Jiří Paroubek: Modrava, Národní park Šumava a milióny

obrazek
10.5.2013 16:47
Ve svém vystoupení při projednávání návrhu zákona o Národním parku Šumava ve sněmovně jsem uvedl, že centrem „zlaté horečky“, která se na Šumavě rozeběhla, je Modrava a argumentoval jsem i daňovými příjmy. Popsal jsem stav, který platil do současnosti, po novele zákona o rozpočtovém určení daní z roku 2008. V Poslanecké sněmovně jej v únoru tohoto roku takto charakterizoval ministr financí Miroslav Kalousek: „Jestliže v Praze bylo 35 tisíc na jednoho obyvatele, tuším, že se v tom nemýlím, tak na Modravě to bylo 80 tisíc na jednoho obyvatele, takže Modrava kromě Bakaly měla ještě 80 tisíc na obyvatele, což je samozřejmě zcela nesmyslné číslo.“

Je pravda, že tento extrém, který platil do konce roku, byl loňskou novelou odstraněn. Snížily se však i příjmy z podnikatelské činnosti Zdeňka Bakaly, jehož akcie NWR jsou na historicky nejnižším kurzu, pod desetinou svých nejvyšších hodnot. Proto je takový tlak na to, aby přišli další miliardáři. Proto zřejmě tak překáží ochrana přírody.

Zlatokopecké období Modravy tedy přišlo hlavně s přesídlením podnikatele Zdeňka Bakaly, který si postavil megalomanskou rezidenci přímo uprostřed chráněné oblasti. Okamžitě vzniká otázka – jak toho dosáhl? Stavěl na pozemku, který byl vyčleněn pro výstavbu v územním plánu? Nebo dosáhl výjimky? A jak ji dosáhl?

A byl to průzkum bojem, který ukázal, že to projde? Zákon o Národním parku Šumava z vládní dílny to má legalizovat? Uvedený zákon není pozoruhodný jen rozložením prvních zón, které nepokrývají mnoho oblastí zahrnutých do evropské sítě Natura 2000, které by tam podle biologů patřily, ale také rozšířením III. zón, kde je možná stavební činnost.

Daně na Modravě

Výjimečné postavení Modravy z hlediska podílu na dani příjmů popisuje Pavla Koťátková Stránská z Ústavu matematiky a kvantitativních metod Univerzity Pardubice v disertační práci Návrh modelu rozpočtového určení daní se zaměřením na obce v České republice.

http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/46011/3/KotatkovastranskaP_NavrhModelu_BL_2012.pdf

Na straně 105 a dále uvádí:

„Nejznámější obec, které se zvýšily daňové příjmy v důsledku získání trvalého bydliště podnikatele, je Modrava. Modrava je malá obec, poslední vyvýšenina Plzeňského kraje na samých vrcholcích Šumavy. Jedná se o turisticky nejnavštěvovanější místo, které se rozléhá na 8163 ha, ze kterého je pouhá 0,049 % z celkové plochy zastavěná plocha. Zbytek připadá na lesní porost. Obec spadá do velikostní kategorie do 300 obyvatel, neboť v roce 2010 měla obec Modrava celkem 66 obyvatel, ze kterého bylo 15 % obyvatelstvo starších 65 let. Obec Modrava se stala diskutovanou obcí v roce 2007 (2008) až po současnost, právě v důsledku několikanásobnému zvýšení daňových výnosů, u daně z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti. Výnos z této daně byl v roce 2007 oproti roku 2006 zvýšen o 1 791,45 %. V roce 2008 oproti roku 2007 byl nárůst výnosu nižší, ale přesto významný, téměř o 310,11 %.“

Blíže viz grafy:

graf1

Miliony na obyvatele

Jsou to známá fakta. Starosta Modravy Antonín Schubert v květnu 2011 v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes potvrdil, že pro obec byly roky 2008 a 2009 dobou, kdy inkasovala výjimečné sumy: "Celkové mimořádné příjmy za ty dva roky činily něco přes pět set milionů korun," říká Schubert.

Bohatství prý přinášelo i nepříjemnosti: "V době ekonomické krize obec měla na účtech obrovské příjmy. Byly tady kvůli tomu mimořádné kontroly z finančního úřadu, jako bychom ty peníze získali z nějaké zločinecké aktivity."

V roce 2009 činilo příjem z daní v Modravě zhruba 9 milionů korun na každého z 55 obyvatel. List pak spojuje obří daně uhlobarona Bakaly v letech 2008 a 2009 s uvedením části akcií společnosti NWR, vlastnící černouhelné ostravské doly, na londýnskou, pražskou a varšavskou burzu. Společnost za ně utržila 34,5 miliardy korun.

Antonín Schubert nyní říká, že je Modrava zabezpečena na desítky let. Značnou část bohatství má totiž na výhodných účtech a nakoupila nemovitosti. Kolik má Modrava v bankách, starosta přímo říct nechce. Jde o stovky milionů? "To se předpokládat dá," konstatoval podle MfD Schubert.

http://zpravy.idnes.cz/bohata-modrava-chudne-bakalovi-klesaji-zisky-f3v-/domaci.aspx?c=A110530_215350_budejovice-zpravy_abr

Jeden Bakala nestačí

Samotná Modrava je tedy zajištěna na desítky let, ale s jídlem roste chuť a samotný Bakala to nezvládne.

Jak zaznamenal v únoru analytik Martin Tesař na Patria Online, „těžební firma New World Resources (80,08 CZK, -7,34%) se v posledním kvartále loňského roku propadla do ztráty 48,6 milionů eur - největší od svého vstupu na burzu v roce 2008. Zaostala tak za očekáváním trhu stejně jako na všech ostatních hlavních úrovních a za celé druhé pololetí po negativním přecenění zásob uhlí nenavrhuje vyplacení žádné dividendy.“

http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2271217/nwr-ve-4q-s-nejhlubsi-ztratou-v-historii-nevyplati-dividendu-ale-ma-plany-stat-se-lidrem-na-trhu.html

Uvádí i vysvětlení představitele firmy, generálního ředitele NWR, kterým je od loňského října Gareth Penny:

„V oblasti energetického uhlí jsme byli zasaženi z našeho pohledu regionální krátkodobou nadměrnou nabídkou s ohledem na relativně mírnou zimu a širší ekonomické zpomalení našich lokálních trhů s energetickým uhlím. Z těchto důvodů jsme ke konci roku 2012 měli přes jeden milion tun zásob energetického uhlí, což spolu s nižšími cenami energetického uhlí sjednanými na rok 2013 způsobilo negativní přehodnocení zásob za rok 2012 ve výši 15 milionů eur.“

Hromadí se tedy uhlí na povrchu, zatímco zásoby uhlí pod zemí se zmenšily.

Akcie a zásoby

Příběhu podzemních zásob se věnoval loni v létě Vadim Fojtík v týdeníku Euro.

http://nazory.euro.e15.cz/analyzy/za-burzovnim-uspechem-nwr-staly-prehnane-odhady-zasob-uhli-859097

„V lednu, tedy jen několik měsíců před vstupem na burzu, firma dokonce odhadla své zásoby na 419 milionů tun. Bakalův tým tehdy překvapivý růst zdůvodnil tím, že do zásob OKD započítal i uhlí v polském dole Debiensko. V prospektu cenného papíru NWR byly polské zásoby odhadnuty na 190 milionů tun. Co na tom, že v Debiensku nepatřila NWR ani dřevěná výztuha a že uhelný důl vlastnil polský státní podnik. NWR měla jen zažádáno o licenci k povolení těžby v této lokalitě. A to v situaci, kdy polská vláda podobné povolení k těžbě neudělila dlouhá léta.“

Při prvním prodeji na burze roku 2008 dosáhla cena jedné akcie až 630 korun. Nyní je jejich kurz na pražské burze pod 50 korunami.

graf2

„Ještě v březnu letošního roku tvrdil Bakala v rozhovoru pro list The Wall Street Journal, že do rozvoje polského projektu investuje NWR přes 500 milionů eur. Dnes je již všechno jinak, zazvonil zvonec a polské pohádce je konec. Letos v květnu NWR oznámila, že projekt Debiensko pozastavuje,“ poznamenává autor v článku z roku 2012.

Za co to vlastně koupil?

Upozorňuje také, že stále není jasné, jak miliardář nákup Karbon Investu, a tím i OKD, financoval. Nikdy nezveřejnil sumu, kterou za těžařskou firmu zaplatil. V médiích se spekulovalo o částce v rozpětí od deseti do dvanácti miliard korun.

„Většina lidí pohybujících se ve světě českého finančnictví je přesvědčena, že Bakala si k severomoravským dolům pomohl díky předchozímu prodeji své investiční společnosti Patria Finance belgické skupině KBC. Tento postup potvrzuje i Zdeněk Bakala. Ani od něj se však nedozvíme, kolik od Belgičanů inkasoval,“ konstatovala ČT v pořadu Reportéři z ledna roku 2011. Zápis Nejvyššího soudu amerického státu Jižní Karolína z přelomu let 2002 a 2003, který rozhodoval o rozvodovém řízení Bakaly s jeho tehdejší manželkou Marguerite, vyčislil hodnotu podílu obou manželů ve společnosti Patria Finance, dle tehdejšího kurzu, jen na 240 milionů korun. Po rozvodu si uvedenou částku měli manželé rozdělit rovným dílem.

Je tedy možné, že hodnota 44 tisíc bytů někdejšího OKD, ke kterým privatizace dolů umožnila přistup, hrají ve financování firmy mnohem větší roli, než by se zdálo na první pohled. A že proud hotovosti, který ze všech těchto operací vyplynul, ovlivnil i atmosféru ve prospěch developerského přístupu k přírodnímu bohatství Šumavy, jak se promítla do projednávaného vládního návrhu zákona o Národním parku Šumava.

Statistiky nehrají

Nezapomeňme však ani na obchody se dřevem.

„V letech 2007-2011 byl v širším okolí Ptačího potoka na 434 pařezech po těžbě zjišťován skutečný věk stromů. Věk nejmladšího spočteného stromu je 23, věk nejstaršího 207 let. Průměrný dosažený věk v této oblasti je 109 let, medián všech zjištěných věků je dokonce 112 let (polovina spočtených pařezů byla rovna nebo starší 112 let),“ píší Pavel Hubený a Pavla Čížková v článku, který z rozhodnutí Jiřího Mánka, dnešního ředitele Národního parku Šumava, nesměl loni vyjít v odborném časopise Šumava.

Vedení národního parku totiž tvrdí, že uvedený les je uměle vysazený před 70 lety. V Podobném duchu se o Šumavě vyjadřoval i ministr Chalupa při jednání o návrhu zákona o NŠP ve sněmovně. Zjištění, že jsou v parku zachované partie mnohem staršího, původního lesa, se jim prostě nehodí. Článek vyšel až na internetu.

http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/pavel-hubeny-a-pavla-cizkova-lesy-na-ptacim-potoce-jedny-z-mnoha-na-sumave

„Rozdíl mezi věkem nejmladšího a nejstaršího stromu ve skupině (věk stromů na pařezech byl počítán na skupinách pařezů po 10 kusech) se pohybuje od 27 do 157 let, průměrná hodnota tohoto rozdílu je 70 let a medián rozdílu je téměř 65 let. V lese tedy stále ještě žijí (nebo na jaře žily) stromy z původní generace nedotčeného lesa. Nejedná se tedy také o jednorázově vysázené lesy, u nich by byl rozdíl mezi nejmladším a nejstarším sotva 30 let. Pařezy po mladých stromech (do 60 let věku to bylo 10 % všech pařezů) ukazují na to, že v této oblasti kontinuálně dochází k přirozenému zmlazování smrku. Což potvrzuje i skutečnost, že téměř pětina pařezů měla husté jádro (vyrůstaly v zástinu mateřského porostu) a některé dokonce i chůdovité kořeny (vyklíčily na mrtvém dřevě).“

Na pařezy z hustými letokruhy upozornil i profesor Pavel Kindlmann na tiskové konferenci před projednáváním návrhu zákona o NPŠ ve sněmovně. Šířka letokruhů byla menší než čtvrt milimetru, což charakterizuje nejkvalitnější „rezonanční“ dřevo vhodné k výrobě hudebních nástrojů. Je velice ceněné. Takové pařezy lze nalézt všude v I. zóně, ale podle statistik se „rezonančního“ dřeva prodává velice málo. To může být podle profesora Kindlmanna jedním z důvodů takového tlaku na těžbu v I. zóně…

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.