Petr Dimun: Kauza Pandury – špinavá hra státních zástupců a médií

10.7.2011 18:34
Jsou v kauze Pandury novináři nestranní a chce Janek Kroupa v této kauze odhalit pravdu? Má zájem na tom, aby se odhalili praví viníci případné korupce? Anebo se jedná jen o další z jeho případů, kdy za jeho chyby platí slušní lidé a skuteční pachatelé mu vděčí za to, že jsou stále na svobodě? Mám obavu, že Janek Kroupa, ale nejen on, ale i další novináři, nehrají s veřejností v kauze Pandury čistou hru.

Mám obavu, že se zde znovu rýsuje problém a lá Marek Řičář a Věra Jourová. Koneckonců, již dnes má Kroupa na svědomí jednoho slušného policistu, který znechucen i jeho praktikami pravděpodobně od policie odejde…

Když MF Dnes někdo vypálí rybník

10. května letošního roku v 19:38 zveřejnily Novinky.cz článek Svědek: Dalík žádal v kauze Pandurů o peníze. Ten to označil za ‚úplný nesmysl‘. V článku jde o to, že „rakouský občan Stephan S., bývalý zaměstnanec firmy Steyr, vypověděl podle informací Práva při výslechu, který se konal na konci letošního března ve Vídni, že v listopadu 2007 požadoval tehdejší blízký spolupracovník premiéra Mirka Topolánka Marek Dalík 18 miliónů eur (asi půl miliardy korun) za to, že česká vláda bude pokračovat v projektu nákupu obrněných vozů Pandur“. Jen o hodinu později, ve 20:52, vydává ke kauze vlastní zprávu iDnes.cz, a to pod názvem „Svědek: Dalík si v kauze Pandur řekl o úplatek 480 milionů“. Jeho autor, Janek Kroupa, pravděpodobně v reakci na to, že článek s podobným obsahem již před hodinou, navíc s Dalíkovým stanoviskem, zveřejnilo konkurenční médium, uvádí pro pochopení dalších dějů poměrně závažnou věc. V článku totiž píše, že „MF DNES, která na novém vývoji kauzy pracuje už týden, získala protokol z výslechu vysokého manažera Steyru, který letos 25. března vedli společně rakouští i čeští policisté a žalobci ve Vídni“.

Právě zveřejnění informace o výslechu rakouského svědka, respektive informace o tom, že unikl celý výslechový protokol, spustila události, na jejichž konci je bezprecedentní válka mezi státními zástupci i elitními policejními útvary, která nemá v poslední době obdoby. Zatím poslední událostí byla prohlídka policistů ÚOOZ na Vrchním státním zastupitelství v Praze, Nejvyšším státním zastupitelství a na pracovišti Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality, které se konaly 15. června.

Každý, kdo jen trochu zná práci médií, ví, že kauzy tohoto druhu, na nichž MF Dnes pracuje, se zveřejňují na iDnes.cz s půlnocí. Tak, aby je v tištěné verzi měla exkluzivně pouze MF Dnes a ostatní média tak nemohla MF Dnes „vykrádat“, ale pouze citovat. Respektive přebírat obsah a hlavně prizma, předložené MF Dnes. Ze sledu událostí okolo zveřejnění kauzy s výpovědí rakouského svědka Stephana Szücse je tak zřejmé, že MF Dnes musela reagovat na článek Novinky.cz předčasným zveřejněním svých informací, aby si v kauze zachovala pomyslný primát a informační převahu.

Tomu odpovídá jak opominutí zmínky, že s informací jako první přišly konkurenční Novinky.cz, tak především uvedení konkrétních údajů: MF Dnes uvedla, že na kauze pracuje již týden (tedy nejpozději od 3. května) a že má k dispozici protokol o výslechu. Ve zmíněném článku také Kroupa toto dokládá, když uvádí přesné citace z protokolu. Bohužel pro něj jsou to citace ne z rakouského originálu, ale z českého překladu, včetně identických chyb, čímž se omezil okruh podezřelých na české policejní a justiční orgány, které s tímto překladem přišly do styku. Z analýzy článků zveřejněných na jedné straně na iDnes.cz a v MF Dnes a na Novinky.cz a v Právu na straně druhé je zřejmé, že redakce Novinky.cz a Práva měla k dispozici pouze obecné informace ke kauze, nikde není citace z protokolu či odvolání se na něj.

U iDnes.cz a MF Dnes je však situace jiná – přesnými citacemi identifikují jak svůj zdroj, byť jej zpočátku nejmenují, ale především se otevřeně hlásí k tomu, že mají v rukou celý protokol o výslechu. Z tohoto je možné vyloučit, že by Právo, respektive Novinky.cz, disponovaly výslechovým protokolem, neboť by logicky tuto skutečnost, výrazně zvyšující zpravodajskou hodnotu článku, zmínily v textu. Pak jsou ovšem jen dvě možnosti, jak se novináři Novinky.cz a Práva k informacím dostali: buď došlo k indiskreci z redakce MF Dnes, anebo Kroupa před vydáním článku kontaktoval s žádostí o stanovisko Dalíka či Topolánka (oba v případu figurují) a sdělil jim obecné informace k případu. Ti se pak obrátili na konkurenční médium a s informacemi se mu svěřili, neboť jen tímto způsobem lze předejít možné manipulaci s fakty ze strany MF Dnes a k účelové dezinterpretaci, které se toto médium, respektive především Janek Kroupa, ve svých článcích dopouští. Druhé verzi odpovídá jak samotné vyznění článku, tak i velký prostor, poskytnutý právě Dalíkovi.

Kdo tedy dal Kroupovi překlad protokolu o výslechu Stephana Szücse?

K verzi, že Novinky.cz a Právo neměly k dispozici výslechový protokol, respektive jeho překlad, se přiklání i týdeník Respekt, který ve svém vydání z 20.6. zveřejnil článek „Kdo vyzradil Stephana S.?“. Je to článek mimořádně zajímavý, protože ukazuje, jak se dá doslova čarovat s fakty a manipulovat s realitou. Z článku je hned na první pohled zřejmé, na čí straně sporu jeho autoři stojí. Už titulek je totiž velmi zdařilou manipulací: otázka, kdo vyzradil identitu Stephana Szücse je sice relevantní, ale klíčovým problémem je, kdo a proč poskytl Janku Kroupovi český překlad jeho výslechu. To je podstatou problému, bez toho by totiž nedošlo k vyzrazení identity tohoto svědka.

Mimochodem, není pravdou, co v tomto článku říká Janek Kroupa, totiž že by se od počátku jednalo o tzv. utajovaného svědka. Podle zdrojů Vasevec.cz totiž v režimu utajení Stephan Szücs nebyl, byl vyslechnut pouze anonymně a jeho identita byla zainteresovaným známa z komunikace v rámci společného vyšetřovacího týmu. Kroupa se také v tomto článku dopouští poněkud kostrbatého vysvětlení, logických rozporů a hlavně faktických nepravd. Tvrdí-li například, že „věděli jsme, že jde o utajovaného svědka, ale neznali jsme jeho identitu“, pak si obratem protiřečí, když naopak uvádí, že „jeho identitu jsme nechtěli prozradit a udělali jsme to až druhý den, co bylo z článku v Právu jasné, o koho jde“. Když neznám něčí identitu, nemohu ji přeci „nechtít prozradit“!

Podobné to je i v případě, kdy v Respektu uvedl, že Szücsovu výpověď získal už deset dnů předtím, než ji MF Dnes zveřejnila. Z toho Respekt dovozuje, že „pokud nejde o zavádějící informaci, kterou by chtěl novinář krýt svůj zdroj, měla by z podezření vylučovat Nejvyšší státní zastupitelství“, kam měl podle informací Respektu spis s předmětnou výpovědí dorazit až 3. května (i v tomto případě je to ovšem složitější, než jak Respekt uvádí, což záhy doložím). Jak se to ovšem slučuje s informací uvedenou na stánkách iDnes.cz 10. května, kde je explicitně uveden jiný termín, totiž že „MF DNES na novém vývoji kauzy pracuje už týden“, tedy právě od 3. května?

Odpovídat takto rozporuplně Kroupovi či jinému novináři MF Dnes, budete označen za nedůvěryhodného „jen to fikne“ a oprávněně vzbudíte podezření o tom, že něco zatajujete, někoho kryjete. Jsem přesvědčen, že na novináře typu Janka Kroupy by měly být vznášeny dokonce ještě vyšší požadavky na důvěryhodnost a že vysvětlení, že se zmýlil či že to v článku tak explicitně s tím týdnem nemyslel, že to sice získal deset dnů předtím, ale tři dny to měl někde v šuplíku a vůbec se tím nezabýval, prostě neobstojí. Nemluvě o rozporu s tím, zda znal či neznal identitu Stephana Szücse.

Nyní se dostáváme k okruhu osob, které měly za a) možnost a za b) důvod protokol s výslechem Szücse Kroupovi poskytnout. Ačkoliv i Respekt došel k závěru, že Novinky.cz a Právo mělo pouze obecné informace a nemělo k dispozici výslechový protokol, konstruuje obvinění vedoucí jak k některým politikům, tak především vůči Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně k jeho šéfovi, Vlastimilu Rampulovi. Ten je přitom terčem kritiky Respektu již několik minulých vydání a Respekt při svých článcích, které kritizují jeho práci, opakovaně využil úniků ze státního zastupitelství, které se nápadně podobají úniku překladu výslechového protokolu Stephana Szücse.

Taková souvislost je velmi důležitá, neboť když Respekt zpochybňuje důvěryhodnost Rampuly při vyšetřování úniku překladu výslechového protokolu Stephana Szücse tím, že podal trestní oznámení až 6. června (tedy skoro měsíc poté, co k události mělo dojít) vynechal jednu podstatnou informaci. Rampula totiž prováděl na základě článků Respektu, které byly postaveny na únicích z vyšetřovacích spisů (kauza Drobil a údajný nezákonný pokyn městské státní zástupkyně Hercegové dozorující státní zástupkyni Pokorné či kauza úniku zápisu o jeho údajném pokynu státní zástupkyni Dunajové neodvolávat se v případu České pivo) interní šetření všech úniků z vyšetřovacích spisů, jehož součástí byl i únik překladu výslechového protokolu Stephana Süczse. Toto interní šetření bylo završeno v prvním červnovém týdnu, a podle informací Vasevec.cz vyloučilo podíl VSZ a jeho státních zástupců na těchto únicích.

Logicky tak jedinou institucí, odkud mohly informace unikat, bylo již jen Nejvyšší státní zastupitelství, které již v té době usilovalo o Rampulovo odvolání a také obsahem článků v Respektu dokonce oficiálně argumentovalo v návrhu na Rampulovo odvolání.

Respekt naopak dává do kontrastu s tímto podle něj liknavým postupem Rampuly údajnou okamžitou reakci nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který „už 13. května přikázal na případu pracovat“ ÚOOZ. Opět vše bylo jinak, než Respekt píše. Předně, již 11. 5., tedy v den, kdy vyšly články v Právu a MF Dnes ke kauze výslechu Stephana Szücse, informoval Rampula telefonicky nejvyššího státního zástupce Zemana o tom, že má podezření na spáchání trestného činu a že provede nejdříve interní šetření tak, aby získal konkrétnější informace, neboť k únikům dochází v poslední době opakovaně. Zeman se pak neobrátil podle informací Vasevec.cz na ÚOOZ, ale raději na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, kam již dosadil své lidi a odkud pochází jeho pravá ruka, náměstek Igor Stříž a postoupil jim pouze poznatek. Nepodal tedy ani trestní oznámení, ani nedal pokyn ÚOOZ, jak píše Respekt. Z tohoto je zřejmé, že je to naopak nejvyšší státní zástupce Zeman, kdo v celé věci postupoval laxně, přijali-li bychom prizma Respektu a chtěli-li bychom být na rozdíl od něj objektivní.

Co se s tímto poznatkem na VSZ v Olomouci dělo mezi 13. květnem a 15. červnem je záhadou.

Podle informací Vasevec.cz se však do podání trestního oznámení Rampulou nedělo nic.  Pak došlo k nečekanému  obratu a celá věc byla VSZ v Olomouci přikázána ÚOOZ den po podání trestního oznámení Rampulou. Prohlídky nebytových prostor na VSZ v Praze, v sídle ÚOKFK a na NSZ byly pak v rychlosti nařízeny poté, co ÚOKFK začalo z úniků podezřívat některého ze státních zástupců NSZ a protikorupční policisté dokonce podnikli i konkrétní kroky, které měly vést k odhalení zdroje tohoto úniku.

Respekt také ve zmíněném článku píše o tom, že Rampulův úřad měl protikorupční policii bránit ve vyšetřování. Respekt toto závažné obvinění bohužel nijak nekonkretizuje, píše pouze o tom, že „z policejních zdrojů získal informaci, že Rampulovi podřízení odmítli udělat právní kroky, které by detektivy opravňovaly podezřelé státní zástupce vůbec vyslechnout“. Je smutné, že autoři tohoto článku po tomto lapsusu ještě chodí do veřejnoprávní ČT o kauze referovat. Onen problém totiž nastal v případě zproštění mlčenlivosti státních zástupců, kdy to může učinit jen nejvyšší státní zástupce, který ovšem podle informací Vasevec.cz na žádost protikorupční policie vůbec nereagoval a ta se pak snažila jeho rozhodnutí nahradit soudním rozhodnutím o zbavení mlčenlivosti, což pochopitelně nemohla dozorující státní zástupkyně povolit. Tudíž opět, kdo by měl být podezřelý z kladení překážek ve vyšetřování, není Rampula, ale Zeman.

Navíc, razantním vstupem ÚOOZ do celé kauzy došlo k velkému střetu mezi oběma elitními útvary, kdy ÚOKFK tento krok svých kolegů nese velmi nelibě, neboť jejich vyšetřování spělo ke konkrétním závěrům a možným pachatelům. Celý tento podivný kolotoč má navíc dnes již jednu konkrétní oběť: zkušený policista, který měl případ Pandury na starost, se po takových praktikách jak ze strany policie, tak i MF Dnes zhroutil, vzal si dva měsíce dovolenou a je možné, že v září si podá žádost o odchod do civilu. Další pomníček Janka Kroupy a jeho praktik?

Možná ano, protože právě otázka, kdo a proč Kroupovi poskytl překlad výslechu Stephana Szücse je klíčová. Celé to divadlo okolo prohlídek ÚOOZ na VSZ v Praze či na ÚOKFK má totiž možná zastřít, podle přání státních zástupců z Brna a Olomouce, zdroj nejen Kroupových informací, ale i zdroj úniků do Respektu. Zájem na komunikaci s Kroupou neměl ani vyšetřující policista, který s ním měl již několik nedobrých zkušeností a podle informací Vasevec.cz také velmi ostrý telefonát poté, co Kroupa zveřejnil detaily z výslechového protokolu. Právě Kroupova iniciativa totiž zásadním způsobem, možná navždy, zhatila vyšetřování a zastavila některé připravené úkony. Nedivím se, že pak máte sto chutí se zbytečnou prací, s níž vstáváte a jedete spát, nikdo vám nepoděkuje a je dost nebezpečná, seknout. Dobré vztahy s Kroupou a MF Dnes nemá ani Rampula, ani jeho nejbližší podřízení, Grygárek s Kratochvílovou, která jako ředitelka Odboru závažné hospodářské a finanční kriminalisty VSZ v Praze případ Pandury dozoruje.

Naopak podezřelý je eminentní zájem NSZ na předání spisu s výslechem Stephana Szücse, kdy skoro okamžitě poté, co VSZ tento protokol obdržel, se jeho předání dožadoval podle informací Vasevec.cz šéf dohledového Odboru závažné hospodářské a finanční kriminality NSZ Kasal. Po opakovaných neúspěšných urgencích Kasala si Kratochvílová měla vyžádat písemný pokyn k předání tohoto spisu i s protokolem. Ten obdržela 29. 4. a na základě tohoto pokynu spis také měla, podle informací Vasevec.cz, odeslat na NSZ do Brna. A právě v této době uniká překlad výslechu Stephana Szücse do MF Dnes. Náhoda?

Eminentní, až dotěrný zájem dohledového orgánu NSZ na předání spisu a konkrétně překladu protokolu výslechu Stephana Szücse je velmi podezřelý. O to více, že krátce poté uniká do MF Dnes. V této souvislosti je bohužel smutnou realitou, že ačkoliv na VSZ se prohlídky týkaly jak Rampuly, tak jeho nejbližších podřízených, na NSZ mělo ze strany ÚOOZ dojít pouze k jakési zdvořilostní návštěvě u šéfa OZHFK Kasala, aniž by policisté šetřili možnost, že se spisem a uniklým protokolem přišel do styku někdo další, například Zemanův náměstek Igor Stříž či samotný Pavel Zeman. Z tohoto pohledu by pak dával smysl onen náhlý obrat ve vyšetřování ze strany VSZ v Olomouci, kde se Zemanův poznatek bezúčelně válel až do té doby, než Rampula podal konkrétní trestní oznámení, které podle všeho směřovalo ke konkrétnímu pachateli mimo VSZ v Praze.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.