Kongresová bitva o orientaci USA

biden brýle
26.3.2021 19:04
Bidenův tábor opouští představu, že návrhy mají být umírněné, aby získaly republikánskou podporu. Tu zřejmě nedostanou v žádném případě, proto má smysl uvažovat radikálně.

Uhájit rozšíření volebního práva z loňského podzimu, urychlit očkování a povzbudit ekonomiku mohutným investičním podnětem za 3 biliony dolarů, to jsou nejbližší záměry Bidenova tábora, který míří na rozšíření voličské podpory. Bude muset překonat pravidlo senátní obstrukce, ale pak vytáhne stovku zákonů ve prospěch revoluční novinky, budování sociálního státu. Ale tak nové to zas není, kdysi to prosadili prezidenti F.D. Roosevelt a L.B. Johnson, než se to za R. Reagana a dalších zrušilo.

První tiskovka amerického prezidenta Joe Bidena měla nadzvednout pokličku nad jeho revolučními záměry, ale řekl jen, že to řekne příští týden. Pak se hodinu bavil s novináři a celkem to ustál.

Ke stahování z Afghánistánu: I kdyby se to do 1. května nestihlo, jak bylo původně rozhodnuto, „nedovedu si představit, že bychom tam byli ještě příští rok,“ řekl. „Nemám záměr tam dlouhodobě zůstat.“

https://www.nytimes.com/2021/03/25/us/politics/biden-news-conference.html

Ke vztahům se Severní Koreou, která krátce předtím provedla další pokusy s raketami krátkého doletu: Jednání s KLDR může pokračovat, „pokud se splní podmínka konečné denuklearizace“.

Čili KLDR odzbrojí, a pak se uvidí. S tím však KLDR už dříve rozhodně nesouhlasila a má v tom podporu jihokorejského prezidenta Mun Če-ina. Komuniké z nedávné návštěvy amerického minstra zahraničních věcí Anthonyho Blinkena na zamini v Soulu slovo „denuklearizace“ vůbec neobsahuje.

https://en.yna.co.kr/view/AEN20210322000300325

Jihokorejský prezident Mun v navazujícím setkání s americkým ministrem Blinkenem tento výraz použil, ale hosta moc nepotěšil, když řekl, že se těší na zahájení „denuklearizace Korejského poloostrova“. Z toho je zřejmé, že pokročit musí obě strany, tedy i Američané.

Tolik z toho zajímavějšího k mezinárodním otázkám.

Největranějším tématem washingtonské tiskovky byl rostoucí počet uprchlíků na mexické hranici. Ale ani tam se novináři nedozvěděli víc, než že Biden nehodlá pokračovat politice, kdy děti oddělené od rodičů jsou na hranici ponechány samy sobě.

Vyhnul se také slibům, že po masovém vraždění v koloradském Boulderu něco rychle udělá s právem držet zbraně. Řekl, že všechno chce svůj čas, teď jsou jiné priority. Představuje je očkování, dále federální zákon o volebním právu a v neposlední řadě investiční plán za 3 biliony dolarů.

Biden se sice nevzdává pokusů přetáhnout nějakého republikánského senátora, ale záchranný plán, který umožnil vyplácet podporu 1400 dolarů na osobu, nezískal hlas jediného republikánského zákonodárce, přestože takovou pomoc prosazoval už prezident Donald Trump. Místo republikánských zákonodárců chce proto Biden získat část republikánských voličů. Tam by měl zabrat obrat v hospodářství, podpořený obrovským investiční plánem a zvratem ve vývoji koronavirové infekce.

Na zmíněné tiskovce Biden ohlásil, že zdvojnásobuje původní očkovací plán, takže do konce dubna by mělo být Američanům píchnuto 200 milionů dávek vakcíny. Neměl by to být problém vzhledem k tomu, že stovka už byla překročena a zdravotníci stíhají přes dva miliony dávek denně. Většinu tvoří první dávka, obě dostalo jen 14 procent Američanů.

Riziko přitom znovu narůstá, jak se začala šířit britská varianta koronaviru. Podle CNN Health tato varianta dokáže částečně obejít přímé působení vakcín Pfizer/BioNTech a Moderna. Nejde však o zásadní zvrat, protože tyto vakcíny vytvářejí mnohem širší imunitní odpověď. Když chytí britskou variantu někdo očkovaný, je chráněn před těžkým průběhem a nehrozí, že zemře.

Očkování zatím probíhalo víceméně jako u nás, podle rizikových skupin, a teď má být otevřeno pro všechny. Různé celostátní průzkumy však ukazují, že hodně konzervativců, hlavně mužů, o vakcinaci nestojí. Například v nejkonzervativnějších částech státu Idaho je proočkovanost pod 40 procent. Ne všude jsou také vakcíny dostupné. Chudší hrabství mají velká zpoždění za těmi bohatšími. Vznikají kapsy stádní imunity („oázy“) proti územím s nízkou mírou proočkovanosti („poušť“), jak to označuje v New York Times komentátor Nathaniel Lash. „Tyhle rozdíly vznikaly stovky let, nezmění se přes noc,“ říká dr. Frederic Anderson z lékařské fakulty Floridské mezinárodní univerzity.

https://www.nytimes.com/interactive/2021/03/26/opinion/vaccine-hesitancy-deserts-oases.html

Britští výzkumníci z londýnské Imperial College nyní zveřejnili studii, podle které v zemích, kde je významné procento odmítačů vakcíny, může covid vyvolat až devětkrát více úmrtí než tam, kde se běžně očkuje. „Nechat se očkovat je individuální volba, ale ta má společenské důsledky,“ shrnuje jedna z autorek Daniela Olivera Mesová. „Náš výzkum ukázal, že váhání kolem očkování má zásadní vliv na zdravotní stav obyvatelstva.“

https://www.bloomberg.com/news/articles/2021-03-25/vaccine-skepticism-could-increase-covid-mortality-up-to-ninefold

Vedle koronavirové a investiční fronty, která má voliče získat, je tu ještě další, kde mohou Demokraté o voliče přijít.  Na státní a místní úrovni v oblastech pod republikánskou kontrolou jsou přijímána opatření, kterými je podle názoru Demokratů upíráno volební právo velkému počtu občanů. Zpřísňují se pravidla registrace voličů a omezuje korespondenční nebo předčasné hlasování. Prakticky se tedy ruší všechno to, čím Demokraté v minulých volbách zvedli volební účast, a to ve svůj prospěch.

Prezident Biden by chtěl tato rozhodnutí nižších orgánů zrušit federálním zákonem, který by volební právo sjednotil. Ve Sněmovně reprezentantů s demokratickou většinou s tím není problém, ale v Senátu s mocenským patem 50 na 50, narušitelným jen hlasem viceprezidentky Kamaly Harrisové, může snadno vzniknout konečná.  Pokud totiž někdo ze Senátorů něco namítá, předkladatel musí sehnat 60 hlasů, aby návrh mohl být projednáván podle stávajících pravidel senátní obstrukce (filibuster).

Podle Bidena je pravidlo obstrukce bezpříkladně zneužíváno. Na pořad by se nemuselo dostat nic ze zásoby předloh Demokratů. Jejich smyslem je přiblížit USA evropským sociálním standardům, a to je fakticky revoluce vzhledem k extrémním nerovnostem. Zatím je to nastaveno tak, aby nadvláda nejbohatších mohla nerušeně pokračovat. Podle zjištění Pew Research Center, majetek horní pětiny USA vzrostl po finanční krizi o 13 procent, zatímco mediánový majetek zbytku společnosti klesl o 20 procent. Ještě drastičtější rozdíly by nabídla srovnání s horním procentem či promile. Proto je Bidenovou administrativou intenzívně zvažováno zavedení radikální daně z bohatství (téma, které probereme příště).

V každém případě se teď povede největší boj o to, aby se tyto návrhy vůbec mohly projednávat. Existuje jich asi sto, většinou z dílny senátorky Warrenové, která je připravovala už v době demokratických primárek. Nyní jsou dolaďovány často pod tlakem radikálního křídla. Opouští se záměr, že návrhy by měly být umírněné, aby získaly podporu republikánů. Tu by stejně nedostaly, proto má smysl jednat radikálně.

Pokud se podaří prolomit pravidla senátní obstrukce, například zavedením pravidla, že senátor musí projevit svůj odpor také nekonečným projevem u řečnického pultu, rozhodne častěji prostá většina. Tu mají Demokraté v kombinaci s hlasem viceprezidentky Harrisové. Nové zákony by pak Demokratům pomohly ve volbách v mezidobí, a pak už by měli volné ruce.

Zatím se zdá, že by se to mohlo podařit. Už teď je Bidenův rating nebývale vysoko. Podle Real Clear Politics má přes 50 procent pozitivních hlasů a jen kolem 40 procent negativních. Trump na tom býval opačně. Sledujeme tedy zásadní boj o příští orientaci USA.

(zf)

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.