Jiří Paroubek: Kdo žene ceny vzhůru?

obrazek
13.10.2012 08:57
Česká republika je sužována zvyšováním nepřímých daní a zvyšováním cen. Jedno je způsobeno činností vlády, druhé naopak její nečinností, ale obojí působí na ekonomiku zhoubně. Je pozoruhodné, jak ráda mluví vláda o konkurenceschopnosti a zdůvodňuje tak, proč chce snižovat mzdy nebo sociální pojištění. Možná přitom sní, že budeme mít mzdy jako v Číně, nebo budeme raději placeni miskou rýže denně jako v Bangladéši…

Konkurenceschopností se vláda zaříká, také když se brání proti zavedení progresívního zdanění příjmů nejbohatších, jaké je běžné v civilizovaných zemích. Avšak vedle těchto hlučných řečí ve prospěch podnikání působí spíše jako demoliční četa konkurenceschopnosti. Například inflace způsobená zvýšením DPH, které se stejně nevybere, poptávku dokonale dusí. Také vyšší ceny elektřiny, vody, hovorného, léků, bankovních služeb či nájemného, jsou fakticky dodatečnou daní, která zvyšuje náklady domácích subjektů podstatně víc než okázalá opatření, která občas přináší reformní uragán.

Skutečně nepřeháníme, když přehnané ceny zboží a služeb, které se jakýmsi záhadným způsobem vyhnuly státní regulaci, nazveme dodatečnou daní. Nestály vládě za zásah, přestože pro to kompetence měla. Tak to asi chtěla. Výsledná drahota je pak jedním z významných faktorů, které snižují schopnost našich firem konkurovat na mezinárodním trhu

Tiskem co chvíli probleskne zpráva jakoby z jiného světa. Třeba, že velká trojka českých bank, kterou tvoří Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka, během posledních čtyř let vydělala více než v pěti předchozích letech. V letech 2002 až 2007, které byly poznamenány rekordním hospodářským růstem, vydělaly tyto banky o šest miliard korun méně než v pouhých čtyřech letech 2008 až 2011, které jsou poznamenány krizí, nulovým přírůstkem HDP a ochablou úvěrovou aktivitou. Klíč je v extrémně vysokých bankovních poplatcích. Přesto se vláda brání zavedení daně z finančních transakcí, která by část těchto peněz vrátila zpět.

Dokonce i regulované ceny jsou úplně utržené ze řetězu. Podle prognóz České národní banky vzroste regulované nájemné za léta 2011 až 2012 celkem o 20 procent. Ceny elektřiny vzrostou o 9 procent a budou si držet německou úroveň (bohužel bez německých platů). Ceny zemního plynu vzrostou o čtvrtinu, regulované ceny ve zdravotnictví jen nepatrně méně. Všechny tyto cenové pohyby mají bohužel malou váhu v souhrnném indexu spotřebitelských cen, jak jej vypočítává Český statistický úřad, takže ten tu drahotu započte do inflace jen jedním procentem ročně.

Zdroj drahoty je také v nestydatých maržích obchodních řetězců, které nahradily volnou hru tržních sil volnou hrou oligopolů. Řetězce zneužívají svého dominantního postavení na českém trhu, ke kterému pomohl i urputný odpor pravice proti zákonu o zneužití velké tržní síly. Při nedávném nákupu potravinářského zboží (v 19 položkách ze spotřebního koše), uskutečněném mými spolupracovníky v drážďanské a severočeské samoobsluze, jsme v Čechách zaplatili zhruba o třetinu víc. V Německu je levněji, přestože tam mají čtyřikrát větší platy než v ČR.

Marže jsou často astronomické. Například roku 2010 měl telefonní operátor O2 tržby 55,7 miliard korun a po odečtení provozních nákladů mu zbylo (EBITDA (Earnings Before Interest, Taxes, Depreciation and Amortization) - bez placených úroků, odpisů a daní) 27,4 miliardy korun. Měl tedy marži 49 procent. Konkurenční T-Mobile s polovičními tržbami měl marži 38 procent. Připomíná to studie Informačního institutu, která zároveň konstatuje, že máme nejdražší volání v zemích OECD, pokrytí sítě je nedostatečné a investice telekomunikačních společností patří k nejnižším v EU. Když Česká televize požádala Český telekomunikační úřad o reakci, jeho mluvčí František Malina uvedl, že „ČTÚ není tady od toho, aby posuzoval zisky nebo investice telekomunikačních operátorů“.

V potravinářských obchodech nedávno Česká televize zaznamenala rozdíly mezi nákupní a prodejní cenou vysoko nad 50 procenty. A k tomu připočtěte „zadní marže“, dodává prezident Agrární komory Jan Veleba – zalistování a další poplatky, které řetězce vybírají od dodavatelů.

Lidové noviny si na jaře daly práci s výpočtem průměrných marží českých obchodníků, a tak zjistily, že v Tesco Stores činí marže téměř 35 procent, i ta levná IKEA ji má na úrovni 44 procent, DM drogerie dokonce 55 procent a v oděvech a obuvi se na 50 procentech začíná.

Drahota je hlavním problémem dneška. Kdo žene ceny vzhůru?

Všechny ceny tlačí vzhůru zvyšování DPH, které už považuje za chybné nejen opozice, ale i prezident Václav Klaus.

Selhávají regulátoři na regulovaných trzích i obecný dohled nad tržní soutěží, o který by měl usilovat ÚOHS. Regulátoři chrání nadnárodní firmy, místo aby hájily spotřebitele. Šéfy je třeba vystřídat, strategii změnit.

Zároveň je zřejmé, že by bylo velice férové zavést druhé pásmo daně s vyšší sazbou pro společnosti s velkou tržní silou, aby část těchto vysokých příjmů posílila rozpočet. Na místě je i daň z finančních transakcí.

Avšak přemrštěné ceny řetězců mají i své výhody – usnadňují rozhodování tam, kde by lidé chtěli obnovit místní malou prodejnu a podpořit místní zemědělce a místní výrobu potravin. Možná zavést i místní výrobu energie.

K tomu je ovšem třeba zvolit takovou reprezentaci, která nebude podobným řešením házet klacky pod nohy.

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

antoninsebek
Nelze než souhlasit. Pokud bych měl tu celou situaci (nikoliv autora článku) hodnotit, pak nejblíž je "Pláč nad rozlitým mlékem". S mnoha faktory - obávám se - nepůjde tak hned hnout. Bankovní daň by těm monopolistům přesně seděla jak nočník na dětský zadeček. Jenomže: jsem přesvědčen, že banky to mají velmi dobře ošetřeno. Malý příklad: známý mi říkal, že si jejich Společenství vlastníků šetří na větší opravy. Mají na účtě asi 800 tisíc Kč. Úrok za minulý rok jim byl připsán ve výši 1500 Kč.... Zajímavé je, že se nezmiňuje onen kiks se zavedením solární energie. Ročně do této studně spadne řádově 36 miliard Kč, to je polovina úroků ze státního dluhud. A možná se s tím něco dá udělat, ale až po roce 2020, kdy EU přestane tento další nesmysl podporovat. Návrhy na opatření? Mám: nechal bych zveřejnit jména těch lidí, kteří cizím bankám takovýto přístup ke korýtku odsouhlasili. A nechal bych zveřejnit jména poslanců, kteří se zasloužili o "rozvoj" sluneční enegie v našich končinách. Už je na čase začít koupat takovéto šejdíře ve Vltavě v přímém TV přenosu. A proč u nás nefunguje například to, co by naše Dalíky a spol. potkalo například ve Švédsku? To jest zkoumání nabytí majetku jeho a blízkého okolí? Bylo by dobře zřídit takovou "dotazovnu" tohoto typu: Určitě se tady někdo pokoušel dát do zákona takovýto typ majetkového přiznání. Co takhle, kdyby někdo na webu podával informace o tom, kteří poslanci takového návrhy zatloukli. Naposledy například opatření proti pijavicím z řad vymahačů?
Vladimír Štingl

Dobrý večer. Po blogu pana Fialy nevěřícně zírám na diskuzi, resp. komentáře k blogu Jiřího Paroubka. Zjevně mnohé "nechápu", ale nejde v globálu o "souboj" liberálního volného tržního hospodářství, superzlodějny a mlžení o astronomických ziscích různých a.s., s.r.o.  popř. i zubožovaných "OSVČ".....? Myslíte, že existenčním problémem této společnosti jsou zlodějské tarify mobilních operátorů, nebo rozkrádání zdravotnictví, privatizace důchodů, likvidace solidarity společnosti s tělesně a zdravotně postiženými, rozval školství, veškerého státního systému, gaunerské rozhodování o odevzdání majetku této společnosti nenažraným fráternickým institucím.....???

Pánové, je VOLNÝ TRH a ceny tarifů mobilních telefonů??? Směšné a ubohé. Vždyť Vám je stejně vypnou, jakmile naše "diskuze" překročí "URČITÉ MEZE". Co takhle 29,-- Kč měsíčně za "obsluhu a řešení problémů" satelitních zařízení resp. komunikace a vysílání TV, která si možná několik milionů lidí pořídilo v domnění, že "NEBUDOU DÁLE PŘEDMĚTEM VYDÍRÁNÍ" - a ejhle omyl. "NĚJAKÁ PARTA Z LUCEMBURSKA, nebo Somálska....." se rozhodla, že ti naivní blbci platit budou.... A nic se neděje. Pánové, mrkněte na SKY LINK, jak to "zaváleli" s klienty,  a hlavně na POTRAVINY, LÉKY,  SOCIÁLNÍ POTŘEBY A HNŮJ, který tento stát dovolí uplatňovat na českém trhu. A naučte se, prosím, např. co znamenají "ÉČKA", MODIFIKOVANÁ SOJA A KUKUŘICE (oni ti "amíci" to do Evropy "dostali"??? - asi i za to dostala Evropa Nobelovku.....). Nelze dojít k závěru, kam až to v této zemi došlo. Telefonní tarify - haléřová komedie.... Tristní, místy zoufalé, ale "TRH TO VYŘEŠÍ" - věřte taťkovi z Hradu.... Chápu, že každý "nešvar" je nutné řešit, ale nepřihráváte poněkud tomu, co je nám už minimálně 7 let bezostyšné vnucováno..... DEZINFORMACE - ODVÁDĚNÍ POZORNOSTI.....(a jejich "pitvání"....) Příjemný večer.

P.S. Pan Jiří Schlimbach má absolutní pravdu - JE NAPROSTO NEZBYTNÉ - VŽDY ŘEŠIT PŘÍČINU, ZÁKLAD VZNIKU PROBLÉMU - nikoliv následky......

macura

Redakce portálu Vaše věc obdržela s žádostí o zveřejnění následující komentář, jehož autorem je František Malina, tiskový mluvčí ČTÚ:

Autor ve svém článku upozorňuje na vysoké marže operátorů v desítkách procent a přičítá je neschopnosti a nezájmu ČTÚ. Na podporu svého tvrzení uvádí mé vyjádření, že tyto marže ČTÚ nezajímají. Rád bych dodal, že ani nemohou. ČTÚ je správní orgán a jeho působnost a „zájem“ jsou dány zákonem. ČTÚ proto nemůže celkové marže skutečně posuzovat – a to proto, že zahrnují veškerou obchodní činnost. V kompetenci úřadu jsou pouze marže regulovaných služeb. ČTÚ je na přelomu tohoto roku zreguloval z 11, 5 % vloženého kapitálu na 8 %. Tolik na vysvětlenou Co se týče studie Informačního institutu, na níž se autor odvolává, bylo by možná vhodné vzít v potaz, jak ji hodnotí snad jedna z největších autorit v oboru Josef Peterka. Ten na Lupě upozornil, že si plete jablka s hruškami - cituji: “Chce-li někdo pomoci k nápravě stávajícího stavu, měl by kritizovat korektně a hlavně se znalostí věci. Jinak dává druhé straně snadnou možnost, jak vše smést se stolu pouhým poukazem na to, že autoři kritiky vlastně ani neví, o čem mluví. A někdy to ani neumí správně napsat.“ Co se týče cen za volání ČTÚ může pracovat výhradně s takovými nástroji, jaké mu stát svěřil. A mohu ujistit, že s nimi pracuje.

schlimbach

Ono je to všechno pravda, co se zde píše. Je to ale povídání o následcích. Je třeba změnit příčiny, což znamená systém. Jedna z možností je www.ekonomickareforma.cz. Myslím si, že je lepší, když změnu zavedeme sami a ve své režii, než když ke změně budeme donuceni někým jiným a podle jeho not.

Stačilo by pro začátek si uvědomit, že nic se neděje jen náhodou, vše je určitým způsobem řízeno a má své vzájhemné vazby, i když nejsou na pohled třeba zřejmé. Bylo by fajn si uvědomit základní vazby v současném světě, vztahy mezi globální a národní "elitou", směřování zájmů uvedených elit a dopad na míru zotročení mas. Nejde totiž o nic menšího, než o naši vlastní svobodu a přežití...

amiourful

Banky vydělaly n lichvářkých úrocích za úvěry a za přečerpání limitu, oproti tomu Tobinova daň z finančních transakcí nemá mířit na toto, ta míří na zdanění škodlivého derivátového obchodování., čímž brzdí vyvádění peněz z pimární ekonomické sféry do bohapustých kasinových spekulcí.

Co ale v zásadě musí rozumná a uvažující občanská společnost dělat je, snažit se udržet cenové prahy co možná nejníže. A vůbec: kdy bude valorizováno životní a existenční minimum?

A máte pravdu - jak mohu pomoci českému exportu, když jsem onehdy za 3 minuty telefonátu do Afriky zaplatila 750 Kč?