Projde Evropská unie dalšími otřesy?

brexit b
23.5.2019 12:46
Velká Británie je oběma nohama na odchodu z EU a samozřejmě, že její odchod z EU představuje velký otřes. Zejména proto, že britská politická elita, a to především díky zcela rozhádané konzervativní straně, neví, jak dál.

Část této tzv. elity chce tvrdý brexit, část chce zůstat v EU, další část chce odejít s dohodou a jiná část s jinou dohodou. Prostě všechno špatně. Samozřejmě, že tyto tenze zasahují z Velké Británie i na kontinent a ničí obraz Evropské unie v očích Evropanů. Volby do Evropského parlamentu jsou u nás, v Česku, vnímány jako volby ne druhého, ale třetího řádu. Zejména levicoví voliči, kteří k těmto volbám neradi chodí, by si měli uvědomit, že pokud zatím druhá nejsilnější frakce Evropského parlamentu, socialisté, bude významně oslabena, může se to projevit během několika málo let i na jejich životní úrovni. Prostě sociální standardy mohou být v jiné politické konstelaci v EP a v Evropské komisi, v níž již nebudou socialisté, coby „vládní“ strana, o níž se opírá Evropská komise, významně osekány.

V tuto chvíli reálně hrozí, že zatím bezproblémová většina, kterou dávali tradičně dohromady evropští lidovci a evropští socialisté, zajišťovala zejména v sociální oblasti rozumný vývoj v zemích EU. Dnes ovšem i díky chybám zejména německé kancléřky v průběhu posledních let v oblasti migrační politiky, došlo k nárůstu vlivu nacionalistických a populistických stran na úkor stran tradičních. V Česku je tento vývoj také zřetelný.

Evropské finanční trhy cítí v současné době velkou nejistotu, burzovní indexy padají, neboť pokud dojde k přerušení tradiční spolupráce mezi konzervativci a socialisty v rámci parlamentu Evropy a v rámci Evropské komise, bude příští vývoj velmi nejistý. Po volbách lze očekávat velké změny ve vedení Evropské unie, a to na těch nejvýznamnějších pozicích. Donald Tusk i J. C. Junker skončí. Ihned po volbách začne výběr nebo spíše licitace při výběru nového šéfa Evropské komise a také prezidenta Evropské rady. Evropské finanční trhy budou samozřejmě velmi bedlivě vyhlížet také nového prezidenta Evropské centrální banky (ECB), v jejímž čele skončí Mario Draghi. Nový šéf Evropské komise bude mít klíčovou roli v jednáních o brexitu, v obchodním sporu s USA, při stanovení principů a limitů nového rozpočtového rámce EU či případného nového rozpočtu eurozóny. Evropský parlament má schvalovat obchodní dohody EU s partnery, a tedy případně i s USA, a to si pochopitelně vyžádá velkou trpělivost v hledání kompromisů.

V tuto chvíli není jasný favorit na žádnou z pozic v čele EU, a to včetně šéfa ECB. Kromě jednání na úrovni šéfů velkých parlamentních frakcí EP budou hrát významnou roli při výběru nových lídrů EU zejména velké členské země EU. A samozřejmě pokud bude shoda v rámci V4, ve které působí i ČR, může mít určitý podíl na jednání v této věci také ČR.

Ta základní politická otázka ovšem dnes zní, kolik tradiční politické strany zastoupené v Evropském parlamentu ztratí mandátů. Respektive kolik získají ty strany a uskupení, které se profilují nacionalisticky či populisticky. Vlastně řada z nich také protievropsky. Osobně si myslím, že konzervativci se socialisty v souhrnu ztratí v novém Evropském parlamentu většinu. A pak je otázka, kolik společně ztratí. A potom se jako nejlogičtější politické spojenectví rýsuje spolu s těmito dvěma evropskými stranami pro liberály či Zelené. Řekněme si ale otevřeně, že „vládní koalice“ v Evropské komisi ve třech, bude fungovat už nepoměrně složitěji než koalice složená ze dvou subjektů. To není příliš složitá úvaha, neboť každá vláda v každé zemi je tím pevnější, čím méně politických subjektů je v ní zastoupeno.

V každém případě evropské finanční trhy v tuto chvíli padají a zdá se, že jsou připraveny v pádu pokračovat nejméně do pondělka, kdy budou oznámeny volební výsledky. Uvidíme.

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.
Klíčová slova: analýza

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.