Jiří Šlégr: Podmínky našich sportovců se musí změnit

obrazek
27.1.2012 09:25
V minulém týdnu se pozornost sportovní veřejnosti nesoustředila pouze na tenisové Australian open, ale i na ME v házené mužů. Cesta našich reprezentantů po porážce s Makedonií bohužel skončila poněkud předčasně. Přesto jim chci poděkovat za odvedené výkony, neboť v každém zápase ze sebe vydali úplně vše a bojovali do poslední minuty. Z vlastní zkušenosti vím, jak tenká je často hranice mezi úspěchem a neúspěchem, což byl i případ našich házenkářů. Opačný výsledek v posledním utkání by je v tabulce katapultoval na první místo ve skupině.

V zápasech Eura jsme drželi palce Jíchovi a spol., ovšem to by nemělo zastřít, že česká házená a potažmo celý sport není v lehké pozici. Všichni soupeři českého týmu z ME v Srbsku sportují v lepších podmínkách. Ve Švédsku a Německu ve výrazně lepších. V případě naší házené je kritická situace především u žen. Ta totiž bohužel u nás hyne na úbytě. Klubům se rok od roku tenčí členská základna a mj. i kvůli tomu se národní tým již sedm let nekvalifikoval na evropský či světový šampionát. Přitom je třeba připomenout, že házená je původní míčová hra, kterou jsme společně s Němci „vynalezli“ – a ještě v osmdesátých letech bylo Československo házenkářskou velmocí. Na olympiádě v Soulu 1988 startovaly oba naše celky, muži skončili na 6. místě a ženy dokonce ještě o příčku výše, přitom k postupu do bojů o vysněné medaile jim scházel jediný gól.

Ženskou házenou zatím drží nad vodou společná soutěž se Slovenskem - Interliga. Díky ní může na vrcholné úrovni hrát v zemi sedm českých klubů. I ty se ale potýkají s nedostatkem hráček i financí. Chybí konfrontace se zahraničím, která je prakticky nulová. Pomohly by výměnné pobyty či společné turnaje s kluby ze sousedních zemí, ale tady opět narážíme na omezené finanční možnosti.

Nezbytná je také větší medializace tohoto sportu. S podporou by mohli např. pomoci slavní sportovci, kteří s házenou začínali – olympijská vítězka v hodu oštěpem Dana Zátopková či šampion z Nagana i mistr světa z Vídně hokejista Jiří Dopita. Mediální podporou zatím příliš nehýří vedení sportovní redakce veřejnoprávní ČT. To např. minulý rok při finále play off mezi Veselím nad Moravou a pražskou Slavií požadovalo po klubech, aby vysílání zaplatily. Přitom na rozdíl např. od florbalu a donedávna i golfu jde o olympijský sport. A jak ukazuje probíhající kontinentální šampionát, přitahuje do hal desítky tisíc diváků.

Především je však třeba zaměřit se na děti a mládež. Zasadit se o vznik nebo obnovení celostátních školních sportovních her. Jednotlivé školy by tak jako dříve tvořily své reprezentace a utkávaly se v pravidelné soutěži v rámci kraje. Vítězové by pak změřili síly v celostátním finále. V minulosti si velké renomé vydobyl celostátní středoškolský turnaj O novinářský kalamář. Tady je třeba navázat na slavnou tradici, neboť hlavně díky němu bylo na školách objeveno mnoho talentů. Přes léto je zase možné zorganizovat na náměstích větších měst propagační turnaje v miniházené.

Talentované mládeže kvůli špatným podmínkám rok od roku ubývá. Chybí tréninkové haly a nedostává se kvalitních trenérů. Těm se totiž mnohdy nevyplatí studium trenérství, protože svou práci dělají v klubech zadarmo až po zaměstnání. Mladým adeptům tohoto sportu by přitom jistě pomohlo, pokud by se jim po vyučování otevřely dveře nevyužitých tělocvičen a na trénincích se jim věnovali skuteční odborníci.

K tomu je však potřeba lepší financování školství a tím podpora morálního, společenského a také adekvátního sociálního postavení učitele ve společnosti. Bude důležité vytvořit motivační systém pro učitele tělesné výchovy, kteří by nasměrovali děti do sportovních kroužků. Vzniknout mohou i přímo školní kluby, zvláště pokud se vytvoří podmínky pro rozvoj a zapojení se do školních lig a podpoří se sportovaní dětí mimo školní vyučování. Tímto se nejlépe rozvine jejich soutěživost, což zase odborníkům umožní snadněji vyhledávat sportovní talenty.

Nejen házené, ale obecně sportu by jistě pomohlo zavedení stipendia pro nadané hráčky na vysokých školách. Představit si lze i obnovení financování některých klubů přímo ministerstvem školství či vnitra (na způsob SKP nebo VŠK). Vzdělání je pro sportovce základním stavebním kamenem pro další profesní dráhu – tzv. život po kariéře. Proto budeme podporovat vzdělávání odborníků ve sportu ať už v rámci seminářů či školení. V návaznosti na to je třeba koordinovat projekty s mezinárodní účastí, při kterých dochází k výměně zkušeností.

Jak už jsem zmínil v úvodu, situace českého sportu rozhodně není růžová. Pro představu uvedu několik fakt týkajících se druhého největšího města v republice. V Brně žije 380 tisíc obyvatel, z toho je 56 167 lidí (pozor, celých 38 000 z toho dospělých!) organizováno v 436 jednotách či klubech v 77 sportovních odvětvích! Veškeré výdaje magistrátu jihomoravské metropole na sport však letos činí pouze 2,1 procenta rozpočtu. Tuto sumu vydává město s rozdílem několika desetin procenta na sport dlouhá léta. Takže pro zhruba osminu doložitelně sportujících obyvatel se najdou v rozpočtu 2 procenta výdajů. K tomu nejsou třeba další komentáře. Bohužel obdobná situace je i v dalších městech ČR.

V souladu s naším programem budeme motivovat sponzory mládežnického sportu. Daňové asignace totiž mohou sportu výrazně pomoci. Určitě se zaměříme i na provozovatele loterií a rovněž na města a obce, aby výnosy z hazardu, když už tady je, plynuly povinně a především transparentně přímo na sportování mládeže i kvalitních místních klubů, přednostně v olympijských sportech.

Jak toho dosáhneme? Důslednou kontrolou toho, aby všechny subjekty v rámci tzv. loterijního zákona (sázkové kanceláře, herny, kasina, apod.) byly povinny odvádět pevné procento ze svého výtěžku do fondu na podporu a rozvoj sportu. Již loni jsme byli ve Sněmovně na dobré cestě, ovšem po vrácení novely Senátem ji drtivá většina vládní koalice v čele s ministrem financí Miroslavem Kalouskem za tiché podpory ČSSD zazdila. V současnosti je pravomoc přerozdělit prostředky odvedené z hazardu vysloveně na obcích a jak to pro sportovce může dopadnout, názorně ukazuje výše popsaný příklad z Brna. Obecní radní tak mohou obrazně řečeno hodit sportovce z jakéhokoliv důvodu přes palubu a ti se ocitnou v ještě kritičtější situaci, než jsou nyní. Proto budeme nadále pracovat na zdokonalení systému odvodů na veřejně prospěšné účely včetně sportu, a to jasným vymezením účelu a rozsahu povinně odevzdávaných prostředků. Podporujeme rovněž zavedení kontroly na takto odváděné prostředky s cílem zabránit jejich zneužívání k jiným, než zákonem vyjmenovaným účelům.

Navrhujeme, aby všechny podnikatelské subjekty, jejichž roční obrat přesáhne určitou zákonem stanovenou částku (např. od 5 mld. Kč výše), byly povinny odvést pevné procento do fondu na podporu a rozvoj sportu.

Navrhujeme zavést systém odvodů loterijních a sázkových kanceláří ze sázení na sportovní výsledky a systém odvodů z vysílacích práv na sportovní přenosy tak, aby takto získané prostředky byly účelově vázány ve fondu na podporu sportovně talentované mládeže.

Podporujeme daňové zvýhodnění sponzorů a dárců v oblasti sportu podílejících se na vícezdrojovém financování sportovního prostředí s cílem více je motivovat k podpoře sportu.

jiri-slegr
Poslanec Parlamentu ČR a bývalý hokejový obránce.
Klíčová slova: sport, vláda Petra Nečase

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

rku

Je dobře sport podporovat, co ale když budou bafuňáři  hospodařit s penězi ve fondu stejně jako nakládali se Sazkou?