Mnohonásobný obrat k Rusku?

evropa rusko
27.11.2016 01:48
Politický vývoj a volební výsledky v některých evropských státech jistě přispěly k dobré náladě v Kremlu. Když odhlédneme od dění za oceánem, kde byl zvolen prezidentem republikán Donald Trump nakloněný normalizaci vztahů s Moskvou, k orientaci na Rusko se hlásí i čerstvě zvolení prezidenti Bulharska a Moldavska. Dobré vyhlídky ohledně získání nových spojenců pro V. Putina představují i budoucí volby hlav států ve Francii, Německu a Rakousku. Staré rusofobní elity tak v roce 2017 vystřídají politici s pozitivním vztahem k ruskému medvědovi.

Bulharský prezident sice podle ústavy nedisponuje velkými pravomocemi, ale vítězství opozičního kandidáta zde povede ke změně vlády. Pravicový premiér Bojko Borisov již v reakci na zvolení třiapadesátiletého levicového generála letectva Rumena Radeva oznámil, že podá demisi. Předčasné volby tak mohou k moci vynést socialisty spřízněné s novým prezidentem. Borisov pochopil, že v bulharské společnosti došlo k zásadní změně nálady, když vládní proevropská kandidátka Cecka Cačevová zaostala za vítězným Radevem o téměř 23 % hlasů.

Bývalý komunista a současný socialista Igor Dodon jako čerstvě zvolený moldavský prezident oznámil, že jeho první zahraniční cesta povede do Moskvy. V listopadu 2012 umístil na svůj facebookový profil fotografii, na níž má oblečení záplatované ruskou vlajkou, což mu vyneslo obvinění z rusofilie. Jeho ambicí je prostřednictvím federalizace znovu sjednotit separatistické Podněstří s Moldavskem, což nepůjde jinak, než dohodou za pomoci ruské mediace. S Ruskem rovněž hodlá uzavřít dohodu o strategickém partnerství zahrnující ekonomickou, sociální a politickou spolupráci.

Primárky francouzské pravice před prezidentskými volbami překvapivě ovládl bývalý konzervativní premiér F. Fillon, který má blízko k V. Putinovi. Patří mezi čestné hosty Valdajského klubu, což je analytické fórum zaměřené na aktuální otázky mezinárodní politiky, založené s cílem zlepšit obraz Ruska v zahraničí. Fillon několikrát zdůraznil, že Paříž by měla usilovat o bližší vztahy s Moskvou. Průzkumy preferencí dlouhodobě naznačují, že vzhledem k extrémní neoblíbenosti socialistického prezidenta F. Hollanda se do druhého kola dostane kandidát konzervativní pravice (může jím být právě Fillon) a předsedkyně nacionalistické Národní fronty Marine Le Penové, která se svou náklonností k Rusku netají. Francii tak na jaře pravděpodobně čeká souboj dvou proruských kandidátů.

Opakované prezidentské volby čekají 4. prosince Rakousko, kde je favoritem politik nacionalistické FPÖ Norbert Hofer a v únoru 2017 Německo, kde by po dohodě dvou největších stran CDU-CSU a SPD mohl parlament zvolit sociálně demokratického ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera. Ačkoliv jsou výše zmínění politici z opačných pólů politického spektra, spojuje je právě vstřícnost vůči Rusku. Kromě Francie, kde je poloprezidentský systém a hlava státu má silné postavení, funguje ve většině evropských republik systém parlamentní s prezidentem jako reprezentativní postavou s nepříliš rozsáhlými pravomocemi. Přesto volba kandidátů nakloněných spolupráci s Moskvou není nevýznamná a může přispět k uvolnění napětí a postupnému zrušení protiruských sankcí, které neprospívají nikomu.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.