Miroslav Němec: Práci dopravní policie dnes maří kdekdo

obrazek
27.5.2013 09:30
Všichni se jistě shodneme na tom, že v současné době, kdy stále narůstá počet motorových vozidel na našich silnicích, mnohde připomínajících spíše motokrosovou dráhu (protože do nich již déle než 20 let takřka nikdo neinvestoval ani korunu a dodnes nejsou řádně vyjasněné ani majetkoprávní vztahy a neví se, komu ta která silnice vlastně patří), a silnými vozy jezdí i nezkušení mladíci, kteří mají navíc značné sklony k předvádění se, je činnost dopravních policistů Policie České republiky nanejvýš potřebná. To oficiálně potvrdí takřka všichni slušní lidé, ale ve skutečnosti se pak chovají zcela jinak.

Je to denně vidět nejen na našich dálnicích, kde se již dávno nejezdí 130 kilometrovou rychlostí podle platného zákona, ale většinou rychlostí kolem 160 až 180 km/hod a pokud jede - zákona znalý řidič zcela výjimečně pouhou 130 km rychlostí, většina souběžně jedoucích podnikatelů v drahých vozech si ťuká na hlavu. Na silnicích, kde je stanovena rychlost 90 km/hod se běžně jezdí 120 až 130 kilometrovou rychlostí a v obcích snad jen rychlostí kolem 70 km/hodině. Řada podnikatelů má u svých vozů již řadu let silně zatmavená okna, aby do vozu nebylo vůbec vidět a oni mohli celou cestu beztrestně telefonovat za jízdy s klienty a šetřit tak svůj čas, mnoho z nich má ve vozech namontovány různé kamery a podobná nahrávací zařízení k dokumentaci případného policejního zákroku, takřka nikdo dnes již nedává směrovku při přejíždění z pruhu do pruhu a občas někdo ve dne i svítí, ač mají již svítit všichni. To je výsledek „demokratické“ činnosti našich „ochránců lidských práv“ tohoto nelehkého období a proto se ani já již nedivím, když na cestě napříč celou republikou nepotkám ani jediného dopravního policistu.

Naprostá devastace policejní práce na úseku dopravní bezpečnosti začala již krátce po politickém převratu v roce 1989/1990, kdy se řadě našich nových politiků zdálo (zřejmě po alkoholovém dýchánku), že policie příliš „buzeruje“ občany a dopravní policii odňala možnost odebírat na místě za vážné dopravní přestupky řidičské průkazy a pak i osvědčení o technickém průkazu (OTP) a to i u vozidel, která zcela prokazatelně nesplňovala ani základní bezpečnostní požadavky, svítila maximálně 10 metrů před sebe, nebo někam za roh a mimo vozovku či „čoudila“ jako při výrobě asfaltu.

Postupně jí pak byla odebrána takřka celá dopravně bezpečnostní agenda spojená s přihlašováním motorových vozidel, vydáváním státních poznávacích značek (dnes tzv. registračních značek) a kontrolou technické způsobilosti motorových vozidel, byl jí znesnadněn přístup do evidence motorových vozidel, která byla nově převedena pod městské a obecní úřady, včetně přestupkového řízení, a sama dopravní policie se stala zcela bezzubou, neboť pokutu na místě nechtěl platit takřka nikdo a téměř každý, kdo byl při přestupku zachycen kamerou, se vymlouval na osobu blízkou.

Řada chytrolínů sedících na Hradě i v podhradí (zejména pak v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky) dále přišla na to, že by policisté neměli měřit rychlost tam, kde o tom, že se měří, neinformuje řidiče dostatečně velká informační cedule o jejímž provedení se několik dalších let politici dohadovali, tyto pak musely být podle předpisu vyrobeny, stály mnoho peněz a neměly jiný účel, než vyzrazovat místa, kde provádí policie měření rychlosti, čímž se však celá tato činnost stala takřka zbytečnou a byla jen plýtváním drahocenného času nejen všech dopravních policistů, ale po úpravě zákona i městských a obecních strážníků.

Další ochránce „lidských práv“ neukázněných řidičů vymyslel, že nelze měřit rychlost ani v civilních policejních vozech, ale že všechny policejní vozy musí být řádně označeny nápisem „Policie“, takže je včas takřka každý rychle jedoucí řidič odhalil, lehce zpomalil, a když projel měřeným úsekem, opět pokračoval nedovolenou rychlostí dál.

Další inteligent, zřejmě nějaký firemní lobbista, který se propracoval i v tehdejší tlačenici do Parlamentu navrhl, aby všechny policejní přístroje používané k měření rychlosti, jakož i ke zjišťování alkoholu v krvi, byly povinně, a to i několikráte ročně tzv. „kalibrovány“, což postupně a pravidelně vyřazuje značnou část těchto přístrojů na nějakou dobu z vlastního používání na silnicích, ale hlavně to stojí policii nemalé peníze z již tak značně okleštěného rozpočtu. Tyto peníze pak končí na účtech firem, kterým byly, jistě zcela náhodou, tyto kalibrace politiky, v rámci objektivity, svěřeny a ony firmy pak zase nějaký ten peníz dají zpět politikům, kteří jim tuto výnosnou a vlastně státem dotovanou práci, zajistili.

Spolu s rozšířenou taktikou řidičů - nikdy neplatit pokuty na místě, nepřebírat si předvolánky s doručenkou a dalšími „osvědčenými“ triky soukromých firem, které začaly i na internetu nabízet za peníze podivné služby řidičům, včetně vyložených podrazů některých médií a dokonce i některých rozhlasových stanic, jejichž hlavní náplní je snad jen hlášení o tom, kde zrovna policie měří rychlost, kde se pohybuje jaký služební policejní automobil, apod., čímž si docela neslušně zvyšují počet svých posluchačů, kteří nedodržují ani základní zásady a pravidla slušnosti, a tím značně vydělávají na reklamě, která dnes „otravuje“ občany na každém kroku.

V souvislosti s další ochranou práv „chudáků řidičů“, kteří se již konečně přestali dopravních policistů v naší „svobodné“ zemi bát a začali si z nich dělat doslova legraci, bylo rozhodnutí některých advokátů a jiných právních „deformátorů“ nevěřit policistům a jejich záznamům takřka vůbec a pravidelně je nechat předvolávat k jednání před soudy. Pochopitelně se zcela zřejmým cílem zjistit tam nějaký rozpor či nepřesnost a dosáhnout osvobození klienta, neboť policista, který denně řeší několik desítek i stovek přestupků si jen těžko může na nějaké detaily konkrétního případu pamatovat po několika měsících či dokonce (při rychlosti našich soudů) i několika letech. V tomto směru se nedávno zapsal do historie i Nejvyšší správní soud, který - jako ochránce spravedlnosti u nás - zrušil rozhodnutí plzeňského magistrátu, který také potvrdil Krajský úřad v Plzni, ve věci uložení pokuty ve výši 7.500,-- Kč. řidiči, který v obci, kde měl jet padesátikilometrovou rychlostí jel téměř stovkou a navíc u sebe neměl ani řidičský průkaz, ani doklady od vozidla BMW. Nejvyšší správní soud tak rozhodl proto, že rozhodnutí o uložení pokuty nebylo řidiči doručeno, neboť se v místě trvalého bydliště nezdržoval a dlouhodobě poštu nepřebíral, ale měl údajně zřízenou datovou schránku, do které měl verdikt o pokutě dostat, leč úředníci magistrátu existenci jeho datové schránky neprověřili. Soud přitom řekl, že………..“není rozhodující, zda zřízení datové schránky bylo, či nebylo součástí obstrukčního a zdržovacího postupu řidiče, který se chtěl vyhnout pokutě“. Co k tomu dodat? Víte, vážení, kolik času a peněz stojí projednání a vyřízení jednoho jediného takového přestupku a kolik bezpečně zjištěných přestupků je, i po řadě hodin práce, vhozeno nakonec do koše? A přestupci - recidivisté jezdí dál, bez ohledu na pravidla silničního provozu, bez ohledu na ostatní účastníky silničního provozu a nejen úředníkům, ale i policistům se smějí.

V řadě demokratických zemí světa (např. v Rakousku), je to řešeno radikálně. Pokud přestupce nezaplatí na místě, je mu zabaveno vozidlo a vydá se mu až tehdy, když zaplatí nejen pokutu, ale i příslušnou přirážkou za úschovu tohoto jeho vozidla. A pokuty jsou tam, na naše poměry až nehorázně vysoké.

Takže jedinou cestou k umravnění některých našich řidičů bude zejména zvýšení počtu dopravních policistů na dálnicích a silnicích každodenně, zvýšení počtů využitelné měřící techniky, měření rychlosti při všech možných příležitostech (např. pomocí kamer umístěných na všech mýtných branách, na svodidlech či rámech dopravního značení tak, aby nebyly odhalitelné, měření rychlostí civilními policejními vozy všech značek a modelů, aby tyto vozy nebyly na první pohled rozpoznatelné, měření u všech škol, internátů, domovů důchodců, apod.), přičemž jediným důkazem spáchání přestupku bude jedna jediná kvalitní fotografie, neboť tato technika si na sebe vydělá velmi rychle, podstatné zvýšení výše ukládaných pokut, odstranění korupce a nekompromisní odnětí řidičského průkazu při opakovaném spáchání téhož přestupku v jednom roce.

Přemýšlejme o tom, vážení, protože jinak se dostaneme do stavu, který již bude demokratickými metodami naprosto neřešitelný a zbytečně budou na silnicích umírat lidé i přesto, že jsou moderní motorová vozidla vybavována stále kvalitnějšími ochrannými bezpečnostními systémy.

 

nemec.miroslav.doc
Stínový ministr vnitra LEV 21 a předseda Rady pro otázky vnitřní bezpečnosti státu LEV 21. Emeritní Vrchní policejní rada a plukovník Policie ČR ve výslužbě.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.