým únikům, praní špinavých peněz, práci načerno a dalším negativním ekonomickým jevům.

20. Zavést druhou (vyšší) sazbu daně z nemovitostí u některých typů velkých majetků, např. nad 20 mil. Kč hodnoty.

21. Postupně zrovnoprávnit všechny daňové subjekty (např. řešit velké rozdíly ve zdanění OSVČ a zaměstnanců). Omezit výdajové paušály na všechny příjmy např. do 2 mil. Kč.

22. Provést audit, uskutečnit řádné posouzení a postupné odstranění nejrůznějších daňových výjimek v různých daňových okruzích a připravit jejich odstranění.

23. Připravit ve spolupráci s organizacemi družstevníků strategii rozvoje družstevního hnutí se záměry potřebné legislativy.

24. Prosadit elektronické aukce jako základní metodu nákupu léků ve zdravotnictví

Náprava zabere dva až tři roky

I tento dílčí pohled ukazuje, že české pravicové vlády se vydaly od konce roku 2006 zcela bludným směrem. Zvlášť je to patrné na činnosti Nečasovy vlády v posledních třech letech. Lze konstatovat, že v zásadních otázkách (zahraniční investice, využití evropských peněz, investice státu do rozvoje dálniční sítě a bytové výstavby atd.) vlády pravice dělaly vše jinak, než dělat měly.

Pracovaly velmi „cílevědomě“ také na snižování kupní síly obyvatelstva. Docházelo jen k velmi pomalému růstu až stagnaci pracovních příjmů a v poslední době dokonce k poklesu reálných mezd i důchodů. Minimální mzda na šest let úplně zamrzla.

Vláda svým naprostým – až podezřelým - nezájmem o férovost tržního prostředí připustila oligopolní uspořádání v řadě odvětví, počínaje potravinářským obchodem. Obchodní řetězce ceny diktují, a tak je u nás základní koš potravin zhruba o třetinu dražší než v sousedním Německu. A zdaleka nejde jen o potraviny.

Odstraňování dopadů neúspěšné hospodářské politiky Nečasovy vlády zabere nejméně dva až tři roky příštího volebního období. Souběžně s tím budou uplatňována opatření povzbuzující hospodářské oživení, tvorbu nových pracovních míst a snižování schodků státního rozpočtu. To vše je naprosto nezbytné, pokud se nová vláda nechce dostat do stejně neudržitelné pozice jako vláda Nečasova.

Vedle toho máme ambici prosazovat prvky hospodářské politiky budoucnosti.

V průběhu příštího volebního období (2014 – 2018) podpoříme snahy obcí o hospodářskou samostatnost např. ve výrobě energií a tepla, ale také v produkci potravin, služeb či zboží, k jejichž výrobě mají příznivé podmínky.

Budeme dbát na důsledné rozvinutí legislativy, která využije zkušeností z Rakouska, Německa či Británie a umožní větší iniciativu obcí v oblasti hospodaření s pozemky pro bytovou výstavbu (legislativu připravíme) a výrobu místních potravin, daňové zvýhodnění místního oběhu zboží a služeb a zřizování neziskových sociálních podniků, jejichž hlavním úkolem jsou udržitelná pracovní místa a využití potenciálu obce.

V této souvislosti má hluboký smysl další prosazování prvků přímé demokracie (referenda v obcích, přímé volby starostů), aby o závažných otázkách života obce rozhodovali samotní občané. V takových obcích se budou lidé cítit nezávislejší a svobodnější, a ještě to pro ně může znamenat ekonomický přínos.

Spotřební družstva budeme podporovat i ve městech, všude tam, kde to povzbudí prodej českých výrobků, a nejen potravin. A samozřejmě podpoříme také družstva bytová a výrobní.

Rozvoj hospodářství musí provázet i rozvoj demokracie a odstraňování nepřijatelných nerovností ve společnosti. Naším cílem je dlouhodobá prosperita státu a jeho občanů a náš program vytváří předpoklady právě pro tento cíl.

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

schlimbach

Nechť žije nová totalita ! -(