Nečasova vláda musí odpovědět na řadu důležitých otázek

obrazek
9.2.2013 12:52
Interpelace na ministry vlády patří ke standardní součásti jednání Poslanecké sněmovny. Jde také o jeden z nástrojů politické opozice, jak s cílenými problémy oslovit jednotlivé ministry vlády či premiéra. Z úst předsedy národních socialistů Jiřího Paroubka (LEV 21) zazněly v nedávné době interpelace ohledně celé řady aktuálních témat. Připomeňme si tedy některé z nich.

V důsledku nedávno skončené prezidentské kampaně se ve společnosti po určité době objevilo téma odsunu sudetských Němců. V této souvislosti přišla řeč i na druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Některými nevhodnými výroky neúspěšného prezidentského kandidáta a ministra zahraničí Nečasovy vlády Karla Schwarzenberga nemá cenu se zabývat, jinými naopak ano.

Je axiomem čs. a české zahraniční politiky již od r. 1945, nezpochybňovat rozhodnutí vítězných velmocí o odsunu sudetských Němců, kteří se významným způsobem podíleli v roce 1938 na rozpadu čs. státu. Nebyli to ostatně Češi, kdo v roce 1938 způsobili rozpad ČSR a v roce 1939 II. světovou válku. Češi byli však nesporně na straně vítězů II. světové války,“ zdůraznil při své interpelaci na premiéra Nečase předseda LEV 21 Jiří Paroubek. A dodal: „Sněmovna před jistým časem rozhodla o tom, že se E. Beneš „zasloužil o stát“. Naznačovat, že by tento velký český státník byl snad zralý pro soudní tribunál v Haagu, vidím jako nechutné. Zejména, říká-li to ministr zahraničí ČR.

Jiří Paroubek se následně nepřítomného premiéra zeptal, zda si uvědomuje, že podobné výroky významného představitele vlády zásadně zpochybňují linii československé i české zahraniční politiky a zda s takovými výroky souhlasí. Jaká bude odpověď premiéra Nečase, to se musíme teprve nechat překvapit.

Kdo pracoval na amnestii?

Poslanec národních socialistů se vrátil i k tématu Klausovy prezidentské amnestie, která počátkem letošního roku významným způsobem podryla již tak dosti nízkou veřejnou důvěru v českou politickou scénu. Ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS) proto položil deset otázek. Ty se týkaly zejména spolupráce ministerstva spravedlnosti na přípravě této amnestie. Mimo jiné však také zazněla otázka, která veřejným prostorem dosud nerezonovala.

Upozorňoval jste prezidenta republiky, že poprvé v dějinách našeho státu (od roku 1918) bude při amnestii použito procesněprávní kritérium, tedy délka trestního řízení,“ ptal se Jiří Paroubek ministra Blažka. I na tyto odpovědi si však budeme muset počkat.

Kolik lidé zaplatí za naši účast v konfliktu v Mali?

Došlo však i na aktuální zahraničně-politické téma. Vláda totiž ve středu schválila českou vojenskou účast prostřednictvím armádních instruktorů v Mali.

Myslím, že je to alespoň příležitost debatovat o intervenční politice našich spojenců Francie, ještě pod vedením prezidenta Sarkozyho, a Velké Británie v Libyi i přístupu těchto zemí k sekulárnímu režimu v Sýrii. Vojenský zásah těchto evropských velmocí vedl před dvěma lety ke konečnému rozbití Kaddáfího despotického režimu a k fyzické likvidaci jeho samotného. Toto rozhodnutí našich spojenců nevycházelo z propracované koncepce, vedlo k destabilizaci Libye, země v předpolí Evropy, k vyzbrojení militantních islamistů, kteří se pak přesunuli do Mali a postupně obsadili většinu území této země v pásu Sahelu,“ řekl na začátek své dvouminutové interpelace šéf LEV 21.

Lednový a dosud trvající vojenský zásah Francie v Mali pak označil za nezbytný. Nechápe však, proč bychom měli jako Česká republika konzumovat „guláš“, který si naši dva spojenci způsobili svou chybnou a bezkoncepční politikou v Libyi.

Na ministra Schwarzenberga v této souvislosti proto směřoval dvě základní otázky: kolik bude intervenční akce v Mali stát české daňové poplatníky a proč se Nečasova vláda rozhodla jít touto cestou. Nepochybně si totiž musí být vědoma rizika „odvety“ v podobě teroristických akcí ve státech, které se účastní nebo budou účastnit válečného střetu v Mali. Přítomný ministr Schwarzenberg však ani na jednu z položených otázek nedokázal uspokojivě odpovědět.

Kdo ponese odpovědnost za vysoké ceny elektřiny?

Jiří Paroubek se v neposlední řadě při svých interpelacích soustředil také na přehnaně vysoké ceny elektrické energie. Připomněl v té souvislosti, že na začátku únorové schůze Poslanecké sněmovny navrhoval zařazení mimořádného bodu jednání, který by se týkal vymezení odpovědnosti za vysoké cely elektrické energie, a to jak v obecné rovině, tak i z důvodu státní podpory energie z tzv. obnovitelných zdrojů.

Na podzim roku 2006, tedy za ministra ODS Římana, došlo vytvoření energetické burzy, což u nás zvýšilo ceny elektrické energie. A 21. listopadu 2006 Energetický regulační úřad (ERÚ) zvýšil výkupní cenu vykupované energie ze solárních zdrojů z 6.410,-Kč /1MWh na 13.460,-Kč za 1MWh, tedy o cca 7.000,-Kč,“ připomněl přítomným poslancům Jiří Paroubek.

Ve středu proběhla ve sněmovně na toto téma diskuze, z níž vyplynulo, že hospodářský výbor Poslanecké sněmovny na podzim roku 2006 žádal ERÚ o předložení kalkulace této ceny. „Nedostal tuto kalkulaci, což je neslýchané a současně výmluvné,“ uvedl předseda národních socialistů.

Tehdejší postup ERÚ proto považuje za naprosto a zřejmě záměrně chybný. Dnešní ředitelka ERÚ Alena Vitásková hovoří o desítkách miliard škod vzniklých v této souvislosti zbytečným navyšováním výkupních cen energií lidem. Občané a podnikatelé platí podle Jiřího Paroubka díky nekvalifikovaným rozhodnutím ERÚ každoročně zbytečně desítky miliard. A to první zcela defektní rozhodnutí bylo již zmíněné zvýšení výkupní ceny fotovoltaické elektřiny.

V této souvislosti proto předsedu národních socialistů LEV 21 zajímalo, zda a kdy bude zveřejněn audit provedený v ERÚ, o němž hovoří v těchto dnech ředitelka tohoto úřadu. A rovněž zda a kdy bude stanovena odpovědnost konkrétních osob za avizované škody a také odpovědnost politická. Ministra průmyslu a obchodu Kuby (ODS) se dále zeptal, zda budou zveřejněny přehledy fyzických osob (OSVČ) a firem, které jsou příjemci dotací z veřejných zdrojů, zejména ze státního rozpočtu. I odpovědi ministra průmyslu a obchodu bude v této souvislosti server VašeVěc.cz nadále monitorovat a bude o nich v budoucnu informovat.

Zveřejní vláda materiály ohledně metanolové aféry?

A připomeňme ještě jednu interpelaci Jiřího Paroubka, tentokráte z konce loňského roku. Jejím tématem byla metanolová aféra. Předseda nár. soc. se tehdy obrátil na předsedu vlády Petra Nečase (ODS).

Chci vás vybídnout k tomu, abyste seznámil Sněmovnu s opatřeními z materiálu, který instituce státu, a mám na mysli Policii ČR, Českou obchodní inspekci, celní správu, potravinářskou inspekci, hygienickou službu a možná některé další, zpracovaly pro vládu. Myslím, že by to zajímalo nejen mě, další poslance, ale i celou českou veřejnost. Druhá věc jsou ovšem daňové úniky plynoucí z prodeje pančovaného alkoholu, nejspíše v řádu miliard korun. To jsou potenciální zdroje příjmů státního rozpočtu. Stejným, možná pokud jde o potenciální daňové úniky ještě větším problémem, jsou daňové úniky v dalších dvou oblastech - pašované cigarety, paralelní distribuční síť pohonných hmot,“ uvedl ve své interpelaci Jiří Paroubek. Premiéra Nečase vyzval k projednání výše uvedeného materiálu pro vládu, tedy Opatření k zabránění daňovým únikům při prodeji lihovin a destilátů.

Nutno dodat, že ani na těchto interpelacích nebyl premiér Nečas přítomen. Jeho odpověď by nicméně měla v dohledné době dorazit a server Vaše věc své čtenáře s jejím obsahem seznámí.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.