Lesk a bída předvolebních průzkumů

obrazek
22.10.2012 12:43
Za překvapivým výsledkem krajských voleb je podle mnohých averze vůči vládním stranám. Její rozsah překvapil i samotné profesionály z řad průzkumníků veřejného mínění. Třeba stanovisko PPM Factum k výsledkům voleb přiznává, že „Průzkumy nedostatečně reflektovaly nechuť příznivců pravice hlasovat pro strany vládní koalice, která patrně mnohdy nabyla podoby neúčasti ve volbách.“ Nutno ale dodat, že pro neúčast ve volbách se rozhodlo také mnoho voličů z řad příznivců ČSSD – oproti roku 2008 získala sociální demokracie o 422 tis. hlasů méně. Komunisté sice získali o 100 hlasů více, ale kde je těch zbývajících více než 300 tisíc levicových voličů? Několik tisíc jich volilo regionální uskupení nebo alternativní levicové strany (např. SPOZ, NS-LEV21), přesto je však jisté, že i na levém křídle zájem o volby ochladl.

Více než kdy jindy byli voliči před letošními krajskými volbami masírováni průzkumy veřejného mínění, zaměřenými na momentální podporu jednotlivých stran v regionu. Znalost volebních preferencí stran se promítá do rozhodování mnoha voličů. Zvažují často mezi těmi stranami, které mají dle preferencí reálnou šanci získat politický vliv. Lidé si v průzkumech ověřují, zda jim nepropadne hlas. Pokud jejich oblíbená strana nedosahuje úrovně přibližující se k metě rozhodující pro zisk politického vlivu, volí raději stranu jinou. Nízké preference ale, na druhou stranu, mohou mít i mobilizující efekt, zvláště na váhající sympatizanty. Třeba na příkladu nedávných slovenských parlamentních voleb se ukázalo, že zavedená pravicová SDKU v průzkumech postupně klesala z původně stabilní podpory více než 10% k hranici 5% a v posledních průzkumech i pod tuto hranici, ve volbách získala nakonec více než 6%.

Předvolební průzkumy se však v mnohém lišily od výsledné skutečnosti. Podle nich mělo k volbám namířeno, jen s mírnými regionálními odchylkami, cca 48% oprávněných obyvatel. Nakonec to bylo 37%, tedy významně nižší číslo, výrazně přesahující míru statistické chyby.

Od konečných výsledků se nejméně lišily průzkumy agentury SANEP pro deník Blesk. Tato agentura přitom s předvolebními průzkumy nemá letité zkušenosti, jako společnosti pracující pro veřejnoprávní ČT a ČRo, a zároveň je v očích mnoha zasvěcených černou ovcí zdejší marketingové branže. V předvolebních průzkumech se ale výsledky SANEP v souhrnu ukázaly jako nejméně se odchylující od skutečných výsledků voleb.

Průzkumy zavedených agentur pro ČT (STEM/MARK a SC&C) a ČRo (ppm factum) se od výsledků voleb lišily zejména v následujících případech:

  • Ve Středočeském kraji konstatoval průzkum pro ČRo až o více než polovinu nižší podporu KSČM; 9,4% místo 20,6%.
  • V Jihočeském kraji zas průzkumy pro ČT i ČRo významně podhodnocovaly potenciál ČSSD – jen 19% místo 28% - a volebního uskupení Jihočeši 2012; jen 7% místo 14,6%. Na druhé straně zjistily dvojnásobně vyšší podporu TOP09 a významně vyšší podíl voličů ODS; až 21% místo skutečných 12,6%.
  • Podpora straně TOP09 byla před volbami v Plzeňském kraji podle průzkumu pro ČT až 14%, získala však jen 5,5% hlasů. Významně nižší byla průzkumy zjištěna podpora KSČM v šetření pro ČRo, vyšlo 13,6%, zatímco skutečný výsledek byl bezmála 21%.
  • V Karlovarském kraji se agenturám jevila výrazně vyšší podpora ODS, v průzkumu pro ČRo to vyšlo na 18,5% nakonec ale občanští demokraté získali jenom 9,8%. Zato regionální seskupení Hnutí za harmonický rozvoj a Alternativa získaly v průzkumech hlasy zlomku obyvatel, nakonec však bodovaly a se ziskem 9,1% resp. 6,7% se dostaly do krajského zastupitelstva.
  • Podobná situace se opakovala také v případě Hnutí PRO! kraj v Ústeckém kraji. V předvolebním speciálu v televizi byl prezentován zisk 2,5% a v rozhlase dokonce jen 1,3%. Ve volbách se pro toto seskupení vyslovilo až 8,2% voličů. Překvapivě vysoký zisk zde zaznamenala i KSČM, které rozhlas přiřkl podporu 16,2% nakonec však komunisté získali 25,3% hlasů. Naopak zisk ODS a ČSSD byl v Ústeckém kraji ve volbách o přibližně 5 procentních bodů nižší, než vyšel v průzkumech.
  • Nejvýraznější rozdíly mezi průzkumy a skutečností byly zaznamenány v Libereckém kraji. Starostové pro Liberecký kraj získali v průzkumu pro ČRo 8,5% a v ČT 11%, ve volbách jim však svůj hlas dalo až 22,2% voličů. Změna pro Liberecký kraj přitáhla bezmála 17% voličů, před volbami však rozhlas prezentoval předběžnou podporu jen 5,7% a televize 10%. Průzkumy opět nahrávaly ČSSD a ODS a to přibližně o 5-6 procentních bodů více.
  • Průzkumy v Královéhradeckém kraji zjistily mnohem vyšší podporu ODS, v ČRo byla podpora straně před volbami prezentována na úrovni 23% ve volbách 9,3%. O přibližně pět procentních bodů oba výzkumy přidávaly také TOP09. Naopak uskupení Koalice pro Královéhradecký kraj a Východočeši byly v průzkumech výrazně podhodnoceny.
  • Rovněž koalice pro Olomoucký kraj měla v průzkumech výsledky na pomezí zvolitelnosti, nakonec získala 11%.
  • Totéž platí o Pardubickém kraji, kde místní Koalice pro Pardubický kraj v průzkumech dosahovala zisku do 11%, nakonec ale získala bezmála 19%. Opět byl v průzkumech velmi nadhodnocen zisk ODS a TOP09.
  • Zisky ODS a TOP09 byly v průzkumech nadsazeny také na Vysočině v Jihomoravském, Olomouckém, Zlínském i Moravskoslezském kraji. U KSČM platil v těchto regionech opak.

Když to shrneme, lze konstatovat, že odchylky se týkaly zejména nadhodnocení zisků pravicových stran vládní koalice a nedokázaly spolehlivě indikovat potenciál regionálních uskupení, která ve volbách získala i dvojnásobnou podporu. Postupný propad preferencí ODS i TOP09 lze na národní úrovni pozorovat již od nástupu vlády. O Věcech veřejných to platí dvojnásobně, jejich voličská základna se od voleb scvrkla na přibližně desetinu. Tak dramatický úbytek hlasů pravice v krajských volbách ale zřejmě čekal jen málokdo. V předvolebních průzkumech byl TOP09 přiřčen zisk nezřídka na úrovni dvojnásobně vyšší než konečný výsledek.

V průzkumech byla indikována rostoucí podpora KSČM, ne však v takové výši, jak se ve volbách nakonec ukázalo. Co se týče ČSSD, průzkumy správně indikovaly pokles zisků oproti minulým volbám. Přesto i v případě této strany došlo v průzkumech k významným odchylkám. Předvolební průzkumy zisk ČSSD významně (o 4-6 procentních bodů) nadhodnocovaly v Ústeckém a Libereckém kraji, v případě televizního průzkumu také v Moravskoslezském. V Jihočeském kraji ale sociální demokraté nakonec získali daleko vyšší podporu (28%), než vyplývala z průzkumů (19%).

Průzkumy realizované pro předvolební speciály veřejnoprávních medií přispěly k udržování zdání velikosti podpory zavedených a zejména pravicových stran. Tím, že předběžná podpora zjištěná v dotazování krátce před volbami byla také klíčem k účasti na předvolebních diskusích, se omezil prostor pro prezentaci menších politických stran ve veřejnoprávních médiích. Média tak ve spolupráci s průzkumnými agenturami napomohly k zachování mocenských pozic velkých parlamentních stran.

peter-kokavec
sociolog, analytik politické strany LEV 21
Klíčová slova: analýza, krajské volby, média

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.