Karel Horák: Žalovatelé Klause si utrhli pořádnou ostudu!

obrazek
28.3.2013 17:44
Řečeno novinářským žargonem – Ústavní soud smetl ze stolu ústavní žalobu Senátu na bývalého prezidenta Václava Klause. Těší mne osobně, že jsem v pořadu České televize "Politické spektrum" vysílaném dne 16. 3. 2013, kde jsem se za LEV 21 účastnil debaty na toto téma, nejen přesně předpověděl osud ústavní žaloby, ale dokonce jsem se trefil i do důvodů, jimiž Ústavní soud nyní své rozhodnutí o zastavení řízení podepřel, tedy zejména důvodů procesních.

Jeden z hlavních autorů ústavní žaloby, senátor Jiří Dienstbier, je nyní podle svých slov verdiktem „překvapen“. Já překvapen nejsem, neboť ten, kdo se seznámil s textem ústavní žaloby a znal Ústavu České republiky ve znění do 8. 3. 2013, musel přinejmenším tušit senátorský neúspěch. A to ani nemusí mít právnické vzdělání.

Bohužel, v tomto případě se ale pod text ústavní žaloby podepsali hned tři právníci – Miroslav Antl, Jiří Dienstbier a Eliška Wagnerová. Miroslav Antl je předsedou ústavně-právního výboru Senátu (!) a ostatní jmenovaní senátoři jsou jeho členy. Navíc jeden je bývalý elitní státní zástupce, druhý je advokát a třetí je bývalou soudkyní Ústavního soudu. A zde už legrace pomalu končí. To je trapas, jaký tedy nepamatuji! Udivuje mně, že tito kolegové riskovali svým podpisem pod ústavní žalobu profesionální a odbornou pověst, o politickém dopadu jejich „omylu“ ani nemluvě. 

Již samo odůvodnění jejich počínání je mírně řečeno podivné. Senátor Dienstbier uvedl (Parlamentní listy 27. 2. 2013), že smyslem ústavní žaloby mj. je, aby Ústavní soud „autoritativně vyložil konkrétní situace a řekl, kde jsou meze pravomoci prezidenta, a aby bylo do budoucna jasno, co ústavní instituce mohou, a předešlo se ústavnímu sporu.“ Senátorka Wagnerová zase pro změnu nyní říká, že „zájem byl na tom, aby se určil standard právní státnosti, která byla porušena skutky zmíněnými v ústavní žalobě“ (Právo 28. 3. 2013). Druhému citovanému vysvětlení mimochodem vůbec nerozumím.

Z toho usuzuji, že smyslem ústavní žaloby bylo spíše jakési testování, snaha o soudní výklad Ústavy. Senátoři samozřejmě mohli požádat o vědecký výklad Ústavy Ústav státu a práva či některou z právnických fakult, byli-li na pochybách, co to vlastně znamená velezrada a jaké jednání lze pod tento pojem podřadit. Namísto toho si touto drahou legrací uřízli odbornou ostudu a dopustili se politické blamáže, ze které až přechází zrak. 

Ano, zatahovat Ústavní soud do politiky se stalo módou. Václav Klaus blahé paměti považoval Ústavní soud dokonce za „třetí parlamentní komoru“. Politici si příliš zvykli používat Ústavní soud jako beranidlo proti svým odpůrcům. Zjevné to je od doby, kdy Ústavní soud podle mého názoru nesprávně zrušil v roce 2009 volby do Sněmovny. Tehdy se bohužel sám do této nesprávné role nechal zatáhnout. Vnímám čím dál  intenzivněji, že Ústavním soudem vyhrožují všichni, kdož prohráli demokratické hlasování a chtějí po něm autoritativní rozhodnutí i tam, kde být vůbec nemusí. Ústavní soud se stává nikoli výjimečnou pojistkou proti ústavním excesům, ale zcela běžnou součástí zákonodárného procesu, což je nemyslitelné. 

Stačilo by například opustit hloupou politiku nulové tolerance, více spolu komunikovat, nepropasírovávat právní předpisy zákonodárným procesem za každou cenu bez respektování správných, byť menšinových či opozičních názorů a alespoň pokusu o širší společenský konsenzus. 

Pak by ani nikoho nemohlo napadnout, aby požadoval po Ústavním soudu jen další z tisíců „inflačních“ rozhodnutí a užíval jej k nějakým mičurinským právním experimentům...

karel-horak
Stínový ministr spravedlnosti za LEV 21. Jeden ze zakladatelů studentské právní poradny při stávkovém výboru PFUK v listopadu 1989. Od počátku roku 1991 do roku 1994 působil v Litoměřicích na tamním okresním soudu, v roce 1992 byl jmenován soudcem. V období červen až srpen 1994 jej ministr spravedlnosti přidělil k mezinárodněprávnímu odboru Ministerstva spravedlnosti. Na počátku roku 1995 byl ministrem zahraničí jmenován do funkce generálního konzula ve Slovenské republice. Zastupitelský úřad – generální konzulát v Košicích – vedl až do listopadu 1997. Od roku 1998 do roku 1999 pracoval na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ve funkci ředitele odboru rezortní kontroly. Od září 1999 vykonává advokacii. Na III. Sněmu České advokátní komory v roce 2002 byl zvolen náhradníkem představenstva ČAK. Členem politické strany národních socialistů LEV 21 se stal v listopadu 2011. Kromě stínového ministra spravedlnosti je členem předsednictva strany, členem legislativní rady a 1. místopředsedou krajské organizace Praha.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

novotny

Ano ostudu si utrhli, ale nic to nemění na tom, že Klaus spáchal udělením amnestie i zlodějům největšího rozsahu kriminální čin, který nemá v dějinách ČR ani Československa obdoby, ovšem bez jakéhokoliv trestu, což je do nebe řvoucí výsměch všem poctivým občanům.

stvan

Vláďa to opravdu napsal výstižně.Přeji všem pěkné svátky.

Kvido

Vl. Černík: Souhlasím. Málo slovy, avšak brilantně a vystižně napsáno k postupu ÚS!

stvan

Zkrátka a dobře. Je to jen jiná forma dvojího metru.....

cernik

Rozhodnutí ÚS je nutno vidět jako jeho nemalé selhání!
Argumentace typu:
když už někdo není ve funkci, tak, jako by v ní nikdy nebyl...
je skutečně skvostná.

ÚS se bál podání odmítnout, aby to nevypadalo, že se bojí Klause,
tak si vymyslel, že škoda, je už po termínu...

Kvido

Pane Horák, také jsem viděl tu TV besedu. Skutečně, dobře jste to předpověděl, jak soud rozhodne!! Dobrý reprezentant NS-LEV21 ve vaší personě, nic proti tomu.

Avšak Ústavní soud (ÚS) by měl mít myslící lidi a ne jen kyvatelé zákonů, jako stroje!!!

Nebudu to tu rozvádět, už jsem toho k tomu napsal dost. Mají ovšem pravdu Ti, kterým se rozhodnutí ÚS nelíbí, pač zakládá takovou pochybnou linii a morálku, že zloději, korupčníci atd., mohou za jistých okolností z trestu vyváznout. A to je obecně špatně!! Je to porušení exemplárních práv občana, když nějakou obezličkou soudu je prominuta vina/podíl na napomáhání porušování zákona, což evidentně v případě Klause bylo. Druhá věc je, že nešlo o velezradu, ale mohlo to být klasifikováno jako překročení pravopmocí prezidenta, jak to mají v USA! Nepochybujte o tom, že amnestie Klause bude mít ještě dohry, pač ve světě se nad tím pořád podivují.

Dost už, pokud máte čas: http://pc-politika.cz/Article-1686-Soud-Klause-podrzel-vyprask-dostane-Necas-.html

 

stvan


Pokud by měl být samotný fakt, že ÚS nerozhodl, neboť Klaus není už prezident a ne proto, že se velezrady s určitostí nedopustil, ostudou žalujících (neboť ji senátoři, byť o můj podpis nestáli, podávali  i za mne a zdaleka nejen za mne)a ještě k tomu mezinárodní, pak nechápu, že pro nás nejsou stejnou ostudou zásadní politicko-ekonomické,  potažmo sociální   prohry naší společnosti u kterých Klaus stál? On se snad někdy styděl vyjet z těchto důvodů do světa?Asi mám jiné priority, ale pro mne řadového občana má mezinárodní ostuda, stejně jako špatná práce volených zástupců  jiné parametry......

antoninsebek

Moje řeč!

Nejde o to, zda bývalého pana prezidenta (prvního či druhého) jste měli či neměli rádi. Jestliže byl někdo přesvědčen, že takovýto představitel státu se dopouští vlastizrady, měl by to oznámit na patřičných místech. Zcela hloupě vypadá onen argument, že ta amnestie byla "poslední kapka". To za prvé.

Dotyčnému oznamovateli by se dostalo na patřičných místech stanoviska, zda jde či nejde o vlastizradu. Princip je v tom, že pokud chcete kohokoliv z něčeho (podle vás) nepatřičného obvinit, tak byste měl v prvním kroku provést onu konzultaci a především: NELÉZT S TÍM NEJDŘÍV DO MEDIÍ. Protože jinak se vaše okolí bude PRÁVEM domnívat, že jste například zhrzený kandidát nebo přichycený alkoholik nebo znovu nenavržený kandidát. A když jste přitom absolvovali například Plzeň, tak tuplem. To za druhé.

Když se ale spojí faktory (ad jedna a ad dva) dohromady, tj. že s velmi slabě "vyargumentovanou" věcí lezete do medií, na poslední chvíli funkčního období, potom se pravděpodobnost blíží k jistotě. K jistotě toho, že šlo o naplnění nikoliv jednoho z největších trestných činů, ale o naplnění starého českého přísloví: Když čert nemůže uškodit, tak alespoň zasmrdí.  

Jako "bonus" máme my, ostatní občané této republiky ("nesenátoři") nádhernou celosvětovou pověst. Jak se můžete dovtípit, zažalování předistavitele státu z VELEZRADY se často neděje ani v Ruandě Urundi (Ruando-urunďané nechť mi prominou), takže jsme zase byli světoví.... To, že se to nebude projednávat, zaznamenají zřejmě naši bratři na Slovensku. Jinak nikde.

Naše senátorní pojistka se zase osvědčila. Přehlédnout takovou "maličkost", jako je odpuštění nákladů na likvidaci oněch překrásných a super-drahých slunečních elektráren, to se opravdu povedlo. Nebo snad to bylo jinak??? 81 (osumdesát jedna) senilátorů, každý má placeného poradce a bezplatnou právní konzultaci, celý legislativní aparát Senilátu v zákulisí k tomu .....

... a nic, nic, nic. (jsem slušně vychován). Jsou tam na 5 písmen, v rámci šetření i na tři.