Karel Horák: To snad není možné!

obrazek
7.6.2013 17:49
Upřímně řečeno, už jsme si mohli zvyknout, že naše nápady, iniciativy a způsoby řešení mnoha problémů jsou nám bezostyšně kradeny jinými stranami a vydávány za jejich. Ovšem to, co se točilo a točí okolo návrhu novely zákona o registrovaném partnerství, jejímž smyslem a cílem je povolit osvojení nezletilých dětí homosexuálními páry, mi notně hnulo žlučí. Tuto zákonodárnou iniciativu jsem oznámil na tiskové konferenci v atriu Poslanecké sněmovny už 19. března tohoto roku. Nechci sahat do svědomí panu poslanci Viktoru Paggiovi, ale mám dojem, že ho tatáž myšlenka „náhle“ napadla až tehdy.

Na paragrafovaném znění zákona včetně důvodové zprávy jsem pracoval dva měsíce. Jako poslanecká zákonodárná iniciativa poslance Jiřího Paroubka byla dána do zákonodárného procesu 16. května tohoto roku. O den později jsem opět na tiskové konferenci tuto skutečnost jménem naší strany oznámil.

Viktor Paggio a spol. svou novelu zařadili do zákonodárného procesu o několik dnů později, poté, co návrh skupiny poslanců v úterý 21. května slavnostně a trochu teatrálně za vydatné přítomnosti médií podepisovali.

Od té doby je tento jejich návrh hojně medializován, ačkoliv – znovu připomínám – je až druhý v pořadí. Vydáván je přitom za jediný.

Totálního lapsu se ovšem dopustila  dramaturgie publicistického pořadu „Máte slovo“, vysílaném dne 6.6. O našem návrhu ani zmínky. Přitom stačilo zjistit si v databázi Poslanecké sněmovny, že existují vlastně návrhy dva. O naší iniciativě informovaly totiž alespoň některé internetové servery.

Solidní, objektivní a hlavně zdatná televizní dramaturgie by mohla a měla do studia pozvat krom jiných zástupce obou tvůrců návrhu novely. Mohla by zjistit, jaké argumenty oba navrhovatelé mají, čím se naopak liší a jak chtějí novelu prosadit. Namísto toho se zde pan Paggio „prsil“ jako jediný mesiáš homosexuální menšiny.

Paggiovi to samozřejmě nevyčítám, hezky se veze na vlně pozornosti. I když bych považoval za solidní, aby to jako druhý na pásce aspoň čestně připomněl. Také bude přece hledat hlasy napříč politickým spektrem, ne ?

Z přístupu České televize se mi ovšem chce zvracet, velebnosti...

karel-horak
Stínový ministr spravedlnosti za LEV 21. Jeden ze zakladatelů studentské právní poradny při stávkovém výboru PFUK v listopadu 1989. Od počátku roku 1991 do roku 1994 působil v Litoměřicích na tamním okresním soudu, v roce 1992 byl jmenován soudcem. V období červen až srpen 1994 jej ministr spravedlnosti přidělil k mezinárodněprávnímu odboru Ministerstva spravedlnosti. Na počátku roku 1995 byl ministrem zahraničí jmenován do funkce generálního konzula ve Slovenské republice. Zastupitelský úřad – generální konzulát v Košicích – vedl až do listopadu 1997. Od roku 1998 do roku 1999 pracoval na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ve funkci ředitele odboru rezortní kontroly. Od září 1999 vykonává advokacii. Na III. Sněmu České advokátní komory v roce 2002 byl zvolen náhradníkem představenstva ČAK. Členem politické strany národních socialistů LEV 21 se stal v listopadu 2011. Kromě stínového ministra spravedlnosti je členem předsednictva strany, členem legislativní rady a 1. místopředsedou krajské organizace Praha.
Klíčová slova: justice, média, politická kultura

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

schlimbach

Díky za vynikající příspěvek pane Moskalíku. Jen bych rád upřesnil, že návrh ekonomické reformy, který propaguji si klade za cíl vytvořit POUZE PROSTŘEDÍ, které dává stejné podmínky všem, a tím i možnosti. Je zřejmé, že ne každý individuálně dosáhne stejných výsledků ve svém životě. prostě proto, že ne všichni jsou na stejné duchoivní úrovni, ne všichni mají stejné priority, stejnou výchovu a vliv okolí. Proto je samozřejmé, že levo pravé vidění světa bude u mnohých i nadále "živé", může však postupem času slábnout. Proto bude koexistovat jak soukromé, tak i veřejné vlastnictví, lidé, se mohou sdružovat do družstev a dalších spolků.

Navrhuje se průběžný volební systém, který umožní postupně kultivovat politické i kulturní prostředí, protože umožní decentralizovat veškeré rozhodování na tu úroveň, které se týká. Pokud voliči udělají se svým výběrem chybu, mkohou ji ihned napravit - budou totiž sami chtít, protože ta chyba se bude dotýkat života všech ... Tento volební systém nikdy neumožní, aby se vytvářely a udržovaly profesní klany, které přerůstají v mafie, ani policie, státní zastupitelství a soudy nebudou vytvářet pouze vertikální strukturu, ale bude doplněna horizontální a kontrolní strukturou, která bude ovládána občany - průběžně, kdykoliv.

Taková změna společnosti je možna jen v postupných krocích. Hospodářskou změnu je možné provést prakticky okamžitě. Toto ekonomicky osvobodí občany ihned. Ovšem ta kulturní a duchovní proměna bude trvat dlouho, generace. To však nevadí - každý bude mít možnost kultivovat se svou vlastní rychlostí - pokud bude chtít - bude to jen jeho volba. Hospodářská změna bude vytvářet materiálně technickou bázi společnosti a pokud ji zaměříme na kvalitativní růst, opustíme tupé indikátory dnešní ekonomiky, bude se společnost rozvíjet postupně harmonicky, bez bídy, bez nedostatku ...

Ještě doplnění:   průběžný volební systém si neklade za cíl zrušení politických stran - ruší pouze jejich dominanci a dává možnost i jiným spolkům a sdružením občanů navrhovat kandidáty do "zásovníku kandidátů" ke zvolení do různých funkcí. Zařadit se mezi kandidáty může i občan sám, pokud získal podporu určitého počtu občanů - je potom na voličích, zda si ho vyberou nebo ne. Volkič může volit kohokoliv z daného zásobníků - jednotlivce nebo celou stranu  - je to jeho věc.

Na stránkách www.ekonomickareforma.cz najdete i demo verzi a podrobný popis tohoto systému.

klokan

   ,, Pravdoláskařská“ ČT má zajisté kladný vztah k epigonství všeho druhu, zejména kladný vztah toto veřejnoprávně proklamované médium, samozřejmě dává najevo, ke svému údajnému epigonu Maháthmy Gándhího. Z logiky věci vyplývá, že tímto epigonem nemyslím  v článku zmíněného epigona lidsko-právní myšlenky vzešlé od LEV 21, pana Paggia, ale postupně deifikovaného jedince, jehož jménem sluje nejedna ulice i letiště.  Pravděpodobnost, že i politické mrtvoly od tzv. ,,Veverek“,, jejímž ztělesnění představuje i p. Paggio, se budou následovat, další jejich epigoni, se jeví sice vysoce pravděpodobná. V současné době však již není efektivní kopat do zdánlivých politických mrtvol, které se zajisté pokusí o svou resuscitaci,především v jiných politických stranách.

      Předmětem mého diskusního příspěvku však spočívá, v předběžném okomentování dobrých myšlenek pana Schlimbacha, které zvěcnil ve svém návrhu ekonomické reformy.  Kromě všelidských myšlenek, vyvěrajících z tohoto návrhu, nelze přehlédnout ani předpoklad koexistence různých forem vlastnictví, zejména tedy společenského a soukromého, včetně tedy zřejmě i vlastnictví výrobních prostředků. Po přechodnou dobu by zajisté koexistence vlastnictví VP, mohla přinést svá pluralitní pozitiva. Ovšem nutno přihlédnout k té okolnosti, že současnou krajně pravicovou vládnoucí garniturou, bylo preferováno, ba přímo zbožštěno, právě soukromé vlastnictví. Stimulovat by se tedy mělo společenské vlastnictví, včetně tedy specifického vlastnictví družstevního. Dále si myslím, že pravo-levé vidění světa, bude objektivně existovat nadále a nebude respektovat subjektivní přání některých jednotlivců, rovněž nějaká politické debatní kluby nenahradí určitou disciplinovanost členů předpokládanou u politických stran, nedílných to  předpokladů řádného fungování parlamentní demokracie.  Nutno především respektovat objektivnost působení dějinného vývoje celospolečenských vztahů, přání a činnost jedinců je mohou toliko pozdržet či uspíšit. Rovněž se myslím ukazuje, že soukromé vlastnictví VP již splnilo v dějinách lidstva, svůj progresivní charakter a nyní se stává, brzdou, plodíce především dokonalejší formy  soukromého vykořisťování pracujících, jejichž činnost má však společenský charakter. Pracujícím lze sice po určitou dobu úspěšně vymývat mozky propagandou, náboženstvím a jinými čistoskvoucími prostředky, ale toliko do času. Dějinný vývoj předpokládá působení, aspektů evelučních i revolučních, ať se nám to líbí či ne a to v dialektické jednotě i boji protikladů, jak to již ostatně konstatovali mnozí filosofové. Ostatně i náš drahý kapitalismus se prosadil evolucí i buržoazními revolucemi.  Tak jako vystřelu z Aurory, předcházelo dobytí Bastily,po revoluci sametové, bude zcela zákonitě následovat revoluce další. Dějinný vývoj není přímočarý. Arogantní  loutkově dvou panákový Kalousek a jeho společníci se přeci utahováním šroubů, vůči neprivilegovaným občanům, za tímto účelem, činí seč mohou.  V souvislostí s dalším zasedáním Bilderberg Clubu se myšlenek  sice vtírá i možnost nastolení NWO. Nutno však být dějinným optimistou. V dějinách lidsta se světovládu nikomu nepodařilo získat, tedy by jí neměli získat ani různí Rotschildové a Trautenberkové. 

schlimbach

Pane Štváne, já Vám rozumím velmi dobře. Dovedu i pochopit to povzdechnutí autora. Otázkou ale v současné situaci není, kdo první něco navrhl, ale kdo první něco udělal pro změnu poměrů. Jistě lze hovořit i o strategii a taktice postupu a z mého pohledu je možné zásadním způsobem ovlivnit vývoj k lepšímu "dočasným" ústupem z "běžně přijímaných pozic" a přijít s komplexním řešením, které neosloví málo voličů na jedné straně, ale více voličů z různých stran. Toto řešení ale potřebuje jiný přístup. Pokud ho někdo okopíruje, není to potom problém, protože čím více bude kopírovačů, tím snáze se prosadí - toto ale platí pouze v jednom případě - že to řešení bude skutečně komplexní a bude řešit situaci ne jen úzké zájmové skupiny, ale celku.

Je třeba řešit otázku, o co Vám nebo někomu jinému vlastně jde - jde o rychlý a krátkodobý politický zisk nebo o řešení celkového problému byť s "dočasnou" politickou ztrátou vzniklou "nečerpáním" toho krátkodobého politického zisku?

Těžko sjednotit a přimět ke spolupráci lídry politických stran. Co ale brání sjednotit ke spolupráci voliče různých stran? Brání tomu jen aplikace jiné metody přístupu k řešení problému. Ten, kdo vychází z pragmatických pozic a kalkulu krátkodobého politického zisku, to ale nedokáže. Pro společnost je nakonec jedno, kdo to bude, důležité jen bude, jestli se tak stane.

stvan

Budu se opakovat. V obecné rovině(v ideálním světě) máte pravdu. Má to však háček.Aby politická strana XYZ mohla mít možnost cokoliv ovlivňovat, pak musí získat podporu voličů. A tu si získá jen tehdy, pokud potencionálním voličům dokáže, že je schopná a ochotná pro věc XYZ udělat maximum. V tomto duchu vnímám povzdechnutí autora. Poslanci Pagiovi šlo nepochybně i o ovlivnění voličů.Kdyby mu šlo o Vaše ideály(myslím to upřímně), tak by přiznal, že někdo přišel  s paragrafovým zněním dřív.

schlimbach

No, ten příměr s manželkou je celkem dobrý, samozřejmě vždy bude záležet od úhlu pohledu, zda jde o vaši manželku nebo o moji :) Ale nyní vážně, domnívám se, že jsme ve stavu, kdy je třeba se povznést nad "boj" a je třeba hledat cesty ke spolupráci a prezentaci i dlouhodobých vizí, protože ty neustálé "boje" znamenají, že sami sebe a svoji společnost ničíme - rozhodně nám to neprospívá. Ten politický systém, který je zde nastaven je udělán špatně, dnes je jedno, zda úmyslně nebo jen z neznalosti. Výsledek je tristní a bude se to zhoršovat, protože tento systém generuje v lidech převážně ty "nízké" pudy, prázná a tupá klišé povyšuje na "všeobecné pravdy" a v tom zápalu si lidé ani nevšímají, že jde již dávno o život - všech.

Jistě, je nečestné opisovat - kolik procent národa to ale takto DNES cítí? Kolik procent národa k sobě přitáhnete, když se začnete s opisovačem dohadovat jako malí kluci na pískovišti o bábovičky? Není snad na čase, aby někdo začal jednat jinak, aby se snažil zvýšit kulturu jednání, byť by to znamenalo, že uspěje v politice třeba až za 5 -10 let? Chápat politiku jako "boj" je jistě možné, bohužel ty důsledky pro celou zemi jsou velmi vážné.

Když jsem dal na internet svou koncepci ekonomické reformy na začátku roku 2009, věděl jsem, že budu považován za hlupáka, najivku atd. Věděl jsem ale, že se najde pár občanů, kteří s touto vizí budou souznít. Dnes jsou to stovky lidí, kteří spolupracují. Věděl jsem, že někteří začnou opisovat a stavět na mých myšlenkách své vlastní směry - stalo se tak i v některých občanských iniciativách, které nepochopily reformu, ale odvolávaly se na ni, čímž ji de facto škodili - přesto jsem tomu nechal s přáteli volný průběh, protože se s tím hned nedá nic udělat, chce to čas.

Stále více lidí chápe, že stávající systém je vadný, že potřebuje změnu - zásadní změnu, opravit totiž nejde, jak se někteří mylně domnívají. Není to vůbec o kapitalismu nebo socialismu, jak zase někteří prezentují situaci. Toto jsou jen pojmy, které mají každý svou definici, která evidentně není lidmi správně chápána. Já nehovořím o kapitalismu nebo socialismu, ale o občanské společnosti, protože ve společnosti podle mých představ existuje jak soukromé vlastnictví výrobních prostředků (kapitalismus) tak i celospolečenské vlastnictví výrobních prostředků (socialismus), tupá konkurence je nahrazena spolupráci, i když i v mém systému konkurence má své místo v soukromém sektoru hospodářství. Je to jediná možná varianta z ekonomického hlediska, protože pouze tato umožňuje zacyklit koloběh peněz v systému a umožnit tak svobodnou cirkulaci peněz, kdy s minimálním množstvím peněz můžete vytvořit libovolně velkou hodnotu statků. Aby to bylo zcela jasné - pokud společnost bude mít k dispozici 1 miliardu korun a umožní její volnou cirkulaci v systému, když ten systém bude postaven na reálné ekonomice (reálné zboží a služby, ne finanční spekulace), potom můžete díky této částce profinancovat každý rok transakce (zboží, služby) například za 100 miliard, pokud se ta 1 miliarda otočí v systému 100x, může to být i 500 miliard, pokud se otočí 500 x za rok atd. Jde o to, každému občanovi a subjektu společnosti zajistit rovné právo v přístupu k penězům do výše jeho nároku, který je dán výší jeho příjmů ... ve své podstatě je to zcela jednoduché a samoregulující se opatření, které dokáže na druhé straně vygenerovat minimální ekonomický standard pro každého, kdo pracuje nebo chce pracovat, odchod do penze od 53 let, kratší pracovní dobu a společnost zcela orientovanou na zvyšování znalostí, vědu, výzkum, HT technologie atd. Společnost bez nezaměstnanosti, bez dluhů, exekutorů, bez sociálního vyloučení atd.

Nic z toho však nebude možné, pokud budete "bojovat" na politické scéně. Je třeba jít zcela jinou cestou. "Rozděl a panuj" - to je dnešní stav.  "Žij a spolupracuj" - to je nová cesta.

Dnešní "boj" v politice neznamená nic jiného, než to, že všichni nabízí to samé, jen tomu každý navléká trošku odlišně zabarvený obal. Ti, co se domnívají, že levice v nových volbách zvítězí, možná brzy zjistí, že to bude vítězství Pyrrhovo, protože občané s hrůzou zjistí, že ani levice nemá metodu a tedy ani možnost něco ve stávajícím systému změnit, protože ani ona, stejně jako "absentující pravice" neřídí základní mechanismy toho systému. Neovládá měnu, neovládá finanční toky a dokud nezmění základní nastavení systému, ani to nikdy řídit a ovládat nebude.

Pokud by to některýmk politikům konečně došlo, pokud by to došlo i odborům a podnikatelským svazům, bylo by s tím možné udělat něco podstatného velmi brzy - bohužel "bojové pozice", "zákopová válka" a "postoje nesmiřitelných" dělají z lidí blbce, kteří to nemohou vidět.

Ještě poslední poznámka - někteří politici horují za přijetí eura a náš vstup do eurozóny, a to i přes to, že mohou v přímém přenosu vidět, co se kolem eura děje. Vzdát se národní měny, vzdát se jejího ovládání i ovládání finančních toků, je to samé, jako se vzdát vlastního jazyka - kdo to udělá? Jedině hňup!!!

stvan

V obecné rovině ano, ale v politice ne. Čestně navrhnout znění zákona, aby měl legislativní hlavu a patu, vyžaduje fištrón a schopnost danému problému obětovat čas. Nečestně, schopnost opisovat. Byli by i  výrobci Fiatů sobci, kdyby zveřejnili, že jim někdo ukradl technickou dokumentaci k  bezpečnostnímu systému  XYZ ? Já si myslím, že ne. Stejně tak si myslím, že by i politika měla být soubojem či podporováním myšlenek, ale ne jejich vykrádání  v paragrafovém znění. Trošku to odlehčím. V duchu Vašeho přesvědčení by mělo být i manželovi jedno, kdo jeho ženu potěší, neboť to pro ní bylo prospěšné? :-)

schlimbach

Nemělo by být jedno, kdo co navrhl? Podstatné je, pokud je to prospěšné pro tuto zemi, aby to bylo přijato, ne snad? Tupé egoistické dohady tuto zemi spolehlivě pohřbí -(