Názory členů Československé strany socialistické v reformním roce 1968 – 2. část

obrazek
23.2.2013 16:16
Po prvním díle, ve kterém jsme představili výzkumný (demoskopický) projekt, který proběhl v roce 1968 a prezentovali první část výsledků reflektující prospěšnost tehdejších společenských změn, přinášíme druhý díl, jenž se týká hodnocení podstaty a fungování Národní fronty. V letech 1948-89 byla Národní fronta (NF) převodovou pákou k uplatňování mocenského monopolu komunistické strany. V prezentovaném průzkumu autoři sice počítají s formálním zachováním Národní fronty, ale nabízí respondentům k hodnocení různé varianty jejího uspořádání.

První část textu naleznete ZDE.

V poslední době se často hovoří o Národní frontě, o nutnosti jejího oživení. Myslíte, že je nutné, aby v ČSSR byla Národní fronta v té podobě, jak ji dnes známe, anebo v nějaké jiné podobě?

Graf 1

Jak uvádí autoři ve zprávě z výzkumu tato otázka je záměrně formulována nejednoznačně a to z „psychotaktických důvodů“ aby se respondent i nad dalšími otázkami zamýšlel a neodpovídal mechanicky. Tato formulace dovoluje trojí pojetí; zda se jedná o souhlas nebo nesouhlas s tehdejší podobou NF, s nějakou jinou podobou NF, nebo s NF vůbec. Podle autorů je skutečné mínění otázky: „…zda-li je, anebo není pro NF a v jaké podobě zjišťujeme v odpovědích na další otázky.“ Většina respondentů z řad veřejnosti i členů ČSS se vyjádřila za zachování NF, ale jak dokazují další zjištění, požadovali určité modifikace v jejím vnitřním fungování. Ze zjištěných údajů je patrné, že mezi členy ČSS bylo oproti populaci významně více hlasů proti zachování NF (40 % vs. 26 %).

Součástí Národní fronty jsou i politické strany. V českých zemích to jsou Komunistická strana Československa, Československá strana socialistická a Československá strana lidová. Jaký je Váš názor na tento počet politických stran v českých zemích?

Graf 2

Členové ČSS byli častěji než tomu bylo v běžné populaci pro rozšíření nabídky politických stran. Začlenění minimálně jedné další strany do NF podpořil každý druhý člen, kdežto v populaci tento názor zastávala necelá třetina. Členové ČSS v daném období podpořili proces obnovy sociálně demokratické strany, který však byl násilně přerván srpnovou invazí států Varšavské pětky.

Myslíte si, že Čs. strana lidová a Čs. strana socialistická jsou dnes samostatnými a nezávislými stranami, které provádějí vlastní nezávislou politiku?

Graf 3

Jak v populaci, tak v členské základně ČSS převažoval názor, že ČSL ani ČSS nejsou samostatnými a nezávislými stranami. Tento názor zastávalo šest z deseti členů a shodně s nimi také šest z deseti obyvatel.

I samotní členové ČSS tedy častěji popírali, že jejich strana provádí vlastní nezávislou politiku. Opačný názor zastávalo jen 38 % z nich.

Přejete si, aby ČSS a ČSL byly skutečně samostatnými a nezávislými politickými stranami a rovnocennými partnery komunistů?

Graf 4

Všichni členové ČSS bez výjimky si přáli, aby se jejich strana stala významem plně rovnocennou s KSČ a mohla tak provádět samostatnou a nezávislou politiku. V populaci s tím souhlasilo osm z deseti obyvatel. Tento trend potvrdil nástup nového vedení ČSS v březnu 1968, kdy byl dosavadní prokomunistický předseda A. Neuman vystřídán pokrokově smýšlejícím B. Kučerou. Na druhé straně je patrné, že v běžné populaci bylo zastoupeno nezanedbatelné procento (14 %) těch, kteří setrvávali na konzervativních pozicích.

Jaké uspořádání Národní fronty odpovídá Vašim představám?

Graf 5

V představách o konkrétním uspořádání Národní fronty se názory populace a členů ČSS významně lišily. Členové ČSS daleko častěji vyslovovali pro to, aby v NF byly zastoupeny pouze politické strany. V členské základně má tento názor podporu nadpoloviční většiny, kdežto v populaci se k tomuto přiklání jen 17 %. V běžné populaci byl zas významně častěji zastoupen názor, že NF by měla být sdružením všech existujících politických stran a také dobrovolných organizací a hnutí. Dvě pětiny členů ČSS a stejný podíl veřejnosti zastával názor, že NF by měla sdružovat politické strany a pouze některé velké společenské organizace, jako ROH (Revoluční odborové hnutí), Svaz družstevních rolníků a Svaz mládeže.

Za jakých podmínek se podle Vás může organizace stát součástí Národní fronty?

Graf 6

Jen malé procento členů ČSS se vyslovilo pro to, aby podmínkou účasti v NF bylo uznání vedoucí úlohy KSČ. V tomto směru byly členové ČSS progresivnější než běžná populace, ve které podmínku uznání vedoucí úlohy KSČ požadovala třetina dotázaných.

Na rozdíl od běžné populace byly členové ČSS liberálnější v otázce socialistických principů programu, ale zároveň důsledněji trvali na tom, aby program nebyl v rozporu s Chartou lidských práv OSN.

V připravovaném pokračování série článků o průzkumu názorů členů ČSS a populace v reformním roce 1968 uvedeme přehled názorů na záruky demokracie v ČSSR a různé varianty volebního systému. Další část naleznete ZDE.

pk-pd
Petr Duchoslav - historik, spolu s J. Paroubkem napsal publikaci o historii národních socialistů; Peter Kokavec - sociolog, analytik LEV21

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.