Jiří Paroubek ve sněmovně: Nedovolme vládě rozprodat Šumavu

obrazek
9.5.2013 14:55
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa se dnes na jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR snažil bagatelizovat navržený zákon o Národním parku Šumava. Kritici Chalupovi vyčítají, že chce tímto návrhem Šumavu zprivatizovat a nechat ji na pospas developerům. "Pokud by nakonec přeci jen došlo ke schválení tohoto zákona, můžeme si být jisti, že Šumava bude během několika let protkána lanovkami a sjezdovkami jako bruselská krajka," řekl k návrhu na jednání sněmovny předseda LEV 21 Jiří Paroubek.

"Považuji nový zákon o Národním parku Šumava po všech stránkách za nebezpečný. Tento návrh by měl být vrácen k přepracování a předložení na období, až bude o věci větší shoda. Již nyní vidíme, že Senát je připraven vládní návrh odmítnout," říká k celé věci expremiér Jiří Paroubek. Zájmové skupiny, které podle jeho slov za návrhem zákona o Národním parku Šumava stojí, prosazují podle názoru předsedy LEV 21 snížení ochrany přírody a větší prostor pro developerské projekty. "Argumentují přitom tvorbou nových pracovních míst a rozvojem regionu. Kácení v prvních zónách odůvodňují tvrzením, že jde vlastně o ochranu přírody a že to je jediný způsob, jak zachovat zelený les," vysvětluje svůj nesouhlas s vládním návrhem Jiří Paroubek.

Expremiér ve svém dnešním projevu před poslanci upozorňoval na zkušenosti ze sousedního Národního parku Bavorský les. Ty podle něj naznačují, že k těmto cílům vede přesně opačná cesta. "Nikoliv rozvolňování, ale dodržování režimu národního parku zvýšilo počet pracovních míst pro místní lidi, protože je třeba více osob v rolích správců, strážců a průvodců. Nikoliv výstavba výstavných hotelů, ale uchování venkovského stylu penzionů dalo více příležitostí místní obsluze spíše rodinného charakteru. To platí i pro kvalitu a krásu tamní přírody," říká Jiří Paroubek. Jeho strana národních socialistů LEV 21 nechce být podle jeho slov pouhým němým svědkem privatizování šumavského přírodního bohatství a bude proti tomuto vládnímu zákonu i nadále vystupovat.

 

Vystoupení Jiřího Paroubka k vládnímu návrhu zákona o Národním parku Šumava - 9. května 2013:

Vážená paní předsedkyně, vážení kolegové, vážené kolegyně,

dovolte mi, abych se v úvodu svého vystoupení trošku zabýval osobní stránkou celé záležitosti. Protože mé vystoupení bude velmi kritické a musím říci, že jsem, pokud jde o pana ministra, řekl celou řadu výhrad k jeho činnosti v ministerském úřadu. To myslím, že je zřejmé jako moje jasná opoziční platforma ve vztahu k vládě Petra Nečase. Ale pokud jde o jeho předchozí působení ve veřejné správě ve funkci starosty na Praze 6, tak myslím, že jsem si jeho práce vážil a věci jsem nikdy neviděl osobně. Myslím, že s výjimkou jedné věci finanční, Key Investments, si vedl pan dnešní ministr ve funkcích velice dobře. To bych chtěl zdůraznit, že aspekt mé kritiky není vůbec osobní.

Ale myslím si, že jeho pohled je nějaký a já prostě reprezentuji a chci reprezentovat pohled na celou věc koncepčně jiný nebo řekněme filozoficky jiný. Považuji nový zákon o Národním parku Šumava po všech stránkách za nebezpečný. Tento návrh by měl být vrácen k přepracování a předložení na období, až bude o věci větší shoda. Už nyní vidíme, že Senát je připraven vládní návrh odmítnout.

Vládní návrh je zase v rozporu s návrhem kraje. Oba návrhy pak narazily na výrazný odpor domácí i mezinárodní veřejnosti. Málokdy bylo ve světě, tentokrát i mimo Evropskou unii, vnímáno tak jednoznačně, že Praha je hnízdem škůdců.

Odborníci poukazují na to, že nový zákon má především legalizovat přeměnu chráněných území na stavební pozemky, vytvořit k tomu podmínky, a celkově rozšíření stavebních pozemků na území parku. Nejde tedy vůbec o kůrovce, v tom souhlasím s panem ministrem. To je jen kouřová clona, která na čas oslepila, přiznám se, i mě.

Šumavu už přepadla ostatně zlatá horečka v očekávání zrušení stavebních uzávěr. Ceny pozemků na Modravě jsou teď stejně vysoké jako na Václavském náměstí. Koupit je tedy mohou jen lidé jako multimiliardář Bakala, který má své horské sídlo uprostřed lesa na Modravě. Modrava, a to chci připomenout, tedy také nejvíc vydělala na novém rozdělení sdílených daňových výnosů do obcí, kde se stala kritériem rozloha území obce místo počtu obyvatel. Budiž jí to přáno. Mohla by tak víc vydělat i na dřevu, které bude těženo pod záminkou boje proti kůrovci.

Avšak těžba lesa neznamená, že místní lidé dostanou práci. Já jsem samozřejmě, pane ministře, a jsem rád, že sledujete mé tiskové konference velmi pozorně, nehovořil o mongolských firmách nebo o ukrajinských firmách. Nepochybuji o tom, že se jedná o české firmy. Ale v těch českých firmách pracují často Mongolci a Ukrajinci a víme asi, za jaké mzdy a proč tam pracují. A doplňují je těžké stroje, jako jsou harvestory, které moc dělníků nepotřebují. Proto je také dávána přednost plošné těžbě, která umožňuje nasazení nejvýkonnější techniky.

Místní lidé prodávají své penziony např. pražským advokátům a ti je nechávají přestavět na velká pohostinská zařízení, do kterých jsou najímáni číšníci, kuchaři a další obsluha z jiných regionů České republiky, samozřejmě také z Prahy nebo v levnějším provedení nízkonákladoví cizinci. O místní lidi není velký zájem, ostatně tolik ani odborníků pro takto pojatá zařízení restauračního stravování a hotelového ubytování by asi nebylo.

Správa národního parku v minulých letech za ředitele Stráského postupovala nezákonně a prohrála všechny soudní spory s ekologickými aktivisty. Pana ministra Tomáše Chalupu varovalo nedávno otevřeným dopisem 72 ředitelů národních parků a odborných institucí z celé Evropy. To je společnost, kterou nelze zlehčovat a vydávat za nějakou partu pomýlených radikálů.

Světový svaz ochrany přírody je připraven v případě omezení bezzásahových zón šumavský park vyškrtnout ze seznamu národních parků. Proděkan Právnické fakulty Milan Damohorský, kterému byl předložen ministerský návrh zákona k legislativnímu posouzení, soudí, že uvedený návrh je natolik jednostranný ve prospěch podnikatelských aktivit a v rozporu s mezinárodními standardy ochrany přírody, že je - cituji - "nezpůsobilý pro další projednávání v legislativním procesu". Když se však začtete do materiálů, které organizuje bývalý ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský a zastánci nového zákona o národním parku, např. publikace Pavel Valtr a kol. - Šumava a její perspektivy, musím konstatovat, že srší sebejistotou. Publikace, která vyšla před seminářem na šumavské téma, který se konal v minulých dnech v prostorách Poslanecké sněmovny, vnímá Světový svaz ochrany přírody téměř jako partu diletantů a seriózní bavorskou nabídku ke spolupráci jako pokus o uchvácení území. Snaží se zesměšňovat zkušenost Národního parku Bavorský les, který byl ponechán volnému působení přírody. Jenže stačí se seznámit s fakty a vidíme, že bavorská strana Šumavy je úspěšnější prakticky ve všech parametrech, kteří čeští autoři projednávaných návrhů vydávají za svůj cíl. Zájmové skupiny, které za návrhem zákona o Národním parku Šumava stojí, prosazují snížení ochrany přírody a větší prostor pro developerské projekty a argumentují přitom tvorbou nových pracovních míst a rozvojem regionu. Kácení v prvních zónách odůvodňují tvrzením, že jde vlastně o ochranu přírody a že to je jediný způsob, jak zachovat zelený les.

Zkušenosti ze sousedního Národního parku Bavorský les však naznačují, že k těmto cílům vede přesně opačná cesta. Nikoliv rozvolňování, ale dodržování režimu národního parku zvýšilo počet pracovních míst pro místní lidi, protože je třeba více osob v rolích správců, strážců a průvodců. Nikoliv výstavba výstavných hotelů, ale uchování venkovského stylu penzionů dalo více příležitostí místní obsluze spíše rodinného charakteru. Nikoliv kácení, ale spoléhání na semenáčky mezi uschlými a padlými kmeny zahájilo intenzivní přirozené zmlazování lesa. A protože semenáčky mohou být jen ze stromů, které kůrovce přežily, tento les bude odolnější, protože vyrůstá v podmínkách přirozeného výběru.

O stejnou zkušenost se ostatně opírá Nejvyšší správní soud, který nyní zamítl kasační stížnost některých šumavských obcí, zapojených i do tvorby nynějšího návrhu zákona, a vyslovil se proti zmenšování bezzásahových území. Vyšel z podobné logiky jako předtím Bavorský ústavní soudní dvůr, který v rozsudku z roku 2009 uvedl - cituji: "Obava žalobce, že přirozené lesy ve vysokých polohách budou nenávratně ztraceny v důsledku nekonajících se opatření v boji se škůdci, není ničím podložena. Na území Bavorského lesa a Šumavy po více než staletí bez lidských zásahů vznikala a zůstala zachována velká zalesněná krajina středohor." Konec citace.

Na české straně Šumavy se zatím častěji sázelo na souboj s přírodou a důsledky jsou patrné na první pohled. Ostatně pan ministr také snížil onu kalamitní situaci... Vichřici v 60. letech 19. století - to byl asi první výrazný zásah. A to kácení a zpracovávání dřevní hmoty, které přišlo následně během několika následujících sezón. Les se tedy nejprve vykácel a potom probíhaly opakované pokusy o drahou výsadbu mezi pařezy. Je většinou neúspěšná. Vykácené plochy ve vyšších polohách zůstávají holé. Emotivní prohlášení, že Češi chtějí zelený les, zastírají vyhlídku, že v horních partiích budou mít místo parku leda parkoviště. A to vše v situaci, že by Češi mohli mít na svém území jedinečný přírodní park, nemající obdoby na území od Pyrenejí po Ural, tedy něco, na co by Češi naopak mohli být právem hrdí.

Emeritní profesor lesnictví Josef Fanta upozorňuje na další velice nebezpečný jev. Správa národního parku Šumava provádí zonaci bůhvíproč nekorektně. Po kalamitě byl znovu dosazován i v nižších polohách jen monokulturní smrk. Jak profesor Fanta vysvětluje, to má smysl jen v osmém lesním vegetačním stupni, který náleží ke skutečnému horskému prostředí. Naopak v nižších polohách by mělo být více smíšených lesů, které tvoří pro kůrovce přirozenou bariéru. Protikůrovcovou rétoriku vedení národního parku tak provází praxe, která nabízí kůrovcům vlastně nově bohatě prostřený stůl. Je tedy zřejmé, že kůrovec je jen zástěrkou pro něco jiného, pro umlčení ochránců přírody, která stojí v cestě developerům.

Asi jsem nebyl sám, kdo jsme v posledních týdnech dostali desítky emailů a dopisů proti tomuto návrhu zákona.

A já řeknu zcela otevřeně, že je to trochu novum i v mé, neříkám že mnohaleté - já nepatřím k těm dinosaurům, kteří už jsou tady 20 let, ale řekněme druhé volební období tady jsem a od roku 2004 se pohybuji v centrální politice - nikdy jsem nezažil tolik emailů a dopisů od občanů, které nebyly anonymními dopisy, ale byly dopisy podepsanými, s telefonními čísly, s emailovými spojeními, a které obsahovaly také seriózní argumenty jako právě v této záležitosti. Čili něco se v občanské společnosti děje a neděje se to jenom na Šumavě a v okolí, ale dá se říci, že ty dopisy přicházely z celého státu a zejména tedy z Čech. To chci tady otevřeně říci.

Zkusme si s tedy na chvíli představit, že navrhovatelé svůj boj vyhrají a Šumava bude během několika let protkána lanovkami a sjezdovkami jako bruselská krajka nebo jako blízké alpské lyžařské areály; konec konců řada z nás tam jezdí a ví, jak to tam vypadá. Co si od toho naši developeři slibují? Minulých deset zim spadalo do nejteplejšího období od začátku doby meziledové, která trvá 11 300 let. Klima se mění, průměrná doba zasněžení se zkracuje, brzy snad jinde než ve vysokohorském prostředí lyžování nebude možné. Avšak nejde jen o to, že někdo prodělá. Nebude první, ani poslední a je to ostatně jeho starost a my se nesklouzneme. Neúspěchy v zalesňování ošetřených, v uvozovkách, ploch ohrožují Šumavu i v životně nejdůležitější funkci obrovské zásobárny vody pro Českou republiku. Decimací šumavského lesa takříkajíc vykopneme jednoho z nejvýznamnějších poskytovatelů služeb životního prostředí u nás i v Evropě. Kdykoliv pak na Evropu dolehne extrém klimatických změn, bude stále zřetelnější, kdo za to může. Místo abychom lákali přátelské návštěvníky, budeme přitahovat nepřátelské pohledy. V této fázi by bylo nejrozumnější návrh zákona o Národním parku Šumava stáhnout, ředitele Národního parku Šumava, který jej tak prosazuje, tak vehementně prosazuje, propustit ze služeb státu a zkusit se zamyslet nad budoucností jednoho z nejcennějších území v srdci Evropy. Zkusit se zamyslet bez nepřiměřených tvrzení, že tomu nikdo jiný v širém světě lépe nerozumí. Zatím to připomíná spíš mičurinské časy, které také nakonec narazily na své limity. Jinak to dopadnout ostatně nemohlo tehdy a nedopadne to jinak ani v tomto případě.

Děkuji za pozornost.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

     CHKO Šumava byla zřízena výnosem MŠ a kultury č.53855/1963, tento výnos byl nově právně upraven výnosem Ministerstva kultury ČSR č.j.:5994/1975, nařízením vlády ČR č. 163/1991 Sb., posléze byl na části CHKO Šumava zřízen NP, kompetence a působnosti CHKO i NP, zde upravuje zák. č. 114/1992 Sb. Není již tak ohledně zde pojednávané Šumavy těch právních předpisů poněkud něurekom ? Předložením návrhu nějakého nového speciálního zákona na ochranu NP Šumava, tedy  současná neschopně všehoschopná jakoby koaliční vláda, včetně její poslanecké kamarily ODSTOPLIDEM, potvrzuje toliko nastolený trend jejího vládnutí ve stylu, nevýš-li si rady s vyřešením nějakého problému, vymysli k jeho vyřešení nový zákon. Namísto, aby vláda činila kroky k zajištění dodržování poměrně jasných pravidel stanovených původně nařízením vlády ČR č. 163/91 Sb zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny jakož i k němu dalšími prováděcími právními předpisy, dále situaci vyjasňuje  zcela novým zákonem. Až vzniknou případně problémy v KRNAPU, či dalších dvou NP budou činorodí poslanci vymýšlet další úplně nové speciální zákony ? Jestliže čteme mezi řádky, můžeme si domýšlet, že současným neoliberalistům, jde  ve tomto vládním návrhu  především o posilnění vlastnických práv k umožnění další devastace a exploatace přírodního prostředí, na to ostatně  přesvědčivě poukazuje právě výstižný článek pana Paroubka.  Tento nový zákona zcela jistě toliko zvýší dosavadní legislativní zmatek ohledně ochrany ŽP a vlastně představuje takovou zástěrku, pravých úmyslů zdejších mafiánských a klientelistických struktur. Ať žije zmatek nad zmatek a další mlžení.

         Někteří Moravané a Slezané taktéž, se pak oprávněně ptají,proč naše příliš drahá vláda stále poněkud váhá s předložením návrhu na novelizaci novelizací zák. č.114/1992 Sb., popřípadě vydání vládního nařízení, v jejichž rámci by se vyhlásil nový NP Jeseníky ? Tento by však nebyl vhod tamním různým  klientelistickým vlastníkům . Bránil byl jim totiž v ziscích z plošného kácení stromů. Nějak zde v letošním roce narostl počet kamionů a železničních vagonů plně naložených kmeny pokácených stromů, směřujících,jako pouhá surovina k dalšímu zpracování, především do Německa, Rakouska a dle posledních zatím neověřených poznatků údajně i do Číny k výrobě zápalek ?!!!   Ejhle hleďmě. Snad se jedná toliko o fámu.

heriot

Pane předsedo díky za  Váš postoj k tomu zločinnému zákonu. Ćeské pravici v zájmu jeiich zisků není opravdu nic svaté...