Jiří Paroubek: Vídeň zvolila prezidenta

bellen
4.12.2016 22:08
V rakouských prezidentských volbách bylo z dílčích výsledků z regionů patrné, že spolkové země na východě státu volily spíše kandidáta Hofera (Burgenland a Štýrsko), na západě pak Van der Bellena. Rozdíly však většinou nebyly příliš vysoké, anebo se jednalo o spolkové země s menším počtem voličů (Vorarlberg.) V lidnaté Vídni však Van der Bellen získal téměř dvě třetiny hlasů, a to rozhodlo.

V každém případě však Van der Bellen má po sečtení všech hlasů odevzdaných ve volebních místnostech takovou převahu hlasů, že nemůže ztratit vítězství ani po pondělním započtení korespondenčních hlasů. Takový výsledek není úplně podle očekávání.

Můžeme vlastně říci, že mírným favoritem voleb byl kandidát Svobodných Norbert Hofer. Také průzkumy světově věhlasných agentur, jako je například Gallup, hovořily o jeho vítězství s 52 % voličů. Mezinárodní faktory Brexitu a také volba nového amerického prezidenta Trumpa spíše podpořily názor, že dochází k velkému mezinárodnímu útoku nespokojených občanů na pozice současného evropského politického establishmentu. Očekávalo se, že na rakouského občana také nesporně zapůsobí migrace do Evropy.

A vládnutí mocenského duopolu rakouských sociálních demokratů a lidovců unavilo rakouskou veřejnost již do té míry, že podle průzkumů veřejného mínění momentálně nejsilnější stranou v Rakousku jsou právě Hoferovi Svobodní, a to s 30 – 32 % podpory. Obě dnešní vládní strany se mohou před parlamentními volbami, které mají být, pokud se nic překvapivého nestane, v řádném termínu v roce 2018, utkat o pozici juniorního partnera ve vládní koalici vedené Svobodnými.

Van der Bellen naštěstí nepatří k vládnímu establishmentu. Za léta svého působení v rakouské politice si tento dvaasedmdesátiletý muž jako čelný představitel Zelených ve Spolkové radě a poté na vídeňské radnici (kde v radniční koalici dlouhodobě spolupracuje s vládnoucími sociálními demokraty) vytvořil velice solidní reputaci levicového liberála moderního střihu.

Je to politik podporující prohlubování evropské integrace a solidaritu vůči migrantům. Jak se ukázalo z průzkumů, které byly provedeny při volbách, jeho voliči z 65 % oceňovali jeho proevropský postoj a 67 % jeho voličů očekává od svého kandidáta lepší zastupování státu v zahraničí. Naopak Hofer byl profilován poněkud jinak. 55 % jeho voličů si myslí, že rozumí starostem lidí a 54 % jeho voličů oceňuje, že vystupuje proti současnému politickému uspořádání. Kritický postoj k EU u něj oceňuje 43 % voličů.

Je potřeba vidět, že Hofer velice zmírnil v poslední době útoky na evropskou integraci a dá se říci, že vystupoval mnohem konciliantněji. Voliči, které měl ještě na jaře, přitom v opakovaném druhém kole zůstali zčásti doma… Je potřeba také dodat, že k charakteristice N. Hofera nesporně patří jeho všeněmecká, nebo chcete-li velkoněmecká orientace. Je členem Buršáckého spolku Macro-Germania, což už samo o sobě cosi vypovídá o jeho světovém názoru.

Zdá se, že je to v každém případě vynikající výsledek pro FPÖ, která sice zůstala před branami Hofburgu, tedy prezidentského paláce, ale získala podporu celé řady sociálnědemokratických i křesťanskosociálních voličů. To je velmi vážné zjištění, se kterým se budou muset vyrovnat do termínu parlamentních voleb napřesrok šéfové obou vládních stran – sociálních demokratů a lidovců.

Alexander Van der Bellen se bude chovat, a to je velká jistota rakouské politiky, která může alespoň do určité míry upevnit otřesené vnímání EU, jako důsledně ústavní prezident. A to s jedinou výjimkou. Nebude ani v případě vítězství Svobodných ve sněmovních volbách jmenovat spolkovým kancléřem kandidáta vítězné strany. Zdá se, že spokojeni s vítězstvím Van der Bellena mohou být také představitelé obou vládních stran. Lidovci udělali alespoň malý krůček k tomu, aby zabránili politické dominanci Svobodných na pravici. Sociální demokraté zabránili nejhoršímu. A obě strany mohou v klidu dokončit volební období, což by jim mohlo v případě oživení rakouské ekonomiky přinést pozitivní body ve volbách. V případě Hoferova vítězství se očekávalo, že při první politické krizi by prezident Hofer přistoupil k rozpuštění Spolkové rady, tedy dolní komory rakouského parlamentu. Volební výsledek po sečtení téměř 96 % odevzdaných hlasů se pohybuje v poměru 53,3 % pro Van der Bellena ke 46, 7 % pro Hofera.

Prezidentem sousední země České republiky bude umírněný člověk, univerzitní profesor - ekonom, demokrat, levicový liberál a Evropan, který byl zvolen nikoli těsnou, ale naprosto jasnou, nezpochybnitelnou většinou rakouských voličů. To jsou určitě dobré zprávy.

Za zmínku stojí také rychlost zpracování dat z prezidentské volby. 90 % hlasů odevzdaných hlasů bylo spočteno zhruba za hodinu a půl a celý volební výsledek byl tedy znám téměř dvě hodiny po uzavření volebních místností.

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.
Klíčová slova: analýza

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Yarmil

Rakousko čeká šestiletá doba sluníčkového temna a populistické islamizace,populistického extrémismu i protirakouské xenofobie.Nejen Rakousko totiž potřebuje osvíceného diktátora a Vídeň ho už nejednou měla.