Merkelová na závěr kariéry zavítala do Polska

merkel morawiecki
12.9.2021 10:07
Kancléřka Merkelová zavítala na jednodenní návštěvu Varšavy, kde se setkala s polským premiérem Mateuszem Morawieckým. Diskutovala sním mimo jiné o budoucnosti EU a dvoustranných vztazích a vyzvala polskou vládu, aby pokračovala v dialogu s ostatními státy EU. Rozdíly v názorech by neměly být řešeny u soudu, zejména soudní systém, který polský ústavní soud v současné době zkoumá, zda má domácí právo přednost před právem EU.

Na začátku své návštěvy Polska kancléřka uctila památku obětí druhé světové války. Za tímto účelem položila věnec k Hrobu neznámého vojína ve Varšavě, který připomíná německou invaze do Polska v roce 1939, jež znamenala začátek druhé světové války. Podle odhadů přišlo jen v této zemi o život až šest milionů lidí, což byly procentuálně na počet obyvatelstva největší lidské ztráty vedle Sovětského svazu.

Německo veřejnoprávní stanice Deutsche Welle k tomu poznamenala, že oboustranné vztahy ochladly poté, co se v roce 2015 dostala k moci nacionalistická strana Právo a spravedlnost. "Setkání ve Varšavě bylo příležitostí shrnout aktuální bilaterální otázky a zaznamenat problematické otázky ve vzájemných vztazích," uvedla před jednáním polská vláda s tím, že varšavská návštěva je poslední návštěvou Merkelové ve funkci německé kancléřky.

Angela Merkelová a polský premiér zejména jednali o pandemii a migraci na východních hranicích Evropy. Diskuse o Bělorusku zaujala přední místě programu jednání, neboť Polsko čelí také migračnímu tlaku na své východní hranici s touto zemí a ochraně vnější hranice Evropské unie.

Oblastí, v níž obě země našly společnou řeč, je jejich postoj k migračnímu tlaku, který podle nich vyvíjí Bělorusko na Evropskou unii. Polsko, Litva a Lotyšsko v posledních měsících zaznamenaly nárůst počtu migrantů z Běloruska, kteří překročili hranice s Irákem, Afghánci, Syřany a Afričany. Tyto tři země EU to označují za prvek "hybridní války", což je názor, který sdílí i Berlín.

Schůzka s polským prezidentem však byla zrušena diplomaticky kvůli "problémům s plánováním", když německá strana původně bez konzultace s Prezidentským palácem ve Varšavě oznámila i čas jejího konání.

Deutsche Welle k tomu poznamenala, že mluvčí kancléřky uvedl, že polští představitelé se odvolávají na "problémy s časovým rozvrhem" a setkání se nyní neuskuteční. Duda na místo toho navštívil - o čemýž bylo rozhodnuto před měsíci -  jihopolské město Katovice, kde se připomínalo výročí založení protikomunistického odborového svazu Solidarita.

Německá média však lapsus německé diplomacie překrývají sdělením, že k odmítnutí došlo bezprostředně poté, co Rusko oznámilo, že byl dokončen plynovod Nord Stream 2, který bude přepravovat zemní plyn z Ruska do Německa. Polsko spolu s Ukrajinou a dalšími okolními zeměmi se proti Nord Streamu 2 dlouhodobě staví a považuje ho za geopolitický projekt Kremlu, jehož cílem je získat větší politický vliv na Evropu.

V době Merkelové návštěvy se konala v centru Varšavy velká demonstrace lékařů a ošetřujícího personálu za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Tisíce demonstrantů obviňovalo vládu, že za její zvýšenou pracovní aktivitu v době coronové pandemie jim nevyplácí slíbené odměny a hrozili zahájením stávky.

 

Foto: TV Polsat screen

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.