Martin Fassmann v Hyde parku

obrazek
6.11.2012 22:36
Za jak dlouho se tedy dostaneme do Řecka? Záleží na tom, jak dlouho tady bude tato vláda vládnout, odpověděl analytik ČMKOS Martin Fassmann na otázku diváka v Hyde parku na ČT 24. Dostával spoustu otázek na generální stávku, pokud možno neomezenou, které měly mířit spíše na vedení odborové centrály. Směšné jsou plány na zvyšování DPH, nevybere se nic, klesne poptávka. A snižování poptávky, které vede k nižšímu růstu, a to zase způsobuje snižování příjmů rozpočtu - to je spirála, po které dnes klesá Řecko.

Státní rozpočet?

V této podobě je to fikce, soudí analytik ČMKOS Martin Fassmann. Odpovídal na otázky diváků v Hyde parku na ČT 24. Státní rozpočet na rok 2013 počítá s mírným růstem HDP, ale podle ČMKOS lze čekat nominálně (v běžných cenách) nulu a reálně (se započtením inflace) pokles nejméně o 1,5 procenta. Pokud však Kalousek proškrtá dalších 41 miliard, bude reálný pokles kolem 3 procent.

Dokládají to i poslední čísla z ekonomiky. Průmysl nyní klesá o 7 procent, stavebnictví o 10 procent, maloobchodní tržby o 3 procenta a u potravin dokonce o 6 procent. Přesně to je cesta, kterou se dostaneme „do Řecka“.

Vládní čísla jsou nadsazována běžně. Například pro rok 2012 byl odhadován růst o 187 miliard korun vyšší, než je skutečnost. Vláda očekávala nominální růst o 5,2 procenta, z toho měl být reálný růst o 2 procenta, ale místo toho máme pokles, takže rozdíl je oněch 187 miliard korun.

Pokles čeká také v příštím roce, pro který se chystá státní rozpočet. K tomu je chybně odhadnut vliv zvýšené DPH, kterou se vláda snaží protlačit sněmovnou. Očekávaný příjem 16 miliard korun navíc je k smíchu, protože letos se zvedla sazba DPH o 4 procentní body a Kalousek zatím nevybral ani korunu navíc. A ani nevybere. Rozhodně nevybere skoro 30 miliard korun, které do veřejných rozpočtů naplánoval.

Za klíčovou otázku veřejných rozpočtů však Fassmann považuje to, zda bude zavedena důchodová reforma. Pokud bude schválená, vytvoří rozpočtový zásek minimálně 20 miliard korun, a to každý rok. Dokud tam budou tito lidé, vláda pravice.

Za jak dlouho se tedy dostaneme do Řecka?

Záleží na tom, jak dlouho tady bude tato vláda vládnout.

Když se pravice ujala vlády, byl veřejný dluh 970 miliard korun. Slibovala snížení dluhu, ale nyní už je dluh přes 1600 miliard korun.

Kde hledat řešení?

Potřeba je celý balík opatření, ale jako úplně výchozí – téměř vytčeno před závorku – musí začít skutečný boj proti korupci.

Druhá věc, zastavit snižování deficitu a stabilizovat jej na úrovni 110 až 120 miliard korun. V rozpočtovém výhledu se počítalo se snižováním schodku postupně na 105 – 70 – 40 miliard korun. To není možné. Měli bychom pár let počkat, pořád ještě máme relativně nízké zadlužení, můžeme si to dovolit, a pokračovat ve snižování schodku teprve až nastane hospodářský růst.

Ke snížení dluhu se nelze proškrtat, prošetřit. Místo toho potřebujeme větší růst, větší výběr peněz.

Ale nezhorší se rating ČR?

Ne, riziko není velké…

Jak dopadne hlasování o rozpočtovém balíčku? Věřím, že vyhraje rozum a zůstanou dnešní sazby DPH, protože velké zvýšení sazeb přinese jen vyšší inflaci, avšak do rozpočtu to nic nepřidá. Z čeho taky? Spotřeba bude dál klesat, protože nelze čekat zvýšení platů, zamrzla taky valorizace důchodů. Nečasova vláda má špatnou hospodářskou politiku - snižování poptávky působí na snižování růstu, a to zase vede ke snižování rozpočtových příjmů - to je spirála, po které dnes klesá Řecko.

Co je u nás nejpodivnější - v prosinci se schválí rozpočet a měsíc na to chce ministr financí škrtnout dalších 25 miliard korun. Náš ministr Kalousek prostě přijde a řekne, budu mít o 25 miliard nižší příjmy, tak to musím vyškrtat. Nikdo z ministrů mu však neřekne, jaká opatření na příjmové straně udělal on?

Co by měl udělat? Jaké jedno nejdůležitější opatření?

Zavedení kontrolních pokladen, ty vám zajistí, že budou hodnověrně dokladovány tržby. Dnes je taková situace, že podle statistik podnikatelského svazu obchodu a cestovního ruchu jsou z 260 tisíc firem v maloobchodě jen 30 procent plátci DPH, zatímco podle jejich odhadů by to mělo být 90 procent. Je to nekalá konkurence proti plátcům DPH. Ale ministr financí se úporně brání zavedení registračních pokladen.

Státní dluh je také odrazem špatného stavu ekonomiky. Jedním z důsledků fungování pravicových vlád je i to, že všechny okolní země se dostaly do konce loňského roku nad propad krizového roku 2009, jen ČR se tam nedostala - a už se tam nedostane, protože letos máme hospodářský pokles, a příští rok bude taky.

Topolánkova vláda svou daňovou reformou ořezala rozpočtové příjmy o 95 miliard korun. Neměly by se sazby zase zvýšit?

Reforem už byla spousta, ale nikdo na začátku neudělal to, čemu říkám jakési nulté kolo reformy - ujasnit si, kolik lidí platí daně (jaký je počet daňových poplatníků, aby neplatili jen někteří), z čeho se platí (jaká je šíře daňového základu, kolik je různých výjimek a odpočtů), a teprve nakonec, kolik se platí (sazby). Když se udělají dobře první dva kroky, získá se možná tolik příjmů, že sazby není třeba zvyšovat.

Platební morálka je špatná. Kalousek by měl vyhnat úředníky, aby zjišťovali, kdo dlouhodobě neplatí daně. Jak je to možné? Platí se také málo. Rozdíl mezi nominální a efektivní sazbou firem je asi 7 procent, to je nejvíc v EU.

Některá opatření by byla jednoduchá. Zrušení neomezeného odpisování automobilů pro podnikatelské účely by vyneslo 5 miliard korun.

Evropské peníze – mám z toho nedobrý pocit, že tenhle unikátní zdroj se investuje do věcí, které jsou možná místně důležité, ale z hlediska vývoje ekonomiky, potřeby posílit konkurenceschopnost, se s těmito prostředky mrhá. Stát si měl stanovit priority, vtělit je do tří, čtyř operačních programů a ty táhnout dopředu. Peníze se měly orientovat třeba na celonárodní výuku anglického jazyka - to zvyšuje konkurenceschopnost.

Jaké rezervy jsou v daňových platbách OSVČ?

V desítkách miliard korun jen u pojištění. Kdyby OSVČ platili jako zaměstnanci, přineslo by to ve zdravotním pojištění 14 miliard korun a v sociálním 10 miliard korun. Každá mise OECD na to upozorňuje, tím se vláda nepochlubí. Analýza podnikatelského svazu obchodu a cestovního ruchu říká, že v oblasti zdravotního pojištění za rok 2011 byla průměrná platba OSVČ 17 966 korun, zatímco zaměstnanci platili skoro dvojnásobek. U sociálního to bylo 25 900 korun u zaměstnanců proti 18 474 korun u OSVČ.

Statistika zaplacených daní OSVČ (fyzické osoby s daňovým přiznáním) ukazuje, že ještě roku 2007 OSVČ zaplatily 17 miliard korun. Potom roku 2008 Topolánkova vláda zrušila minimální daň, výnos začal klesat a letos zatím tato daň vynesla jen 0,8 miliardy korun. V pololetí dokonce bylo víc daňových vratek než plateb, takže OSVČ nebyli plátci, ale příjemci. Tak vypadá skok ze 17 miliard k nule.

Pokud OSVČ zabývající se řemeslnou čiností (s paušálním odpočtem 80 % nákladů) má příjem 2,5 milionu a má dvě děti a manželku na mateřské dovolené, nezaplatí na daních nic. Proto se musí vyrovnat podmínky plateb mezi jednotlivými daňovými subjekty. V poslední době přitom nastal obrovský nárůst švarcsystému, kdy OSVČ tvoří přes 20 % v zaměstnanosti - to je Řecko. V průmyslové zemi by to mělo být kolem 10 procent.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Vladimír Štingl

Pane Fialo, DÍKY. Neviděl jsem to, bohužel, celé a než se proberu, tak mohu číst... Před určitou dobou zde proběhla diskuze o OSVČ. Snad to bude nyní o něco "jasnější", ale hlavně ostatní informace a čísla....Ještě jednou - DÍKY. Zdravím.